reklama
 
 

Divoký odsun Němců byl často pomsta a lynč, říká Bělobrádek

20. 7. 2015 16:51
Předseda lidovců se v neděli v Bavorsku setkal se zástupci sudetských Němců a uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa.

Praha - Pavel Bělobrádek se během své cesty po Bavorsku minulý týden setkal také se zástupci sudetských Němců. A v jejich domě v Mnichově uctil památku desítek tisíc lidí, kteří při nuceném poválečném vysídlení z Československa přišli o život. Zkritizovali jej za to komunisté nebo místopředseda ODS, také premiér Bohuslav Sobotka se k Bělobrádkovu gestu vyjádřil opatrně.

“Rozdíl ve vnímání mezi Východem a Západem je ten, že na Západě rozlišují mezi Němci a nacisty. U nás to rovnítko v některých lidech pořád zůstává, především u fanoušků komunismu,” říká v rozhovoru šéf KDU-ČSL.

Čekal jste takovou reakci?

Že bude tak pozitivní, to jsem opravdu nečekal.

Co tím myslíte?

Kromě komunistů, u nichž se to dalo čekat, a jednoho místopředsedy ODS, u kterého mě to také nepřekvapuje, protože jistá část ODS pořád vykazuje určité prvky národovectví, jsem tolik pozitivních e-mailů a zpráv už dlouho nedostal.

Ale třeba premiér se na vaši adresu vyjádřil velmi opatrně. Poznamenal, že podobné gesto sice patří do 21. století, ale hned dodal, jak je potřeba pořád zdůrazňovat hrůzy 2. světové války.

Já jsem to moc nepochopil. Tím, že položím květinu jako vyjádření úcty k téměř 30 tisícům lidí, kteří přímo nebo bezprostředně po vysídlení německého obyvatelstva z Československa zemřeli, často dosti krutou smrtí, nijak nezpochybňuji krutost nacistického režimu, druhou světovou válku či odpovědnost nacismu za její rozpoutání. To je přece naprosto jasné. Zřejmě pan premiér ale věděl, proč to dělá, když to tam doplnil.

Má už česká společnost svůj pohled na násilnosti při vysídlení Němců srovnaný?

Je to otázka generační. Lidé, kteří se v rámci EU setkávají se svými vrstevníky z jiných zemí, tak některé pozůstatky nacionalismu a šovinismu 19. a 20. století se upozaďují. Vždycky tady bude určitá skupina, která to téma bude rozehrávat, zvláště ti, co mají máslo na hlavě. Jsem z Náchoda a vezměte si, jaký skandál vyvolala kniha Josefa Škvoreckého Zbabělci, která pojednává o brutálních krutostech, jež se odehrávaly v náchodském pivovaru. Trvalo dlouho, než se ze Škvoreckého coby nevítaného hosta stal v Náchodě uznávaný spisovatel a ceněný rodák. Odsun byl mezinárodní akce, nebyla to jen záležitost Československa, ale rozhodnutí mocností.

Přesto je to hodně bolavé místo.

Je to nutné vidět v souvislostech a uvědomit si třeba, že k bavorskému hospodářskému zázraku hodně přispělo právě těch 1,5 milionu odsunutých Němců, což byli lidé pracovití, podnikaví. Na historii nesmíme zapomínat, ale musíme si umět přiznat vlastní hříchy, divoký odsun nebyl demokratický a nebyl to často trest, ale pomsta a lynč. Často se stávalo, že největší brutality nepáchali ti, kteří byli postiženi nacisty, ale ti, kteří kolaborovali a snažili se odčinit svědomí. Nebagatelizuji oběti nacismu, ale je třeba si tyhle věci připomínat. Rozdíl ve vnímání mezi Východem a Západem je ten, že na Západě rozlišují mezi Němci a nacisty. U nás to rovnítko v některých lidech pořád zůstává, především u fanoušků komunismu.

Ono to je i v těch demokratičtějších stranách. Viz reakce Jana Zahradila z ODS nebo nedávný výpad jihomoravského hejtmana Michala Haška na brněnského primátora Petra Vokřála, který se omluvil za zločiny spáchané při odsunu Němců.

Mnohdy nesouhlasím s Karlem Schwarzenbergem, ale plně s ním souhlasím, že problém sociální demokracie v Česku je, že v ní je málo sociálních demokratů. Že v ní je pořád hodně lidí, kteří mají buď bolševickou minulost, nebo bolševické uvažování. A to platí i v tomto případě.

Jak jste zmiňoval Josefa Škvoreckého, byli jeho Zbabělci ten moment, který vám pomohl si urovnat myšlenky, co se dělo špatně při vysídlování?

Byl to jeden ze střípků v mozaice. Podle mě každý, kdo má středoškolské vzdělání, je vybaven základním vnímáním a měl dobrého učitele dějepisu, to pozná. Tady ta historická zkušenost je. Náchod byl české území, nebyla to přímo otázka Sudet, ale spíše vojáků. Ale krutosti se tu také děly. Bylo o tom natočeno dost filmů a dokumentů, podrobnosti známe. Jakkoli v porovnání s jinými historickými událostmi to nebyla věc třeba tak masová, nic to nemění na její závažnosti. Rozbíjet dětem hlavičky pažbami, znásilňovat ženy, upalovat lidi, to nemůže být nikdy trest za něčí provinění.

autor: Luboš Kreč | 20. 7. 2015 16:51

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama