Praha - Sociální demokraté navrhují, aby se zpřísnil zákon o střetu zájmů a poslanci se senátory nemohli hlasovat o věcech, které se jich přímo týkají.
Nemělo by se napříště například opakovat případ jihočeského poslance za ODS Jana Špiky, který volně hlasoval o novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, která prosazovala zmírnění regulačních opatření pro sluneční elektrárny.
Sám byl přitom spolumajitel společnosti, která obchoduje s elektřinou, a předsedou dozorčí rady firmy, jež sluneční elektrárny přímo staví.
Nově by nemělo stačit jen prosté oznámení možného střetu zájmů, ale o tom, zda může zákonodárce ve věci hlasovat a účastnit se diskuze, by rozhodli jeho kolegové.
To samé chtějí socialisté prosadit i v případě krajských zastupitelstev. I zde totiž podle současného znění zákona o krajích stačí, když zastupitel možný střet zájmů jen jednoduše ohlásí.
"Jde o to, aby se sjednotil postup na všech úrovních," komentoval iniciativu ČSSD hlavní předkladatel novely, poslanec Ivan Ohlídal. Současně připomíná, že srovnání praxe zapadá i do protikorupčních opatření.
Klíčová větu, kterou by rád do zákona o střetu zájmů a do zákona o krajích doplnil, totiž již existuje v zákoně o obcích. Zde přímo stojí "o tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce."
Ohlídal připouští, že by byl ochoten ustoupit z formulace "vyloučení z jednání" a zákonodárce by jen nesměl v případě odsouhlaseného střetu zájmů hlasovat.
Trojkoalice váhá
Aby novela mohla sněmovnou projít, potřebují socialisté i hlasy koaličních poslanců. A ti se prozatím k nápadu vyjadřují zdrženlivě.
"Ještě jsme se s tím nestačili seznámit," nechtěla být zatím konkrétní předsedkyně ústavně právního výboru za Věcí veřejné Karolína Peake.
Podle legislativního experta ODS Marka Bendy je takto napsanou změnu možné provést jen u krajů, u poslanecké sněmovny a Senátu ovšem úpravu označuje za velice spornou.
Zakázat hlasování? To je revoluce
"Hlasování zákonodárců je ústavně upravené právo, jakékoli zásahy do něj by se tedy měly řešit ústavními zákony," míní.
A za problematickou považuje i samotnou případnou praxi. "Byl by například ministr, který je i poslancem, vyloučený z hlasování o důvěře vládě? Je to ještě střed zájmů?" upozorňuje.
Obdobně se k návrhu sociálních demokratů staví TOP 09. V případě hejtmanství souhlasí a ráda by zavedla i možnost, že o tom, jestli je zastupitel ve střetu zájmů, může zastupitelstvo hlasovat i na návrh jiného zastupitele.
Současná legislativa počítá pouze s poctivostí, že se ke střetu přihlásí sám. Hlasování na takový návrh by se otisklo i do zákona o obcích.
Střet zájmů: Majetek nebo rodičovská?
Co se týče vyloučení zákonodárců, zde novelu označuje za revoluční a nabádá k obezřetnosti. I podle něj by zřejmě muselo jít o ústavní změnu.
"Velmi přesně by se rovněž musela vymezit hranice střetu zájmů, například že jde o vlastní čistě majetkový prospěch. Představte si, že by byl někdo vyloučen z hlasování o mateřské, protože má dítě," komentuje novelu ČSSD.
Navíc se domnívá, že v případech volebního patu by vylučování zákonodárců mohlo být snadno zneužitelné.
