Rozhovor - Spojovat otázku sestavování vlády s policejním vyšetřováním je diskutabilní a vyčkávat na výsledky nemá smysl. Tak se dá shrnout názor ústavního experta Aleše Gerlocha, děkana pražské právnické fakulty, na současné peripetie kolem úřednické Rusnokovy vlády.

Prezident Miloš Zeman ve středu ve sněmovně prohlásil, že vyčká na další výsledky policejního šetření a že "během těchto několika týdnů žádný druhý pokus" o sestavení vlády neučiní.

Fakticky tak poslancům oznámil, že i v případě, že vláda Jiřího Rusnoka důvěru nedostane, může další týdny vládnout v demisi klidně dál.

"Ale během tohoto období - a podle mě by nemělo trvat déle než několik málo týdnů, tedy dva, tři, čtyři - by mělo probíhat nějaké jednání o nové vládě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Gerloch.

A.cz: Prezident ve sněmovně prohlásil, že policejní vyšetřování skončí v řádu týdnů a že během několika těchto týdnů žádný druhý pokus o sestavení vlády neučiní. Považujete to za konformní a v souladu s ústavou?

Je skutečně asi trošku otázka, zda spojovat otázku vlády s vyšetřováním, protože to se netýká ani současné vlády a předpokládám, že ani budoucí.

A.cz: Prezident ale argumentoval tím, že by to byla opět "vláda Miroslava Kalouska", byť s premiérkou Němcovou - a že by hrozilo, že někteří členové této vlády by mohli být vyšetřováni...

No ale tady já vycházím z toho, že druhý pokus náleží prezidentovi, to znamená, že tady on není povinen vycházet z nějaké stojedničkové nebo jiné většiny. Samozřejmě by k tomu měl asi přihlédnout, ale pokud by měl nějaké důvody tohoto typu, že by tedy mohli negativně ovlivňovat vyšetřování v trestní věci, tak by to mohl být důvod k tomu jmenovat někoho jiného předsedou vlády, a myslím někoho jiného než z vlády, která neuspěla. Například na bázi široké koalice stran, ve které by byli nestraničtí odborníci.

Tam bychom se mohli pohybovat reálně v horizontu týdnů.

A.cz: Pokud ale prezident mluví o tom, že týdny nebude konat, pohybujeme se stále v rámci litery i ducha ústavy?

Důležité je, co se děje během těch týdnů. Také záleží na tom, co znamená ono týdny - dva týdny? Tři? Nebo deset týdnů a déle?

Lze si představit nějaké důvody k tomu, že není jmenován nový předseda vlády ihned, ale může docházet k nějakému jednání. Ale během tohoto období - a podle mě by nemělo trvat déle než několik málo týdnů, tedy dva, tři, čtyři - by mělo probíhat nějaké jednání o nové vládě. Ať už se někdo pověří sestavením vlády, nebo prezident sám to bude vyjednávat. A nebude to ponecháno na volném běhu času bez jakékoliv aktivity.

A.cz: Pokud by ale prezident skutečně čekal na další fázi vyšetřování, můžeme mluvit o zvůli prezidenta?

Teprve soud rozhoduje o vině a trestu. Takže pokud by i vyšetřování skončilo obviněním, není to rozhodnutí o vině a vyčkávat na ně jaksi nemá smysl. Jako určitý legitimní argument může být jenom to, že by určité osoby mohly bránit vyšetřování, zejména třeba předseda vlády, ministr vnitra, případně ministr spravedlnosti. Ale ta vláda nemusí být sestavena z osob, u kterých by vznikalo takovéto podezření.

Takže není asi důvod nedělat nic po dobu, než skončí vyšetřování.

A.cz: Pokud jste mluvil o tom, že záleží, aby ve vládě nebyly osoby, které by mohly bránit vyšetřování: Je na místě, aby prezident v dané chvíli řekl, že ten či onen by neměl být členem kabinetu?

Ústava předpokládá, že vládu v zásadě sestavuje předseda vlády. On je jmenován prezidentem republiky a dává návrhy. Tady jsou ale dvě možnosti: Ještě předtím, než je předseda vlády jmenován, může prezident republiky zvažovat osobu, u které bude mít jakýsi předpoklad - asi ne garanci, že takové lidi do vlády nenavrhne. A prezident si to může klást jako faktickou podmínku. A druhá rovina je, až je předseda vlády jmenován, prezident nemůže odmítnout jmenovat určitého člena vlády z jiného důvodu, než že by jeho jmenování bylo v rozporu s ústavou a zákony. A to by musel doložit.

A.cz: Jako expert, myslíte si, že jsme v situaci, kdy je třeba bránit parlamentní demokracii proti mocichtivému prezidentovi, jak tvrdí strany bývalé koalice?

Ta situace není úplně jednoznačná i z hlediska stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, že by všechny zastávaly toto stanovisko.

Pokud jde o můj názor: Politické strany jsou důležitou součástí parlamentní demokracie, ale nikoliv jedinou. Naše ústava vychází z dělby moci a nikoliv ze soustředění moci v rukách Poslanecké sněmovny. A přímá volba prezidenta posílila jeho pozici. Jinak řečeno: Na sestavení vlády se podílí jak prezident republiky, tak Poslanecká sněmovna. A nedá se tedy říci, že postup prezidenta by sám o sobě byl ohrožením parlamentní demokracie.