Prezident Miloš Zeman míří k rekordu v nečinnosti

Martina Machová Martina Machová
8. 1. 2014 6:00
Přestože je podepsána koaliční smlouva a existuje seznam ministrů, prezident nadále mlčí.
Foto: Petr Vyoral

Praha - Přestože ČSSD, ANO a lidovci již podepsali koaliční smlouvu a zveřejnili seznam ministrů, prezident nadále mlčí.

Na otázky, kdy hodlá vládu či alespoň premiéra jmenovat, vzkazuje Miloš Zeman ústy svého mluvčího Jiřího Ovčáčka jenom obecná klišé, jako že „nyní je předčasné předjímat jakékoliv konkrétní termíny." Výjimku udělal jen v případě, když očekávaný premiér Bohuslav Sobotka sám novinářům termín prozradil.

To se stalo právě dnes a Jiří Ovčáček řekl: "Mohu potvrdit, že se pan prezident v pátek setká s předsedou ČSSD." Podrobnosti nepřidal a otázku, zda Sobotku při té příležitosti jmenuje premiérem, odbyl klasikou: „Nyní je předčasné hovořit o konkrétním termínu."

Kdy se Miloš Zeman hodlá setkat s ostatními lídry koalice, s nimiž se chce vidět ještě před jmenováním nové vlády či premiéra, Hrad také přechází souslovím „nepředjímáme termíny".

Vedle Sobotkových výroků pak další kusé informace "vynášejí" z Hradu jen jeho návštěvníci. Jako například úterní hosté na novoročním obědě šéfů komor Milan Štěch a Jan Hamáček (oba ČSSD). Předseda Senátu Štěch po setkání se Zemanem potvrdil, že prezident má skutečně výhrady k některým jménům na seznamu. O koho se jedná, neřekl, prý to prezident řekne sám.

 

Kniha rekordů a kuriozit

Pokud Miloš Zeman nejmenuje premiéra v pátek, vytvoří rekord v „nečinnosti". Příští pondělí totiž míří na třídenní návštěvu Karlovarského kraje.

Volební místnosti se totiž ke dnešku uzavřely před 73 dny, konkrétně 26. října loňského roku. Zároveň od 10. července vládne vláda, která za celou dobu své existence nezískala důvěru Sněmovny.

Obdobně dlouho váhal se jmenováním premiéra jen Václav Klaus v případě první Topolánkovy vlády. Situace byla oproti nynějšku odlišná - volby v roce 2006 skončily patem 100 na 100 v souboji levice versus pravice.

Přestože nakonec Topolánek neměl dohodnutou podporu Sněmovny, byl prezidentem jako vítěz voleb pověřen k sestavení vlády 74 dní od voleb.

Letní jmenování Jiřího Rusnoka trvalo Miloši Zemanovi pouze osm dní po rezignaci Petra Nečase (Nečas rezignoval 17. června, Rusnok byl jmenován 25. června).

Klausova čísla

Vrátíme-li se do éry Václava Klause a Mirka Topolánka, se druhým Topolánkovým jmenováním Klaus už tolik neváhal.

Sněmovna smetla první Topolánkovy ministry 3. října, po 36 dnech byl Mirek Topolánek opět jmenován premiérem, přičemž koaliční smlouva mezi jeho ODS, lidovci a zelenými byla podepsána „až" 28. prosince a vláda byla ustavena 9. ledna 2007.

Jana Fischera v roce 2009 jmenoval Václav Klaus 16 dní po svržení Topolánkovy vlády. Rychlý byl i v případě Stanislava Grosse. Po Špidlově rezignaci jej jmenoval premiérem za necelý měsíc, respektive za 25 dní. Vláda následovala o týden později. Paroubka a jeho vládu pak stihl jmenovat ten samý den, co Stanislav Gross rezignoval.

Klausův předchůdce Václav Havel pak jmenovával vlády v průměru do měsíce, a to včetně té, již vedl od roku 1998 současný prezident Miloš Zeman.

 

Co zažil premiér Zeman

Václav Havel měl k Zemanovým ministrům řady výhrad. Nechal si tehdy podobně jako dnes Zeman od svých právníků analyzovat, zda jako prezident může návrhy premiéra odmítnout, a jeho experti došli k závěru, že mu to ústava umožňuje.

Kamenem úrazu tehdy byli Jan Kavan jako ministr zahraničí a Václav Grulich v čele resortu vnitra a Havlovy výtky směřovaly k podezření, zda v minulosti nespolupracovali s totalitními zpravodajskými službami. Zeman musel tehdy absolvovat podobný proces jako nyní Bohuslav Sobotka - například musel nejprve přivézt Havlovi do Lán svůj seznam ministrů.

I tak však nakonec Havel Zemana jmenoval premiérem 17. července 1998, tedy 27 dní po volbách, a jeho vládu za dalších pět dní poté.

Vladimíra Špidlu v roce 2002 jmenoval rovněž 27 dní od voleb a vláda následovala o tři dny později. Do měsíce od voleb jmenoval Havel premiérem i Václava Klause v roce 1996, celkem sedmnáct dní od Klausovy rezignace na konci roku 2007 trvalo, než byl premiérem jmenován první úřednický premiér Josef Tošovský.

 

Právě se děje

Další zprávy