Poslanci chtějí omezit právo občanů mluvit do staveb

Martina Macková
3. 9. 2008 10:30
Má to údajně urychlit vznik staveb a zpřesnit zákon
Ministr Šimonovský zářil štěstím. Konečně jej nikdo netrápil Pendolinem. Ochotně pózoval fotografům. Sám...
Ministr Šimonovský zářil štěstím. Konečně jej nikdo netrápil Pendolinem. Ochotně pózoval fotografům. Sám... | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha/Ostrava - Můžete říct, jestli chcete v sousedství hypermarket nebo továrnu, ale poté už se k stavbě nevyjadřujte.

Tak si někteří koaliční poslanci do budoucna představují právo občanů rozhodovat, co se děje v okolí místa, kde žijí.

Zakázat veřejnosti účast ve stavebním řízení chce zákon, který sepsali dva koaliční a dva nezařazení poslanci.

Jejich novela zákona o ochraně přírody a krajiny totiž vylučuje občanská sdružení z účasti ve stavebních řízeních. Norma, kterou má na stole vláda, by měla být schválena hned v prvním čtení.

Bursík protestuje

Proti zákonu se ostře ohradil ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).

"Návrh by znamenal naprosto nepřijatelné omezení občanských práv. Lidé by ztratili možnost se účinně vyjádřit k nejrůznějším stavbám ve svém okolí, pokud zrovna nejsou vlastníky sousedních pozemků," uvedl ministr, podle kterého je alarmující, že zákon předkládají právě koaliční poslanci.

Programové prohlášení totiž podle něj jednoznačně garantuje, že práva občanů se v oblasti životního prostředí omezovat nebudou. Podle resortu je návrh také v rozporu s Aarhuskou úmluvou o právu na informace, účasti na rozhodování a přístupu k soudní ochraně ve věcech životního prostředí.

Poslanci, kteří jsou pod zákonem podepsaní, to ale tak nevidí. "Jen upřesňujeme zákon s jiným. Tak, aby se některé stavby urychlily. Téměř s každou jsou špatné zkušenosti. Lidé se mohou vyjádřit v územním řízení," tvrdí Karel Sehoř (ODS) i Milan Šimonovský (KDU-ČSL).

Karel Sehoř
Karel Sehoř | Foto: ODS

Argumentují tím, že ve stavebním zákoně není účast veřejnosti jasná, proto chtějí upravit i další normu tak, aby lidé už do stavebního řízení, což je podle nich jen technická část, mluvit nemohli. Jenže i když ve stavebním zákoně účast občanských sdružení není jasně vepsaná, rozpor mezi zákony to není.

Dvakrát zdržovat stavbu? Nadbytečné

V tomto případě má totiž přednost speciální zákon, a tím je právě poslanci novelizovaná norma, která doposud účast sdružení ve stavebním řízení zaručuje.

"Myslím si, že je zbytečné, aby se lidé vyslovovali ke stavbě nadvakrát. Připomínky mohou vznést v územním řízení a je proti smyslu zákona je opakovat ve stavebním řízení, to je už navíc. Připadá mi, že když územní rozhodnutí potvrdí stavbu, pak jsou to jen obezličky a zdržování," řekl Aktuálně.cz exministr dopravy Šimonovský.

"Měli bychom být ještě důslednější, čekají nás velké stavby," dodal.

Investorská klička

Předseda zelených Martin Bursík má za to, že výsledek i průběh prezidentské volby nebudou mít vliv na chod koalice.
Předseda zelených Martin Bursík má za to, že výsledek i průběh prezidentské volby nebudou mít vliv na chod koalice. | Foto: Tomáš Adamec

Ale investor může po územním řízení dělat změny a změnit například i technologii, když přeruší stavební povolení. Lidé by se pak k dodatečnému povolení již nemohli vyjádřit.

"Veřejnost by tímto ztratila možnost kontrolovat výkon veřejné správy. Čím méně mohou lidé do těchto procesů mluvit, tím větší je prostor pro korupci, zneužití pravomoci a jiné nešvary," řekl Aktuálně.cz Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu (EPS).

Kromě člena ODS a lidovce návrh sepsali nezařazení zákonodárci, bývalí sociální demokraté Michal Pohanka a Miloš Melčák.

Zákon bude na jednom z dalších zasedání projednávat vláda. Ministr Bursík požádal poslance, aby stáhli svoje podpisy pod zákonem a předsedy klubů ODS a lidovců, aby normu koalice nepodpořila.

 

Právě se děje

před 30 minutami

EU se neshodla na sankcích za Navalného, šéf unijní diplomacie poletí do Moskvy

Přes naléhání řady států Evropské unie se ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění Navalného.

Unijní státy dnes odsoudily potlačení víkendových demonstrací, během nichž ruské bezpečnostní síly o víkendu zadržely několik tisíc lidí. Protestující požadovali propuštění Navalného, který byl zatčen před týdnem, když se vrátil do Moskvy z léčení v Německu. Tam se zotavoval z otravy, kterou Navalnyj připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Den po zadržení na něj soud uvalil třicetidenní vazbu.

Přestože řada zemí od Litvy přes Polsko po Itálii navrhovala potrestat lidi odpovědné za Navalného zatčení a uvěznění, k jednomyslné shodě ministři nedospěli. Podporu neměla od řady zemí, mimo jiné Německa či Lucemburska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Provozovatel největších skiareálů na Slovensku plánuje kvůli dopadům pandemie zrušit 260 pracovních míst

Provozovatel největších lyžařských středisek a dalších služeb pro turisty na Slovensku, společnost Tatry mountain resorts (TMR), hodlá zrušit 260 pracovních míst. V oznámení firma tento krok zdůvodnila uzavřením provozů a složitou situací v cestovním ruchu v souvislosti s koronavirovou krizí. Společnost podniká i v České republice, Polsku a Rakousku a po ohlášeném hromadném propouštění bude na Slovensku zaměstnávat celkem 1100 lidí, z toho většinu ve svých slovenských provozech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy