Politolog: Babiš připustil vládu s komunisty, Sobotka musel také. Nevěstu si nechce nechat ukrást

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
7. 10. 2016 14:02
Když pragmatický lídr hnutí ANO Andrej Babiš jako první otevřeně připustil vládu tolerovanou komunisty, sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka musel podle politologa z Univerzity Palackého v Olomouci Pavla Šaradína zareagovat podobně. "Tuto pomyslnou nevěstu si sociální demokracie nechtěla nechat ukrást," vysvětluje. Vztahy ČSSD a ANO podle něj nynější krajské volby nijak dramaticky nezmění. Šaradín odhaduje, že k urnám přijde málo lidí a nepřitáhne je ani téma uprchlické krize. "Myslím, že lidé, kteří se obávají o svou bezpečnost, bojí se uprchlické vlny, k volbám nepůjdou," odhaduje politolog.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Co si v krajských volbách počnou tradičně pravicoví voliči, když pravice u nás je velmi oslabená?

Když se podíváme na poslední volby, respektive na přesuny hlasů, byť vím, že je to jiná volební účast, jiný typ voleb, tak část zůstala věrná ODS a TOP 09. Když se podíváme na segment voličů hnutí ANO, tak z větší části to byli středoví a mírně pravicoví voliči. K ANO 2011 nepochybně šla řada pravicových voličů. Ten zbytek se, myslím, v letošních volbách rozptýlí mezi menší subjekty, jako jsou třeba Starostové, nejrůznější nezávislé regionální politické strany. V tomhle bych řekl, že pravicový volič bude hledat alternativu.

Myslíte si, že nějaká obroda ODS a TOP 09 v těchto volbách nepřijde?

To si myslím, že můžeme naprosto vyloučit. To už nám ukazují preference. Občanská demokratická strana voliče zklamala v roce 2010. Měli obrovský propad, protože dělali politiku, jakou dělali. Voliči jim to ještě neodpustili. Byť existuje nové vedení, značka je pošramocená. TOP 09 se – bohužel pro ni – nepodařilo ukotvit v lokální a regionální politice, takže ten výsledek bude také slabý.

Podívejme se na ANO, které má za sebou už tři roky ve vládě. Myslíte si, že pořád ještě funguje to kouzlo protestního hnutí a slogany typu Nekecáme, makáme nebo Všichni kradou kromě nás?

Oni se od té politiky neustále odtahují. Pro ně je politik člověk v tradiční politické straně, který je v politice dvě tři čtyři volební období. Je to dnes vidět i na jejich přístupu. Ten protest se jim stále ještě daří zvládnout. Protestují proti špatným tradičním politickým stranám. To, s čím oni přicházejí, má být naprosto věcné a efektivní. Ten protest je vidět i v tom, že když poslanci kandidují do Senátu za ANO, tak to, že jsou poslanci, na žádné své prezentaci vůbec nemají. Řekl bych, že efekt protestu ještě funguje a že ho stále dokážou dobře využívat.

Očekávalo se, že by tento efekt mohlo oslabit to, že ANO už se tři roky aktivně podílí na výkonu moci. Jak to, že se to neděje?

Jednak je to tou šikovnou kampaní, tím postojem. Vidíme to dnes a denně, kdy Andrej Babiš říká: My opravdu nejsme politici, máme za sebou nějaký životní příběh. Pokud jde o poslední tři roky, tak ANO staví na tom, že se to tady 25 let dělalo špatně a ten protest proti tomu ve voličích nebo aspoň v části pořád ještě je. Řekl bych, že to je hlavním zdrojem důvěry.

Andrej Babiš říká, že se necítí favoritem těchto voleb, že tím je sociální demokracie. Pokud prý uspěje v pěti krajích, bude spokojený. Je to tak, nebo to je jen takové Babišovo alibi před volbami?

Myslím si, že ANO je vítězem, ať se stane cokoliv, protože vychází z nuly a jakýkoli zisk bude interpretovat jako své vlastní vítězství. Preference jednoznačně ukazují, že je to ANO, kdo je velkým favoritem těchto voleb. Takže tento postoj Andreje Babiše spíše považuji za takové rétorické cvičení, které má možná částečně mobilizovat voliče tím, že ještě není vyhráno.

Podle čeho se lidé v krajských volbách rozhodují? Nejde ani přímo o město, kde žijí, ani o celostátní úroveň. Je to někde mezi tím, tak jaká jsou ta kritéria?

Pavel Šaradín, politolog a publicista
Pavel Šaradín, politolog a publicista | Foto: Aktuálně.cz

Pokud se díváme na krajské volby od roku 2000, tak v nich jednoznačně převládají celostátní témata. V letošním roce je to poprvé, kdy to není střet pravice a levice. Respektive to není střet silné vládní strany a silné opoziční strany. Vítězi budou pravděpodobně dvě vládní strany, což je skutečně unikum. Řekl bych, že ti voliči, kteří půjdou k volbám, jsou loajálními voliči politických stran, anebo potom lidmi, kteří jsou nějak občansky přesvědčení o tom, že se volit má, považují to za správné. Tento úzký segment rozhodne o krajských zastupitelstvech. Pokud se někdo cítí být voličem třeba ANO, tak ten program nemusí číst. Spíš postoj ke straně, to, co cítíme jako opravdovou preferenci, bude ve volbách rozhodovat. Je to vidět i v tom, že kampaň je velmi, velmi slabá.

Proč si myslíte, že je slabá?

Řekl bych, že tu není žádné mobilizační téma, které by voliče zvedlo z pohovky a donutilo je přijít k volbám. Nevidím u žádné politické strany stoprocentní nasazení. Je to dáno obecným postojem k politice. Spíše bych řekl, a to se asi projeví na nízké volební účasti, že převažuje jakási apatie. Jsme v takovém mezičase, kdy máme spoustu informací a obrovskou volební nabídku. Taková tu nikdy nebyla. A to všechno nám politiku dělá méně čitelnou.

Říkáte, že nevidíte silná témata. Ale dost se řeší migrace nebo zdravotnictví.

Ano, ale u té migrace nám výzkumy ukazují, že pro některé voliče je to sice kardinální téma, nicméně volební nabídka v tomhle spektru nacionalistických stran je docela široká, takže se to rozmělní. A ukazuje se druhá zajímavá věc, že to zase není natolik silné téma, které by voliče donutilo jít hlasovat. Myslím, že lidé, kteří se obávají o svou bezpečnost, bojí se uprchlické vlny, k volbám nepůjdou.

Proč ne?

Protože je nikdo nepřesvědčil, že by měli vynaložit tak velkou energii a jít k volbám. Čekal jsem, že budou mnohem více navštěvované mítinky Tomia Okamury, a když jsem se byl na jednom nebo na dvou podívat, překvapila mě velice slabá účast. Migraci určitě nepovažuji za mobilizační téma. Zdravotnictví ano, ale to je spíš takový dlouhodobý jev, který můžu vyřešit v těchto volbách, ale můžu ho vyřešit i ve volbách v příštím roce nebo v nějakém jiném typu voleb. Pokud by šlo o něco konkrétního, jako když v roce 2008 Jiří Paroubek útočil na třicetikorunový regulační poplatek, tak to ano. To je věc, která se rozhodne hned. Ale opravdu tu nevidím takovéto téma, které by mělo mobilizační potenciál.

Politici už začínají mluvit o různých možnostech povolební spolupráce mezi stranami. ČSSD už teď v několika krajích spolupracuje s komunisty a premiér Sobotka připustil, že by si to dovedl za určitých podmínek představit i na vládní úrovni. Spolupráci s KSČM nevyloučil ani Babiš. Čím to je, že jsou najednou komunisté takto otevřeně ve hře a spolupráce s nimi není považována za nemyslitelnou?

Řekl bych, že je to dáno právě tím pragmatickým přístupem Andreje Babiše, protože žádná politická strana doposud nechtěla s komunisty spolupracovat na vládní úrovni. Andrej Babiš byl první, kdo řekl, že si dokáže představit menšinovou vládu tolerovanou komunisty. Na to musela potom sociální demokracie nějak zareagovat. Tuto pomyslnou nevěstu si nechtěla nechat ukrást. Proto přichází to vyjádření Bohuslava Sobotky. Jestli to bude tak či onak, se asi definitivně dozvíme po březnovém sjezdu ČSSD.

Podobným partnerem by mohlo být i hnutí Starostové a nezávislí, jejichž pozice sílí. Vidíte to také tak?

Mediálně možná rostou, ale nejsem úplně přesvědčen o tom, že to hnutí je kompaktní. Asi by dokázalo kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny, ale zdá se mi vnitřně natolik nesourodé, že nejsem přesvědčen o tom, že by tam vydrželo celé čtyřleté období. Když hovořím s některými starosty, kteří se k tomuto hnutí hlásí, tak oni jsou opravdu ideově rozptýlení od levice po pravici. Petr Gazdík má ideově velmi blízko k TOP 09 a k pravici se hlásí. Mediálně takto tento subjekt může působit, ale vnitřně je to hnutí skutečně nesourodé, takže si nejsem úplně jistý tím, že by příští rok ve volbách mohlo dosáhnout nějakého velkého úspěchu. Ale to budeme moci říct až po tomto volebním výsledku.

Říkáte, že STAN je nesourodé hnutí, ale to je i případ ANO. A to je už tři roky ve vládě a i přes některé personální karamboly je jeho pozice velmi silná a roste.

Jednak jste sama hovořila o těch několika karambolech od lokální úrovně až po tu parlamentní. Za druhé, ANO je trošku něco jiného. Má zajištěno financování, má pro řadu voličů charismatického předsedu, jednoho z nejdůvěryhodnějších politiků v České republice. V případě Starostů a nezávislých tam takovýto svorník nevidím. Když Andrej Babiš odejde, tak to hnutí se rozpadne. To je stoprocentní.

Co mohou krajské volby udělat s tím lehce schizofrenním vztahem koaličních partnerů a zároveň rivalů ČSSD a ANO?

Neočekávám nějakou dramatickou změnu. Jak deklaroval Babiš i Sobotka, tak oba dva chtějí řádné volební období dotáhnout do podzimu 2017. Věřím, že v některých krajích určitě půjdou proti sobě, neutvoří spolu koalici, ale to nebude tak podstatné, abychom očekávali dramatické změny na vládní úrovni.

A jaký výsledek v krajských volbách by mohl oslabit Sobotku v čele strany?

Skoro bych řekl, že v současné době žádný. Nemá žádného silného protihráče. Mohl by jím být ministr vnitra, ale ten se vyjádřil, že pokud bude Bohuslav Sobotka chtít být lídrem, tak proti němu kandidovat nebude. Ale samozřejmě pokud by prohráli v krajích a neměli senátora, bude to velmi slabý výsledek. Ale já si nemyslím, že sociální demokracie dopadne až tak špatně, že by to nějak postihlo Bohuslava Sobotku.

Zmiňoval jste Milana Chovance. Ale co Michal Hašek jako rival? To už tu jednou bylo.

Určitě ano, ale v této rovině na to neumím odpovědět. Snadněji by se mi o tom hovořilo až po volbách. Nevím, jak sociální demokracie dopadne v Jihomoravském kraji. Myslím si, že Hašek nemá příliš dobrou pověst mezi všemi voliči a sympatizanty sociální demokracie. To, co provedl, v řadě voličů ještě nějakým způsobem rezonuje. Ne třeba na jižní Moravě, ale v Praze a Středočeském kraji nepochybně ano.

A může nějaký výsledek oslabit Babiše?

Ne. Myslím, že se dostanou do všech krajských zastupitelstev, v řadě krajů se dostanou do rady. Neočekávám, že by ho něco oslabilo. Sám má takový přístup, že od těch voleb příliš neočekává. Je majitelem té politické strany, hlavní akcionář. Rozhodně si myslím, že žádný výsledek by ho neoslabil.

O Babišovi se čím dál častěji mluví jako o budoucím premiérovi. Co by musel během následujícího roku udělat špatně, aby se jím nestal?

Mohla by to být politika, která by byla destruktivní a příliš kritická vůči ostatním stranám, ať už vůči sociální demokracii, lidovcům a dalším subjektům. Ve volbách by ho potom mohly obejít. Pokud by byl hyperkritický vůči potenciálním koaličním partnerům, asi by ho to mohlo oslabit tím, že by se mohli domluvit za jeho zády.

A kdo s kým by se mohl domluvit?

Tak třeba sociální demokraté a komunisté. Mohou se do sněmovny dostat některé menší politické subjekty jako třeba Starostové. Ti by za určitých okolností mohli tvořit vládu třeba s KDU-ČSL spolu se sociální demokracií. Očekávám, že se do sněmovny v příštím roce dostane spíše více politických stran než méně.

Ale Babiš je ke svým koaličním partnerům velmi kritický už teď, o opozici ani nemluvím.

Myslím si, že to ještě může dále vystupňovat. A stupňovat to asi bude. Jak se zdá, může třeba vsadit všechno na jedinou kartu, kdy by po komunistech – na rozdíl od sociální demokracie – nepožadoval, aby mu podepsali papír, že má udržovat dobrou spolupráci s Evropskou unií a s NATO. Ale vsadit všechno na jednu kartu je pro něj velmi rizikové.

 

Právě se děje

Další zprávy