Praha - Představme si soukromou pekárnu s dvěma stovkami zaměstnanců, každý má základní plat 61 400 korun.

Za pět pracovních dní jsou v práci 40 hodin, ale ani ne celou polovinu z toho opravdu vyrábějí pečivo. Devatenáct hodin hnětou těsto a pečou housky, 21 hodin se dohadují, které druhy pečiva připravit, kde nakoupit mouku a jak dlouhou si udělat přestávku.

V některých dnech vyjíždí z pece pečivo jen ve třetině pracovní doby.

Proč tento příklad?

S jistou nadsázkou se k takové pekárně dá přirovnat výkon Poslanecké sněmovny za poslední týden.

Jistě, sněmovna není pekárna a zákony nejsou rohlíky, dělá se zde politika, k níž vymýšlení obstrukcí a zdržování soupeře patří, a také obstrukce měla jasný politický cíl - pravice chtěla zabránit tomu, aby byly přijaty levicové zákony, které jsou prý špatné. 

Ale vzhledem k nepoměru mezi časem, kdy politici věcně diskutovali o nových zákonech a kdy jen zdržovali a drželi přestávky, je dobré posledních pět dní na příkladu pekárny připomenout.

Vzpomínka na Sládka

K tomu, aby se jednání sněmovny zablokovalo a aby se pokud možno o ničem nejednalo, dává sněmovní taktika i jednací řád sněmovny řadu možností.

Ze sněmovní historie je jednou z nejznámějších obstrukcí ta, kterou v roce 1993 předvedli tehdejší Sládkovi republikáni, kdy při volbě prezidenta Václava Havla přednášeli jeden po druhém sáhodlouhé projevy. 

V minulých pěti dnech se jim v tomto směru nejspíš přiblížil místopředseda ODS Petr Nečas, který minulý pátek přednesl 40 minut trvající výčet nemocenské statistiky za poslední léta a srovnal ji pak i s poměry ve Finsku a Švédsku.

Když do jeho vystoupení přišel přišel na řadu jiný, pevně zařazený bod schůze, ujistil poslance, že je stěží ve čtvrtině, ne-li pětině svého vystoupení.

Podruhé zabrzdil zmíněný Petr Nečas sněmovnu v úterý. Celou půlhodinu četl velmi podrobný seznam (i s výčtem navrhovatelů) tří desítek návrhů levice, které navrhoval vyřadit.

Kalouskův Michigan

Podobnou věc po Nečasovi předvedl i faktický lídr TOP 09 Miroslav Kalousek. Aby znemožnil hlasovat o levicových zákonech, hodinu líčil rizika spojena s daňovým návrhem ČSSD, až se dostal k podmínkám poskytování hypoték ve státě Michigan. 

U projevu vydržel až do jedenadvacáté hodiny, po které sněmovna už nemohla hlasovat.

"Byla to čirá obstrukce, četl jsem makroekonomickou prognózu ČR," přiznal v kuloárech.

Pravice využila i přestávek.

Než v úterý stačila ČSSD navrhnout, aby bylo jednání prodlouženo o dvě hodiny, požádala ODS o dvouhodinovou pauzu na poradu klubu - v praxi tak jednání sněmovny pro ten den naopak o dvě hodiny zkrátila.

Hrozné, ale děláme to taky

Pracovní bilanci poslancům vylepšil čtvrtek a o něco i pátek. Na programu nebyly žádné kontroverzní návrhy, a tak poslanci pořad schůze schválili ve čtvrtek za čtvrt hodiny.

Levici, zejména sociálním demokratům, oficiálně obstrukce vadila a veřejně se proti ní mnohokrát ohradila. 

"Pánům se prostě nechce pracovat," hřímal mimo jiných předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Sám ale připustil, že obstrukce je legitimní parlamentní nástroj. Koneckonců on a jeho poslanci ho hojně využili v éře Topolánkovy vlády. Například  když se schvalovaly reformní zákony Topolánkovy vlády anebo hned po volbách v roce 2006, kdy se rozdělovaly funkce ve sněmovně.

Budeme pokračovat

Obstrukce a zdržování přivedly sněmovnu k tomu, že prodloužila jednání o tři mimořádné schůze příští týden.

Dá se předpokládat, že ve Sněmovní ulici uvidíme a uslyšíme něco podobného, co je popsáno výše.

Petr Nečas už ve středu Aktuálně.cz řekl, že nejsilnější parlamentní strana bude obstrukce používat nadále -  i na mimořádných schůzích.