Politici nepodporují Babišův nápad, aby se čeští vojáci znovu účastnili bojových misí

ČTK ČTK
12. 11. 2018 17:18
K myšlence premiéra Andreje Babiše (ANO) na vyslání českých vojáků do bojové mise se politici staví spíše rezervovaně. Odmítavý postoj zaznívá například od pirátů či hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), komunisté dokonce zmiňují možný konec tolerance vládě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Zástupci dalších stran by se rozhodovali podle požadavků armády či doplňujících informací, ODS nechce dávat vládě "bianco šek". Jasně pro bojovou misi se vyslovila bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO).

Babiš v neděli na Pařížském mírovém fóru řekl českým novinářům, že by stálo za úvahu změnit strategii a místo výcviku cizích vojáků zapojit české vojsko opět do bojových misí. O věci chce diskutovat.

Proti bojovým misím se jednoznačně postavili zástupci KSČM. "Česká republika není ve válečném stavu se žádným státem. S takovým návrhem nesouhlasím," řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Dodal, že pokud na návrh Rady bezpečnosti OSN český parlament vysloví souhlas s vysláním vojáků, tak jen do misí přísně mírového charakteru, které budou mít za úkol udržet příměří nebo zahájit obnovu země.

Místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar zároveň na Twitteru uvedl, že pokud Babišova vláda pošle vojáky do bojových misí bez mandátu OSN, tak "končí tolerance" jeho kabinetu.

Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) uvedla, že ODS mise, které jsou v zájmu ČR, podporuje. "Z principu ale nemůžeme poskytovat jakýsi bianco šek vládě," podotkla. Dodala, že pokud chce Babiš změnu, očekává, že se obrátí na parlament s návrhem upraveného mandátu. Zároveň podotkla, že programové prohlášení vlády přijaté před několika měsíci hovoří o mírové výcvikové misi v Afghánistánu.

"Takže si premiér Babiš vlastně stěžuje sám na sebe, že nejde o misi bojovou," uvedla. Rozlišení na bojové a nebojové mise považuje za slovíčkaření, protože působení v nestabilních zemích se může na bojové okamžitě změnit.

Unáhlený a nepromyšlený výrok

Místopředseda výboru Jaroslav Foldyna (ČSSD) si umí představit bojové zapojení českých vojáků v Mali. Musí podle něj ale konkrétně zaznít, co je cílem boje. "Po 17 letech v Afghánistánu nevím, co je cíl," poznamenal.

Další místopředseda výboru Jan Lipavský (piráti) považuje Babišův výrok za unáhlený a nepromyšlený. Uvítal by posílení české přítomnosti v Pobaltí, aby byla vyvážena vojenská asymetrie vůči Rusku. V boji proti terorismu by podle něj ČR mohla přispět třeba kvalitními zpravodajskými informacemi. "Nevidím žádný prostor pro nasazení našich sil do bojových operací," uvedl.

Šéf SPD Tomio Okamura podotkl, že netušil, že ČR či NATO někdo vyhlásil válku. Pokud by šlo o misi schválenou OSN, pak by se podle něj měla vést veřejná diskuze.

"Od stolu tohle přece nikdo normální předem a bez znalosti věci schvalovat nemůže," poznamenal. Dodal, že SPD chce, aby armáda byla primárně určena k obraně území ČR.

Bojovou misi by podpořila Šlechtová. "Naši vojáci jsou skvěle připraveni a mají vysoce hodnocené schopnosti i našimi spojenci. Za mého působení nebyla politická vůle," uvedla.

Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík poznamenal, že otázka nasazení českých vojáků a jejich úkolů je věcí armádního velení a jeho doporučení. "Velení armády důvěřuji, a jsem proto připraven doporučení velení armády jako politik podporovat," řekl.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek podotkl, že česká armáda má připravené jednotky, které se mohou takového úkolu rychle zhostit. Získání dalších bojových zkušeností může vojákům, ale i spojencům jen prospět.

"Při zapojení do bojových operací je však vždy třeba obezřetně sledovat mandát pro jednotlivé mise a hodnotit zamýšlené cíle misí, abychom se skutečně drželi boje proti skutečnému terorismu," uvedl.

"Zajímá mne, zda takto zásadní slova od premiéra jsou například projednaná ve vládě, bezpečnostní radě, s armádou či dalšími kompetentními lidmi," dodal

Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek chápe Babišovo vyjádření jako pojmenování akceschopnosti české armády takové mise se zúčastnit. "Máme-li se bavit o konkrétním případě, to by musel nejprve ležet na stole," poznamenal. Jako členská země NATO musí být ČR podle něj na takové zapojení připravena, každý případ ale musí být zvažován individuálně.

Čeští vojáci se v současné době účastní několika výcvikových nebo pozorovacích misí. Největší zastoupení má armáda v Afghánistánu, kde bylo k začátku listopadu necelých 350 vojáků. Další početné jednotky působí v Pobaltí nebo v Mali, čeští vojáci jsou ale také v Iráku, na Balkáně, na Sinaji nebo na Golanech. I když mají na starosti výcvik nebo ochranu spojenců, výjimkami v Afghánistánu a v Mali nejsou ozbrojené střety s protivníky. V minulosti se na bojovém působení spojenců v Afghánistánu podílely české speciální síly.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Nálety v povstaleckých oblastech Sýrie usmrtily 20 lidí, tvrdí Syrské organizace pro lidská práva

Nálety syrské a ruské armády v sobotu v povstaleckých oblastech v Sýrii usmrtily nejméně 20 civilistů, mezi mrtvými je osm dětí. S odvoláním na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva o tom informovala agentura Reuters. Při leteckých úderech na pět vesnic v oblasti Idlibu na severozápadně země rovněž utrpělo několik lidí zranění.

Čtyři civilisté včetně jednoho dítěte přišli o život ve vesnici Bára na jihu Idlibu, který mají z větší části stále pod kontrolou odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada. Reportér agentury AFP popsal, jak se záchranáři snažili dostat k obětem v troskách dvoupatrového domu, který se po náletu zřítil.

Nejméně devět lidí pak zemřelo při útoku na tržiště ve vesnici Baljún a další dva civilisté zahynuli v oblasti Džabal Závíja na jihovýchodě Idlibu. Barelové bomby svržené z vrtulníků usmrtily pět civilistů, včetně tří dětí, ve vesnici Abadíta. Barelové bomby jsou většinou sudy naplněné výbušninami a šrapnely.

Současné boje jsou nejprudší od srpna, kdy bylo sjednáno příměří. Vojsko o provincii začalo bojovat v dubnu a do srpna byla provincie terčem mnoha náletů syrského letectva i jeho ruských spojenců. OSN odhaduje, že od dubna opustilo domovy na 400 tisíc lidí. Sporadické boje pokračovaly i po srpnu a SOHR tvrdí, že od té doby přišlo o život na 160 civilistů.

Další zprávy