Praha - Mandátový a imunitní výbor Sněmovně doporučí nevydávat někdejšího pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) ke stíhání kvůli uzavření smlouvy na audit v dopravním podniku. Zatímco v předchozích letech politici vyhověli prakticky každé žádosti policie, za poslední rok už odmítli druhou.
"Nedospěli jsme k rozhodnutí, že by tato žádost prokazovala skutky, které policie panu poslanci klade za vinu," shrnula jednání předsedkyně výboru Miroslava Němcová (ODS). Nechtěla sice přiblížit, zda bylo rozhodnutí jednoznačné, podle informací Aktuálně.cz zvedlo ruku proti vydání sedm z dvanácti přítomných členů, zbytek se zdržel.
"Po zevrubné diskusi jsme neshledali, že by došlo k nějakému protiprávnímu jednání, dokonce jsme se někteří vyjadřovali tak, že nám rukopis kauzy připomíná rukopis kauzy Opencard," doplnil Němcovou jeden ze zpravodajů Martin Plíšek (TOP 09).
Doporučením výboru se bude zabývat Sněmovna na nejbližší schůzi, která je naplánována na desátého března, přičemž se dá očekávat, že usnesení výboru potvrdí. Svoboda by tak mohl být stíhán až po uplynutí mandátu.
Je to msta, tvrdí exprimátor
Úterního jednání výboru se zúčastnil i sám Svoboda, od kterého chtěli jeho kolegové slyšet jeho verzi. V místnosti se zdržel jen asi dvacet minut, stále trvá na tom, že jde o politický případ a osobní mstu.
"Protože už není čím mě bít, tak na pokyn státního zástupce se vytáhne kauza, která už byla odložena," prohlásil exprimátor po slyšení. Poslanci podle něj měli doplňující otázky, které směřovaly zejména k pravidlům týkajícím se uzavírání smluv.
Druhý ze zpravodajů žádosti, sociální demokrat Jan Chvojka, připustil, že určitý politický podtext žádost mít může. "Je to stále dokola. Řeší se pan docent Svoboda, který za činy, za které je policií vyšetřován a dehonestován, neodpovídá. Protože kauza Opencard se udála v době, kdy on primátorem vůbec nebyl," podotkl Chvojka.
Policie: Svoboda smlouvu uzavřel neoprávněně
Podle stručné policejní žádosti, kterou obdržel každý z členů výboru a se kterou se deník Aktuálně.cz seznámil, Svoboda neoprávněně uzavřel smlouvu s advokátem a nynějším senátorem Václavem Láskou o provedení auditu v dopravním podniku. Dopustil se tak porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.
"Uzavření Smlouvy nebylo schváleno Radou hl. m. Prahy, jednal tedy v rozporu s ustanovením (...) zákona o hlavním městě Praze a Smlouva nezajišťovala plnění pro hl. m. Prahu, nýbrž pro jinou právnickou osobu, resp. DPP," stojí doslova v žádosti.
Vyšetřovatelé jsou toho názoru, že Svobodovým jednáním Praze vznikla značná škoda, kterou vyčíslili na téměř milion a sto tisíc korun. Podle Chvojky by se ovšem podobné věci neměly řešit trestněprávní cestou, ale pokud, tak soukromoprávním sporem.
O Svobodově vydání už nynější Sněmovna hlasovala jednou, začátkem loňského února, kdy do Sněmovny dorazila žádost v souvislosti s obviněním téměř kompletní rady kvůli kauze Opencard. Tehdy však Svoboda požadoval své vydání. "Toto je naprosto nesmyslná věc, mylná interpretace. Tam není poškození někoho, ani náznakem," zmínil poslanec rozdíl mezi oběma žádostmi.
Vydávání poslanců už není automatické
Nevydání Svobody přitom poukazuje na fakt, že poslancům už do jisté míry dochází trpělivost. V předchozích obdobích totiž bylo vydání poslance téměř formalitou.
Od roku 2011 do roku 2013 rozhodovali poslanci o vydání svých kolegů celkem šestkrát, žádost odmítli pouze jednou - v případě Stanislava Humla, kterého policie vinila ze zmanipulování posudku.
V novém složení se pak dolní komora zabývala (i s nynější Svobodovou) čtyřmi žádostmi a dvě z nich odmítla. Před Svobodovou poslanci nesouhlasili se stíháním sociálnědemokratické poslankyně Zuzany Kailové. Tu policie podezírala rovněž ze zneužití pravomoci, když podpořila projekt "Vítání občánků". Ten město dalo soukromé firmě, od roku 2012 do roku 2014 projekt vyšel na téměř pět milionů korun, podle policie tak městu vznikla milionová škoda.
Mandátový výbor se sice na žádném usnesení neshodl, poslanci však žádost rozcupovali na plénu. "Čouhá mu účelovost z bot a to se mi nelíbí a já to nazývám selektivní justicí," čílila se kolegyně Kailové a někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. "Přijde mi, že se dostáváme do absurdistánu," pokračoval ve stejném duchu i František Laudát (TOP 09).
