Posílení tajných služeb má zelenou, hladce prošlo i Senátem

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
12. 8. 2015 15:58
Tajné služby budou už letos moci požadovat informace od operátorů nebo bank. Novelu zákona ve středu schválila horní komora parlamentu.
Senát (Ilustrační foto).
Senát (Ilustrační foto). | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Možná už na podzim získají tajné služby přístup k údajům o účtech, daňových poměrech nebo majitelích telefonních čísel. Novela, která jim rozšiřuje kompetence, prošla po zhruba půlhodinové diskusi hladce Senátem. Teď ji musí podepsat ještě prezident Miloš Zeman. Hlava státu se ale zatím proti návrhu nijak nevymezila, a je tak pravděpodobné, že bude pro. Změny začnou platit patnáct dnů poté, co se objeví ve Sbírce zákonů. 

"Musíme spravedlivě přiznat, že naše zpravodajské služby zaostávají za schopnostmi služeb jak evropských, tak světových, a potom vázla spolupráce," apeloval na své kolegy exministr vnitra a někdejší šéf civilní kontrarozvědky František Bublan. "Není třeba démonizovat tento tisk. Není to katastrofické rozšíření pravomocí tajných služeb," přidal se k němu jeho kolega Miroslav Antl.

Doteď se tajné služby mohly dožadovat informací, které spadaly pod bankovní tajemství, pouze se souhlasem soudu a jen tehdy, pokud se jednalo o podezření z terorismu. Nově budou mít možnost u pražského vrchního soudu, žádat o fakta i v případech, kdy bude podezření například na poškozování ekonomických zájmů.

Nově by také BIS, Vojenské zpravodajství a civilní rozvědka Úřadu pro zahraniční styky a informace mohly po operátorech požadovat údaje o číslech. "Aby byly schopny přiřadit, které číslo patří komu," zjednodušil ministr vnitra Milan Chovanec, který středu v horní komoře parlamentu zastoupil premiéra Bohuslava Sobotku.

Podle Bublana i Antla jde o krok správným směrem, který měl přijít už mnohem dříve. "Je to zhruba dva roky, kdy byl skandál, že se poslouchala čísla bez identifikace a pak docházelo ke zneužití informací," připomněl Bublan.

Třetí zásadní změnou pak pro zpravodajce bude i možnost vyžádat si údaje od Generálního finančnímu ředitelství. Tam však senátní bezpečnostní výbor upozornil na to, že příslušné ustanovení umožní úřadu informace neposkytnout, pokud by mohla být narušena správa daní. Podle Bublana zároveň nikde není upraveno, kdo by případný spor řešil.

Kdo hlídá hlídače?

Přestože novela zákona prošla prakticky jednoznačně, našlo se i několik kritiků. Tím nejhlasitějším byla někdejší soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Podle ní totiž půjde o zásah do svobod občanů, protože tajné služby získají více pravomocí, ale na druhé straně se nezvýší kontrola.

Ilustrovala to na možnosti přístupu k databázím operátorů. "Koho bude třeba ztotožnit? Všechny, kteří budou telefonovat? Kdyby o tom rozhodoval soud v těchto individuálních případech, tak by to vymezil," varovala Wagnerová.

"Skutečnost, že krok B předchází kroku A, mě znepokojuje," přidal se k Wagnerové Ivo Valenta, podle něhož jde o návrh psaný na objednávku tajných služeb. Pokud je potřeba jejich posílení kvůli hrozbám z venku, mělo by podle Valenty raději Česko přestat přijímat imigranty.

S odmítavým návrhem se připojil i senátor za ODS Jaroslav Kubera. "Dáváme volný šek, žolíka. Protože tajné služby nebudou mít zájem na větší kontrole než je v kraji zvykem," prohlásil.

Ministr vnitra ale nesouhlasí. "Posouváme pravomoci tajných služeb na úroveň pravomocí policie," oponoval Chovanec námitkám, že s novými pravomocemi se sníží svobody lidí. Premiér Sobotka chce už na podzim parlamentu předložit normu, která zvýší kontrolu zpravodajských služeb.

Nově by podle jeho představ měla po vzoru BIS a VZ vzniknout sněmovní komise pro kontrolu ÚZSI, jež zatím úplně chybí. Kromě poslanecké kontroly by pak měl vzniknout i jakýsi druhý, civilní stupeň, složený z pětice soudců. Jeho členové by měli přístup i do takzvaně živých svazků, což dosavadní způsob kontroly neumožňuje.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Izrael odsoudil zvolení ultrakonzervativce Raísího íránským prezidentem, svět by podle něj neměl s jeho režimem vyjednávat o návratu k jaderné dohodě.

Izraelský premiér Naftali Bennet dnes odsoudil zvolení ultrakonzervativce Ebráhíma Raísího íránským prezidentem a prohlásil, že nová íránská vláda bude "režimem brutálního popravčího", se kterým by svět neměl vyjednávat o návratu k jaderné dohodě z roku 2015. Raísí s přehledem ovládl páteční prezidentské volby, které však provázela nejnižší volební účast od založení islámské republiky.

Bennett na prvním televizním brífinku po jednání nové izraelské vlády prohlásil, že Raísího nástup k moci zajistil íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, a nikoli svobodné a férové hlasování.

"Raísího zvolení je (…) poslední příležitostí pro světové mocnosti, aby se probudily, než se vrátí k jaderné dohodě, a aby pochopily, s kým se to snaží dohodnout," řekl Bennett.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

V Arizoně vjel řidič do cyklistů, několik z nich je v kritickém stavu

Řidič pickupu najel v sobotu do několika účastníků charitativního cyklistického závodu poblíž amerického města Show Low ve státu Arizona. Šest cyklistů bylo převezeno do nemocnice v kritickém stavu. Pětatřicetiletý podezřelý se snažil z místa incidentu ujet, policie jej ale dostihla a postřelila. Nachází se rovněž v kritickém, ovšem stabilním stavu. Okolnosti a motiv činu policie zatím blíže nekomentovala, svědci na místě však agentuře AP řekli, že podle nich muž najel do cyklistů úmyslně.

Podle mluvčí místních úřadů se kromě šesti kriticky raněných dva cyklisti dostavili do nemocnice po vlastní ose. Jednoho z vážně poraněných lékaři dopravili helikoptérou do větší nemocníce poblíž města Phoenix.

Zdroj: ČTK
Další zprávy