Výjimka pro velvyslankyni Klausovou bude, když si Senát a Zeman pospíší

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
9. 12. 2015 12:40
Poslanci ve středu jednohlasně podpořili výjimku ve služebním zákonu pro velvyslance, kteří na misi oslaví sedmdesáté narozeniny. Nyní by jim automaticky služební poměr musel skončit, podle mezinárodního práva by však nadále byli považováni za ambasadory. Komplikaci by to znamenalo pro ministerstvo zahraničí, které by muselo hledat alternativní řešení, například převedení pod zákoník práce. O výjimce se začalo hovořit v souvislosti s velvyslankyněmi na Slovensku a v Sýrii Livií Klausovou a Evou Filipi. Aby se jich změna týkala, bude muset novelu schválit ještě tento rok Senát a podepsat prezident.
Foto: Pavol Urbi, Aktualne.sk

Praha - "Lex Klausová", jak se ve Sněmovně přezdívá změně služebního zákona, se možná přece jen bude týkat i současné velvyslankyně na Slovensku a bývalé první dámy Livie Klausové. Té by, stejně jako Evě Filipi, která vede ambasádu v Sýrii, měl podle služebního zákona kvůli dovršení 70 let věku automaticky skončit služební poměr.

Právě kvůli Klausové a Filipi poslanci ke změnám týkajícím se diplomatů připojili i výjimku, jež se do budoucna bude týkat velvyslanců, kteří budou na misi vysláni těsně před sedmdesátými narozeninami. Ve středu ji pak Sněmovna schválila jednohlasně, byť ještě minulý týden se zdálo, že kvůli chaosu v dolní komoře se na ni před koncem roku vůbec nedostane.

Je to ale jen první krok. K tomu, aby se výjimka vztahovala i na obě diplomatky, totiž musí změny posvětit i senátoři a prezident Miloš Zeman. U něj se však neočekává, že by s podpisem otálel - už dříve se vyjádřil pochvalně jak na adresu Klausové, tak i Filipi.

Stanjura nepochodil

Pokud se vše stihne do konce roku, odpadne starost Černínskému paláci. I kdyby velvyslankyním skončil služební poměr, podle mezinárodního práva by nadále ve funkci zůstávaly. Ministerstvo už proto má připravené záložní varianty - nabídlo by oběma ženám "normální" pracovní smlouvu.

Kromě výjimky poslanci odsouhlasili, aby ministerstvo mohlo své zaměstnance vyslat do zahraničí i bez jejich souhlasu. Původně vládní návrh počítal s vysláním až na rok, poslanci ho však upravili na půl roku jednou za pět let.

Naopak neprošly návrhy šéfa poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury, aby ze služebního zákona vypadlo ustanovení, podle něhož nemohou být vedoucími státními úředníky funkcionáři politických stran, nebo aby nově existovali pouze političtí náměstci.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy