Praha – Novela zákona o zpravodajských službách je potřeba, shodují se politici jak z vládního, tak opozičního tábora. Tajné služby by podle členů sněmovního bezpečnostního výboru měly mít jednodušší přístup třeba k informacím o vlastnících bankovních účtů.
"Je to naprosto logická a samozřejmá věc, která tady už dávno měla být. Protože pokud chceme bojovat proti terorismu, tak u finančních toků musíme začít," domnívá se předseda výboru Roman Váňa (ČSSD).
Proti není ani místopředseda výboru Zdeněk Bezecný (TOP 09). Ten však upozorňuje, že s jednodušším přístupem agentů k informacím, které jsou součástí bankovního tajemství, je třeba předejít možnosti zneužití.
"Ukazuje se potřeba, aby BIS tyto informace měla. Samozřejmě za podmínky kontroly," řekl deníku Aktuálně.cz Bezecný s tím, že sice současný návrh nečetl. Předpokládá ovšem, že je podobný tomu, kterým se už zabývala předchozí Sněmovna.
O tom, že je potřeba lépe nastavit pravidla, nepochybuje ani členka výboru za ODS Jana Černochová. S odkazem právě na předchozí návrh, který spadl pod stůl kvůli pádu Nečasovy vlády, ovšem upozorňuje, že o prolomení bankovního tajemství se nejspíš povede debata.
"Změna zákona je určitě zapotřebí. Ale o prolomení bankovního tajemství v minulém období probíhala největší diskuse, která byla napříč spektrem," předpokládá Černochová podobný scénář i tentokrát.
BIS má informace o toku peněz na Blízký východ. Nemůže je ale prověřit
Podle návrhu, který už prošel připomínkovým řízením a nyní je na Úřadu vlády, by měly mít tajné služby možnost žádat po bankách se souhlasem pražského vrchního soudu informace o finančních převodech.
V praxi tedy například majitele účtu, z něhož odešly peníze na Blízký a Střední východ, stejně jako jejich příjemce. Kontrarozvědka, která novelu předkládá, totiž v důvodové zprávě poukazuje na to, že má o takových tocích informace. Ovšem bez možnosti ověřit legálnost původu takových peněz.
Kromě toho by měly zpravodajské služby právo požadovat po Generálním finančním ředitelství informace, které tento úřad získal při správě daní.
V neposlední řadě by pak zákon umožňoval, aby se zpravodajci dostali k údajům o majitelích telefonních čísel. Doposud sice mohli využívat odposlechy nebo lokalizační informace, přístup do databáze účastníků však neměli.
"Přijetí umožní ztotožnění i toho účastníka hovoru, který není znám na základě předchozích poznatků nebo u kterého nelze ztotožnění provést ani na základě analýzy obsahu hovoru,“ stojí v důvodové zprávě.
