Praha - Prezident Zeman plánuje nejmenovat některé Sobotkovy ministry. Půdu si na to podle zdrojů deníku Aktuálně.cz připravuje už týdny.

Oslovení právníci se ale shodli na tom, že prezident republiky může odmítnout některé kandidáty na ministry pouze ve zvlášť závažných případech, na příklad pokud by prokazatelně neuměli číst a psát nebo byli agenty cizí mocnosti.

Jinak podle ústavy musí vyhovět návrhu premiéra. Jasně se tak vymezili proti názoru Miloše Zemana.

Jak deník Aktuálně.cz již dříve informoval, prezident si nechává připravit podklady, jak by se mohl jmenování některých ministrů vyhnout.

Komentář k ústavě, na nějž se Zeman odvolává, podle expertů v otázce jmenování ministrů jako jediný vybočuje z řady dalších komentářů, navíc ani podle něj prý není odmítnutí jmenování běžné.

Zeman ve čtvrtek řekl, že mu ústava dovoluje odmítnout některé kandidáty do vlády, které mu navrhne předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj to vyplývá z komentáře k ústavě z roku 1997, jehož autorem je právník Dušan Hendrych.

Druhým autorem komentáře je někdejší ministr vnitra a zahraničí Cyril Svoboda.

Odborník: Odmítnout může jen v extrémním případě

"Pokud vím, tak je to jediný komentář z celkem existujících pěti či šesti, kde možná určitý takový náznak najdete. V těch ostatních - pokud vím - je výslovně uvedeno, že prezident odmítnout nemůže, anebo jen v extrémních případech," řekl odborník na ústavní právo Jan Kudrna.

Podle profesora ústavního práva Václava Pavlíčka však ani Hendrych se Svobodou ve své práci neuváděli, že prezident může zcela běžně odmítnout jmenovat ministry.

"Vždy to bylo chápáno jako zcela mimořádný prostředek, a ne aby se to týkalo většího počtu ministrů nebo osobních výhrad. Musely to být výhrady objektivně dané," popsal Pavlíček praxi Zemanových předchůdců.

Podle zmíněného zdroje chce Zeman opřít svou argumentaci také o precedens z roku 2002, kdy Václav Havel nejmenoval viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu sociálního demokrata Františka Brožíka, přestože se na něm shodla Sněmovna.

Havel ho tehdy nejmenoval pro nedůvěryhodnost a nedostatečný morální kredit.

Balaš doplnil, že k nejmenování je třeba "zvlášť závažný důvod". V úvahu by připadalo i to, když by kandidát spáchal trestný čin, o kterém premiér neví. "V takovém případě by šlo pravomoc prezidenta chápat jako kontrolní," vysvětlil.

Balaš: Za vládu odpovídá premiér, ne prezident

"Sestavování vlády je věcí, kterou má na starosti premiér, ten za ni odpovídá a je to jeho vláda, ne prezidentova vláda. Prezident by proto měl respektovat téměř bez výhrad jakýkoliv návrh, který mu dá ten, koho jmenuje předsedou vlády," míní Balaš.

Připomněl, že vrcholným orgánem výkonné moci je v České republice vláda, nikoliv prezident.

"Prezident nemůže suplovat vládu, která je opřena o většinu v Parlamentu. De facto by tím negoval výsledky voleb," upozornil.

I podle Kudrny musí prezident návrhu na ministry vyhovět, nebo si musí vybrat jiného kandidáta na premiéra. Výjimkou z tohoto pravidla by podle experta byly pouze případy, kdy by jmenováním konkrétního kandidáta došlo k porušení ústavnosti nebo zákona.

"Například kdyby se ukázalo, že navrženému kandidátovi ještě nebylo 18 let nebo že byl soudně prohlášeným za nesvéprávného. Dále pokud by se prokázalo, že dotyčný kandidát je v ústavním nebo zákonném střetu zájmů, že neumí číst a psát či že je prokazatelně agentem cizí mocnosti," vyjmenoval.

Výhrady k některým ministrům měli i Zemanovi předchůdci. Problematické bylo jmenování Jana Kavana ministrem zahraničí a Davida Ratha ministrem zdravotnictví. Havel i Klaus ale nakonec ustoupili.

Spekuluje se o tom, že Zeman odmítne jmenovat ministrem místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka. Mluví se také o dalším sociálním demokratovi Jiřím Dienstbierovi, který stál proti Zemanovi v prvním kole prezidentské volby.

"Myslím si, že prezident Zeman testuje naši trpělivost. Mohla by to být zajímavá ústavní stížnost, pokud jde o kompetence," uzavřel Balaš.