Přímá volba prezidenta se opráší po dvou letech

Petr Holub
19. 9. 2007 13:36
Lidé jsou pro, strany také, ale prezidenta stále volí parlament.
Prezident Václav Klaus uvedl, že si vzájemně vyměnili názory o evropském integračním procesu.
Prezident Václav Klaus uvedl, že si vzájemně vyměnili názory o evropském integračním procesu. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Všechny parlamentní strany chtějí přímou volbu prezidenta. Jejich předsedové za týden objasní, jak konkrétně by měla vypadat.

Šanci k tomu dostanou ve středu v senátu na konferenci "Přímá volba prezidenta?", kterou pořádá předseda horní komory Přemysl Sobotka s nevládní společností eStát.

Přímou volbu prezidenta slibovali na jaře 2006 sociální demokraté, zelení, lidovci i komunisté. ODS se k ní přihlásila v lednu 2007 v koaliční dohodě. Vládní strany se ujistily, že debata o přímé volbě začne "ihned". Nyní tedy debata začíná.

Lidé to chtějí

Lidové hlasování o prezidentovi prosazují všechny strany dlouhodobě. Posledním podnětem byly komplikace při volbě Václava Klause na jaře 2003. Proběhla tři kola trojích voleb a až při devátém hlasování zákonodárců získal Klaus většinu dvou hlasů.

"Nepřímá volba prezidenta může vést k tomu, že i po opakované volbě prezident není zvolen. Nám se nakonec napotřetí prezidenta podařilo zvolit, nicméně mohla nastat situace, že se stále musí konat další a další kola volby," vysvětlila poslankyně Hana Marvanová (US-DEU), proč předložila návrh na změnu ústavy. Strany ve sněmovně debatovaly do května 2005, nakonec se neshodly na tom, jak má být přímá volba organizována.

Poslanci mají pochopitelný důvod, proč se stavět k přímé volbě rezervovaně. Dosud suverénní parlament by předal přímo volenému prezidentovi část své legitimity.

Konference estat o přímé volbě proběhne 26. září ve Valdštejnském paláci
Konference estat o přímé volbě proběhne 26. září ve Valdštejnském paláci | Foto: Aktuálně.cz

Na druhé straně obecně známá skutečnost, že si přímou volbu přejí čtyři pětiny občanů, je dostatečným důvodem, proč ji zařadit do volebního programu jakékoli strany.

ODS chce silný stát, ČSSD šanci

Dnes strany mohou navázat na květen 2005. Tehdy debata ztroskotala na tom, že ODS a ČSSD měly rozdílné představy o tom, co chtějí přímou volbou dosáhnout.

Občanští demokraté dlouhodobě usilují o co nejsilnější národní stát. Prezident zvolený lidovým hlasováním bude mít větší prestiž v zahraničí. Zároveň zapadá do vize malého státu, avšak se silnou exekutivou.

Pro ČSSD je přímá volba součástí bezprostřední politické strategie. Když je sněmovna rozdělena na levicovou a pravicovou polovinu, pravicový senát vždy zabrání, aby sociální demokracie prosadila svého kandidáta.

Sociálním demokratům také vadí, že ani ve vládě, ani v opozici nemají velký vliv na důležitá rozhodnutí prezidenta. Chtějí proto omezit jeho pravomoci, především právo jmenovat bez souhlasu premiéra členy bankovní rady ČNB a soudce Ústavního soudu.

Pospíšilův kompromis

Tyto názory se dostaly do konfliktu při jednání, jak má přímá volba probíhat. ODS žádala jednokolovou volbu, ČSSD dvoukolovou, kde by do druhého kola podobně jako ve Francii postupovali dva nejúspěšnější kandidáti. Proti tomu navrhl právní expert ODS Jiří Pospíšil kompromis dvoukolové volby, při níž by do druhého kola mohl postoupit každý, kdo v prvním kole získal 12 až 15 procent hlasů.

Důvody jsou strategické. Sociální demokracie chce v prezidentských volbách proti sobě postavit dva bloky jako ve volbách do sněmovny, kde má jedině šanci pravici porazit. ODS se chce riziku pochopitelně vyhnout.

S ohledem na současného prezidenta, který je čestným předsedou ODS, nemají důvod přemýšlet o tom, že zmenší jeho pravomoc.

Také současný předseda ČSSD Jiří Paroubek aktivně prosazuje přímou dvoukolovou volbu doplněnou sníženými pravomocemi.

ODS nemá tak silný názor. Nemusí totiž spěchat, když se její kandidát Václav Klaus stal po loňských senátních volbách suverénním favoritem volby v únoru 2008.

Ani předseda Topolánek není přímou volbou nadšen: "Osobně pro přímou volbu prezidenta nejsem, nemyslím si, že by to vypovídalo cokoli o kvalitě naší demokracie," řekl v loňské předvolební kampani. Přiznává však, že většina členů ODS má opačný názor.

Podmínka Rusové

Z ostatních parlamentních stran jsou bezproblémovými přívrženci přímé volby jen zelení. Lidovci se k ní přihlásili, když byli součástí čtyřkoalice. Tehdy souhlasili s dvoukolovou volbou podle ČSSD, nechtěli však zasahovat do prezidentských kompetencí.

Od podzimu 2006 ovšem má KDU-ČSL zásadní politický důvod, proč se změnou ústavy nespěchat. Jejich hlasy mohou zajistit hladké zvolení kandidáta ODS a tím posílit roli lidovců ve spojenectví pravicových stran.

Komunisté už od své účasti na zvolení Klause vědí, že jejich politická role roste při nepřímé volbě. Dnes se stala jejich podpora nutnou podmínkou pro kandidáta, který chce ohrozit Klausovo znovuzvolení.

Svou případnou skepsi v další debatě o přímé volbě mohou zdůvodnit požadavkem, že zároveň se musí zvětšit pravomoci prezidenta. "Není důvod, aby lidé volili prezidenta, který nebude mít pravomoci ani větší samostatnost, ani legitimitu," vysvětlila někdejší poslankyně Marie Rusová.

Středoevropské řešení

Ve třech ze čtyř sousedních zemí se prezident volí přímo dvoukolovým systémem jako ve Francii. Pouze v Německu je prezident volen nepřímo sněmovnou a zástupci spolkových zemí.

Větší pravomoc než český prezident má jenom jeho polský kolega, který může aktivně zasahovat do složení vlády.

Dohodu o přímé prezidentské volbě v Česku může zajistit domluva dvou velkých stran, například ČSSD může přistoupit na "Pospíšilův kompromis" při organizaci volby, ODS akceptovat omezení prezidentských pravomocí.

Obě velké strany mají dohromady ústavní většinu v obou komorách parlamentu. Překážkou může být odpor lidovců, kteří by se mohli cítit odstrčeni "velkou prezidentskou koalicí" a zablokovat přímou volbu ve vládě.

Přímo voleného prezidenta se silnými kompetencemi by mohla prosadit dnes velmi nepravděpodobná dohoda "všichni proti ČSSD".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy