Zeman a jeho tým podpořili vládní opatření, na uvolňování je prý ještě brzy

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 4. 2020 15:50
Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým vyslovili podle ministrů vnitra a obrany Jana Hamáčka (ČSSD) a obrany Lubomíra Metnara (za ANO) uznání a podporu přijatým opatřením proti koronaviru. Je třeba pokračovat a vydržet, řekli ministři po čtyřhodinovém jednání novinářům. Podle Hamáčka není ještě čas opatření nějak radikálně uvolňovat, i když se šíření nákazy daří omezovat lépe, než se čekalo.
Zleva ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v Lánech, kde v sobotu s prezidentem Milošem Zemanem jednali o situaci kolem epidemie.
Zleva ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v Lánech, kde v sobotu s prezidentem Milošem Zemanem jednali o situaci kolem epidemie. | Foto: ČTK

"Každopádně teď nechystáme nějaké zásadní změny, musíme to ještě chvilku vydržet," uvedl Hamáček po sobotním jednání. "Nesmíme nějak usnout na vavřínech a propadnout nějaké euforii, že už je to všechno za námi, že můžeme nějak radikálně ta opatření uvolňovat," dodal. K otevření papírnictví a obchodů s obuví, o němž má v pondělí jednat vláda, bude chtít znát postoj ministerstva zdravotnictví.

"Prezident republiky plně podpořil opatření Ústředního krizového štábu pod vedením Jana Hamáčka," uvedl prezidentův mluvčí. Podle něj Zemanův expertní tým také vyjádřil velké ocenění práci Integrovaného záchranného systému.

Velká část debaty byla podle Hamáčka věnována ekonomickým opatřením a potřebě omezení pro firmy, živnostníky i zaměstnance vybalancovat jejich podporou. "Důležité je, aby ta pomoc byla rychlá, transparentní a bez byrokratických komplikací," řekl Hamáček. Prezident a jeho tým chápou, že krize ještě není za námi, uvedl ministr na dotaz, zda hlava státu podporuje prodloužení nouzového stavu o měsíc, nebo jen do konce dubna.

Zeman se podle Metnara poměrně detailně zajímal o projekt chytré karantény, "který by nás měl postupně vracet k normálnu". Bude třeba čas na to, aby se projekt rozšířil z Jihomoravského do dalších krajů. "Musíme pokračovat a vydržet," řekl Metnar. Také podle něj bude možné plošná opatření utlumovat postupně.

Systém chytré karantény má umožnit se souhlasem nakaženého vytvořit z údajů z jeho mobilního telefonu a platební karty mapu jeho pohybu z posledních pěti dní. Metnar k tomu uvedl, že informacemi od operátorů nebudou disponovat vojáci, ale hygienici, kteří budou určovat, kam mají vojáci zajet pro odběr vzorků. "Ta data se nebudou ukládat déle jak šest hodin, po šesti hodinách se automaticky smažou," uvedl ministr. Pokud hygienici během této lhůty data nestihnou využít, budou muset nakaženého požádat o souhlas znovu.

Hamáček k policejním opatřením uvedl, že chce zamezit tomu, aby se lidé o víkendech shromažďovali na parkovištích u turisticky vyhledávaných lokalit. Policejní hlídky budou tento víkend turisty z těchto míst vykazovat, aby se neopakovala situace z minulého víkendu. Hamáček věří, že Sněmovna a Senát v příštím týdnu dá policii možnost takováto shromažďování na místě pokutovat až částkou 10 000 korun.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 minutami

Unijní soud pozastavil českou žalobu kvůli neproplacené dotaci pro Agrofert, čeká na verdikt Evropské komise

Unijní soud přerušil projednávání žaloby České republiky na Evropskou komisi podané kvůli zablokované dotaci pro společnost Agrofert. Chce počkat na konečné rozhodnutí komise o dotaci. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Žaloba se týká částky 30 tisíc eur (přibližně 800 tisíc korun), které Brusel prozatím odmítl zaplatit kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).

Přerušení soudního řízení serveru potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. "Soudní řízení bude přerušeno až do okamžiku, kdy Evropská komise definitivně rozhodne, zda projekt, kterého se napadené rozhodnutí o pozastavení plateb týká, vyloučí z unijního financování, či nikoliv," uvedla Štíchová. Kdy komise o věci rozhodne, není zatím jasné.

Podle serveru a Deníku N jde o dotaci na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku, kterou provozuje společnost Schrom Farms. Peníze na projekt už ČR firmě poslala ze státního rozpočtu, ačkoliv EU na něj prozatím přispět nechce.

Zdroj: Domácí
před 17 minutami

V Jeseníkách byl vyhlášen třetí lavinový stupeň z pětibodové škály, znamená značné nebezpečí.

V Jeseníkách byl vyhlášen třetí lavinový stupeň. Během posledních 24 hodin v Jeseníkách připadlo 25 centimetrů sněhu, v 1300 metrech nad mořem leží okolo 110 centimetrů sněhu, na závětrných lavinových svazích je sněhu uloženo více, uvedl dnes na stránkách jesenické horské služby dispečer Jiří Hejtmánek.

"Díky teplotám hluboko pod bod mrazu se ve sněhové pokrývce vytvořila kritická vrstva z hranatozrnitého sněhu. Po prolomení se do této vrstvy je velká pravděpodobnost uvolnění laviny dodatečným zatížením lyžaře," uvedl Hejtmánek. Lidé podle něj nemají vstupovat na svahy prudší než 30 stupňů.

Třetí stupeň označují odborníci za kritickou nebo velmi zrádnou situaci. Je obvykle vyhlašován ve 30 procentech zimního období a odehraje se při něm až polovina všech případů lavinových nehod. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy