Poslankyně žádá šéfa NBÚ: Prověřte, jestli Mynář a Nejedlý nemají přístup k tajným informacím

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
21. 10. 2015 19:38
Poslankyně Věra Kovářová poslala podnět šéfovi NBÚ Dušanu Navrátilovi, aby zkontroloval, jestli prezidentská kancelář dodržuje povinnosti, aby se k utajovaným informacím nemohly dostat žádné nepovolané osoby. Naráží zejména na kancléře Vratislava Mynáře, který stále nemá bezpečnostní prověrku, a na prezidentova poradce Martina Nejedlého.
Vratislav Mynář přinesl Věře Kovářové neúplné majetkové přiznání.
Vratislav Mynář přinesl Věře Kovářové neúplné majetkové přiznání. | Foto: ČTK

Praha - Poslankyně Věra Kovářová chce prověřit, jestli se kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář skutečně nemohl dostat k utajovaným informacím. Mynář totiž od Národního bezpečnostního úřadu nezískal prověrku.

Kovářová se obává, že by na Hradě mohlo docházet k porušování zákona o ochraně utajovaných informací. V úterý proto poslala podnět šéfovi NBÚ Dušanu Navrátilovi, aby zkontroloval, jestli prezidentská kancelář dodržuje všechny povinnosti.

"Sílí spekulace, že vzhledem k jeho formální i faktické pozici uvnitř Kanceláře prezidenta republiky je jen obtížně představitelné, že se pan Mynář skutečně neseznamoval a neseznamuje s informacemi, které by pro něj měly být nepřístupné," vyjádřila své obavy Kovářová v dopise adresovaném řediteli NBÚ, který má deník Aktuálně.cz k dispozici.

Podle Kovářové je na místě, aby inspektoři prověřili, jestli Hrad skutečně dodržuje povinnosti, které ze zákona má a kancléře Vratislava Mynáře drží od klasifikovaných materiálů dál. Navrátila proto požádala o komplexní kontrolu, která by prověřila období od března 2013, kdy se Miloš Zeman ujal prezidentské funkce.

Mynář podle poslankyně navíc nemusí být "jedinou problematickou osobou" z hradní suity. Naráží tím na Zemanova poradce Martina Nejedlého, který rovněž nemá prověrku a jehož vliv na hlavu státu rovněž není nezanedbatelný.

Hradní kancléř ani po třiceti měsících ve funkci nemá bezpečnostní prověrku, kterou podle svých slov nedostal kvůli nehodě v mládí. Za druhého muže na Hradě tak musel na jednáních, kde se tajné informace probíraly, zaskakovat šéf bezpečnostního odboru, dnes už kvůli kauze s trenkami odejitý Jan Fulík.

Přestože na Hradě - stejně jako na všech jiných úřadech - je takzvaná tajná spisovna, za niž úředníci odpovídají před NBÚ, někteří politici se domnívají, že Mynářovi podřízení zkrátka svému šéfovi nedokáží říct ne.

"Nevěřím tomu, že by při výkonu pozice nejbližšího prezidentova spolupracovníka nepřišel do styku s materiály, které jsou v nějakém bezpečnostním režimu," řekla nedávno poslankyně za ODS Jana Černochová Hospodářským novinám. Její kolega Ivan Gabal by nejraději k tomuto tématu svolal bezpečnostní výbor, proti je ovšem jeho předseda Roman Váňa (ČSSD).

Mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček nicméně odmítá, že by se chybějící Mynářova prověrka nějak negativně promítala do chodu kanceláře. "Žádné problémy v této záležitosti jsme nezaznamenali," řekl v půlce října HN Ovčáček.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy