Povinná maturita z matematiky i poslední rok ve školce, poslanci schválili školský zákon

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 3. 2016 16:16
Sněmovna schválila novelu školského zákona. Pro předškolní děti tak bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy a ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Pro předškolní děti bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy. Ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.

Po tříhodinovém projednávání to schválila Sněmovna v novele školského zákona. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Novela počítá také s tím, že během příštích tří let budou mít nárok na místo v mateřské škole také čtyřleté, tříleté i dvouleté děti, jak navrhla Vlasta Bohdalová (ČSSD). Přednostní právo mají mít děti, které bydlí ve spádovém obvodu školky.

Povinný rok školky, proti němuž protestovala pravice, by bylo možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si budou rodiče muset nechat ověřit přezkoušením dítěte v mateřské škole. V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.

Individuální domácí vzdělávání bude nadále možné u mladších žáků. Sněmovna přes nesouhlas levice včetně ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) schválila jeho rozšíření i na starší žáky. Zatímco pro první stupeň domácího vzdělávání stačí vyučujícím středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň musí být podle návrhu vzdělání vysokoškolské.

Na odklad inkluzivního vzdělávání nedošlo

Koalice odmítla snahu opozice o dvouletý odklad inkluzivního vzdělávání, které Parlament schválil už loni s účinností od letošního září. Zastánci odkladu argumentovali obavami učitelů, že školy na to nejsou připraveny. Jediný hlas chyběl k přijetí návrhu Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), aby se toto vzdělávání žáků s mentálním postižením na běžných základních školách zavádělo od letošního září "přiměřeně k možnostem školy".

Valachová odmítala, že by systém tohoto společného vzdělávání nebyl připraven. Podle ní jsou podpůrná opatření ve formě kompenzačních pomůcek či služeb asistentů pedagoga zajištěna pro letošní rok včetně jejich financování. Již nyní se na běžných školách vzdělává čtvrtina dětí s lehkým mentálním postižením.

"Asistentů pedagoga máme 10 382, na přepočtené úvazky 6709, z toho pro sociálně znevýhodněné 850 a v domovech mládeže 254. Tento počet pro nadcházející dva roky přechodného období je dostačující," uvedla ministryně. Dodala, že inkluze neznamená zánik speciálních škol, jimiž se stane postupně většina základních škol praktických, a že hlavní slovo, kde se bude dítě vzdělávat, bude mít rodič.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se mají týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou, tedy konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením.

Poslanecké návrhy, aby to bylo stanoveno zákonem, schváleny nebyly. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.

Novela rovněž od příštího roku obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy. Exministr školství Petr Fiala (ODS) namítal, že za těmito změnami je "tlak lidí, kteří si myslí, že čím víc věcí budou mít pod kontrolou, tím to bude lepší". Podobně školský expert ODS Václav Klaus mladší novelu označil za "další vítězství byrokracie a uniformity".

Povinný rok školky či jednotné přijímací zkoušky na střední školy naopak podpořil Odborový svaz pracovníků školství. Věří, že praxe prokáže, že obavy odpůrců změn byly neopodstatněné a že změny budou ku prospěchu celého regionálního školství.

Snažíme se zmapovat už předškoláky a připravit se na jejich specifika, základní vzdělání u nás dokončí všechny děti, říká Vladimír Foist. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy