Povinná maturita z matematiky i poslední rok ve školce, poslanci schválili školský zákon

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 3. 2016 16:16
Sněmovna schválila novelu školského zákona. Pro předškolní děti tak bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy a ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Pro předškolní děti bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy. Ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.

Po tříhodinovém projednávání to schválila Sněmovna v novele školského zákona. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Novela počítá také s tím, že během příštích tří let budou mít nárok na místo v mateřské škole také čtyřleté, tříleté i dvouleté děti, jak navrhla Vlasta Bohdalová (ČSSD). Přednostní právo mají mít děti, které bydlí ve spádovém obvodu školky.

Povinný rok školky, proti němuž protestovala pravice, by bylo možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si budou rodiče muset nechat ověřit přezkoušením dítěte v mateřské škole. V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.

Individuální domácí vzdělávání bude nadále možné u mladších žáků. Sněmovna přes nesouhlas levice včetně ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) schválila jeho rozšíření i na starší žáky. Zatímco pro první stupeň domácího vzdělávání stačí vyučujícím středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň musí být podle návrhu vzdělání vysokoškolské.

Na odklad inkluzivního vzdělávání nedošlo

Koalice odmítla snahu opozice o dvouletý odklad inkluzivního vzdělávání, které Parlament schválil už loni s účinností od letošního září. Zastánci odkladu argumentovali obavami učitelů, že školy na to nejsou připraveny. Jediný hlas chyběl k přijetí návrhu Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), aby se toto vzdělávání žáků s mentálním postižením na běžných základních školách zavádělo od letošního září "přiměřeně k možnostem školy".

Valachová odmítala, že by systém tohoto společného vzdělávání nebyl připraven. Podle ní jsou podpůrná opatření ve formě kompenzačních pomůcek či služeb asistentů pedagoga zajištěna pro letošní rok včetně jejich financování. Již nyní se na běžných školách vzdělává čtvrtina dětí s lehkým mentálním postižením.

"Asistentů pedagoga máme 10 382, na přepočtené úvazky 6709, z toho pro sociálně znevýhodněné 850 a v domovech mládeže 254. Tento počet pro nadcházející dva roky přechodného období je dostačující," uvedla ministryně. Dodala, že inkluze neznamená zánik speciálních škol, jimiž se stane postupně většina základních škol praktických, a že hlavní slovo, kde se bude dítě vzdělávat, bude mít rodič.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se mají týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou, tedy konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením.

Poslanecké návrhy, aby to bylo stanoveno zákonem, schváleny nebyly. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.

Novela rovněž od příštího roku obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy. Exministr školství Petr Fiala (ODS) namítal, že za těmito změnami je "tlak lidí, kteří si myslí, že čím víc věcí budou mít pod kontrolou, tím to bude lepší". Podobně školský expert ODS Václav Klaus mladší novelu označil za "další vítězství byrokracie a uniformity".

Povinný rok školky či jednotné přijímací zkoušky na střední školy naopak podpořil Odborový svaz pracovníků školství. Věří, že praxe prokáže, že obavy odpůrců změn byly neopodstatněné a že změny budou ku prospěchu celého regionálního školství.

Snažíme se zmapovat už předškoláky a připravit se na jejich specifika, základní vzdělání u nás dokončí všechny děti, říká Vladimír Foist. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 4 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy