Podpora rodiny: Co strany slibují?

Petr Holub
1. 6. 2006 15:30
Analýza - Kdo bude mít dítě po volbách, nebude se mít špatně. Všechny strany jako by ve svých programech chtěly napravit, že podporu rodin v minulých letech zanedbávaly.
Na syndrom náhlého úmrtí dítěte umírají více chlapci.
Na syndrom náhlého úmrtí dítěte umírají více chlapci. | Foto: Aktuálně.cz

Když se narodí první dítě, dostane matka porodné šedesát tisíc korun. Pokud předtím pracovala, dostane až půl roku mateřskou ve výši předchozího platu.

Do čtyř let dítěte nemusí jeden z rodičů pracovat, a přitom může počítat s měsíčním příjmem sedm tisíc korun. U starších dětí bude stát platit nejméně tisíc korun měsíčně, rodiče si na každé dítě navíc odečtou deset tisíc korun ročně z daní, a ještě budou platit nižší sociální odvody.

Přehled hlavních volebních slibů rodinám ani nezmiňuje další výhody, jako jsou například bezúročné půjčky mladým nebo slevy na běžné spotřební zboží. Tak silný sociální stát neexistuje v žádné evropské zemi.

Vládní malér s dávkami

Strany reagují na statistické údaje. Zpočátku nešlo o klesající porodnost, ale o příjmové tabulky Českého statistického úřadu. Sociální stát se jimi v minulém volebním období nemůže chlubit. Rodiny s dětmi se staly kategorií s nejnižšími příjmy.

Nůžky mezi bezdětnými boháči a chudáky s dětmi se začaly otevírat v roce 2003. Do roku 2005 se měsíční příjmy jednotlivce v bezdětné rodině zvýšily z 12 700 korun čistého o 1200 korun, v rodinách s dětmi ze 7600 korun o pětistovku.  Právě v tomto období předstihli rodiny s dětmi penzisté, jejichž příjmy šly nahoru o 700 korun.

Příčiny jsou právě v tom, jak sociální stát funguje. Když rostou mzdy rychleji než ceny, zlepšuje se postavení těch, kdo vydělávají. Kdo spíše závisí na sociálních dávkách, relativně ztrácí, protože dávky se zpravidla zvyšují podle růstu cen.

Ještě dobře dopadli důchodci. Středolevá vláda počátkem roku 2005 penze mimořádně zvýšila a propast mezi zaměstnanci a důchodci se nestačila o tolik prohloubit.

Rodiny s dětmi takové štěstí neměly. Sociální podpora se odvozuje z životního minima, to se však od října 2001 tři roky nezvyšovalo. Když ho vláda v lednu 2005 přece jen zdvihla, rodinám to na rozdíl od důchodců už nepomohlo. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach proto v polovině roku varoval, že zvýšení nestačí.

Rodiny doplatily na nepříznivou shodu okolností. Mají na většinu sociální dávek nárok jen tehdy, pokud jejich příjmy nepřekročí 1,8 násobek životního minima. S tím jak mzdy rostly, ztráceli rodiče na dávky nárok. Mohlo se to stát například čtyřčlenné rodině, kde rodiče vydělali 20 tisíc korun čistého měsíčně.

Radost z dítěte převáží všechni starosti a bolesti při porodu.
Radost z dítěte převáží všechni starosti a bolesti při porodu. | Foto: Reuters

ODS za sociální spravedlnost

V roce 2005 začala sociální vládní politiku kritizovat ODS, která upozornila, že pomoc rodinám neroste už pátým rokem a že to může být příčinou klesající porodnosti. Proti tomu levicová vláda neměla argument, rozhodla se proto změnit politiku a dávky zvýšit.

Plán na podporu rodinám se stal hlavním tématem obou důležitějších vládních stran (ČSSD a KDU-ČSL), občanští demokraté se přidali a zbylí dva konkurenti, komunisté a zelení, se už přizpůsobit museli.

Vládní strany nechtěly připustit, že sociální stát není všemocný, ani přiznat, že v dávkách pro rodiny něco zanedbaly. Proto se poprvé objevil plán na podporu porodnosti. Česko se propadlo na nejnižší příčky evropského žebříčku, veřejná politika to měla efektivně změnit.

Foto: Tomáš Daněk

Dřív, než vymřete

Stranické plány, jak zvýšit počet dětí, využívají dvojí argumenty. Jedním z nich jsou seriózní výzkumy, především obsáhlá evropská studie "Public Policy Acceptance" z minulého roku, které se zúčastnilo 14 členských států EU. České experty překvapil především varovný příklad dvou sousedních zemí.

"Fenomén Rakouska a Německa, kde značná část populace už nechce mít děti, je neuvěřitelný a zarážející. Také v řadě jiných zemí, včetně Česka, poklesla porodnost, lidé však říkají, že děti chtějí, jen jim v tom brání objektivní důvody," poznamenal Ladislav Rabušic z Masarykovy univerzity, který koordinoval práci za českou stranu.

V Německu si žádné dítě nepřeje 22 procent mužů do padesátky a 15 procent žen. Téměř polovina Rakušanů a Rakušanek se spokojí nejvýše s jedním potomkem.

V Česku si podobně jako v dalších členských zemích přejí tři čtvrtiny žen i mužů mít nejméně dvě děti. Experti však tvrdí, že varovný signál by neměla přehlížet ani zdejší společnost. Pokud se také u nás změní hodnoty po německém vzoru, nízká porodnost se k vyšším číslům dostat nemůže.

Evropská studie proto navrhuje vládám členských zemí strategie, jak zlepšit podmínky k zakládání rodin.

Foto: Aktuálně.cz

Buď zvýšit státní podporu rodinám, jak si přejí především lidé z dříve komunistických zemí, anebo umožnit matkám práci na zkrácený pracovní úvazek, jak žádají občané ze Západu.

Čeští experti tvrdí, že pro zdejší ženy je důležitější nabídka práce, při které budou moci zároveň vychovávat děti. Jedině tak se podobně jako v Německu nebudou navzájem vylučovat mateřství a profesní kariéra. "To je hlavní poučení, které bychom si z průzkumu měli odnést," zdůraznil Rabušic.

Nesnesitelná lehkost populismu

Nízké porodnosti se zároveň chopil předvolební populismus. Dříve než strany stačily předložit promyšlené programy, schválila sněmovna důležité kroky, které měly rodinám pomoci.

V prosinci prosadili ve sněmovně lidovci dvojnásobný rodinný příspěvek. Od ledna 2007 má činit 7200 korun, dvojnásobek současného příspěvku. Stal se nejdůležitější součástí plánu na zvýšení sociálních výdajů, který bude státní pokladnu od roku 2007 stát navíc nejméně 30 miliard korun (nepočítaje zvýšení výdajů na důchody).

Lékaři se shodují, že nejefektivnější je učit se ráno a během školního dne hodně pít, jinak se děti cítí vyčerpané a unavené.
Lékaři se shodují, že nejefektivnější je učit se ráno a během školního dne hodně pít, jinak se děti cítí vyčerpané a unavené. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Velkolepý slib významně omezil další možnosti reforem. Ani ministerstvo financí, ani žádná ze stran dosud nevysvětlily, kde ve státním rozpočtu zmíněných 30 miliard najdou. O další pomoci rodinám tedy nemůže být na počátku nového volebního období vůbec řeč.

Další mantinel budoucích reforem stanovil zákoník práce, který během jarních schůzí prosadily levicové strany. Počítá s přísnou ochranou zaměstnanců a tím komplikuje nabídku zkrácených pracovních úvazků. Podnikatelé, kteří budou moci propouštět stejně obtížně jako dosud, nebudou mít šanci stávající pracovní místa dělit mezi víc lidí.

Nakonec slibují všichni

Odcházející sněmovnou nastavený kurs drží i volební programy.

Všechny počítají s vyšším rodičovským příspěvkem, který by se neměl zastavit na sedmi tisících, ale dojít až k polovině průměrné mzdy.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Další trumfy, které počítají s neomezenými možnostmi sociálního státu a míří na méně majetné vrstvy, vynesli komunisté se sociálními demokraty. KSČM navrhuje, aby se nejen rodičovské příspěvky, ale veškeré sociální dávky odvozovaly od průměrných platů. Tím se zabrání tomu, aby příjmy rodin s dětmi zaostávaly za bezdětnými.

Premiér Paroubek navrhl další dvě dramatické změny, které v součtu zřejmě překonávají komunistické sliby. Dávky porodného se zvýší na 60 až 120 tisíc korun (proti současnému stavu třikrát až šestkrát), nejméně tisíc korun (dvakrát vyšší) budou dětské přídavky, na které navíc budou mít nárok všechny rodiny.

Pravicové strany vedle vyšších dávek navrhují ještě daňové výhody. Tím podpora zamíří na rodiče, kteří se chtějí živit především vlastní prací. Lidovci slibují snížit daně z příjmu, ODS doporučuje společné sociální pojištění. Obě strany zvýhodňují rodiče s dětmi v penzijním systému.

Nejméně slibuje Strana zelených, která pouze chce současný systém podpor rozšířit i na nesezdané páry. Nárok by měly i homosexuální dvojice.

Menší pozornost strany věnují doporučení Evropské unie, aby členské země nabídly práci matkám. ODS, lidovci a zelení chtějí po volbách zrušit zákoník práce. Když uvolní podnikatelům ruce, nabídnou jim daňové úlevy, aby napříště dávali přednost rodičům, kteří chtějí pracovat na kratší úvazek.

Pružnou pracovní dobu chtějí "prosadit" i komunisté a sociální demokraté, neříkají však, jak na to.

Pravice a levice se neshodnou v podpoře služeb pro matky. KSČM a ČSSD dávají přednost státním či obecním jeslím a školkám, doplněným ještě o dotace podnikům, které budou svým zaměstnankyním hlídání dětí organizovat. ODS, KDU-ČSL a zelení dávají přednost státní podpoře společností, které rodinám nabídnou služby au-pair.

Volba pro ženy nebude snadnější

Nízká porodnost se stala u všech stran rozhodujícím argumentem k tomu, jak rekonstruovat jeden z pilířů sociálního státu. Stát bude matkám platit o poznání víc než minimální mzdu, aby vychovávaly budoucí daňové poplatníky.

Dnes má Česko se čtyřletou rodičovskou dovolenou primát. Samozřejmě se čtyřletým přerušením není možné pokračovat v profesní kariéře. K tomu neexistuje (na rozdíl od zemí jako jsou Velká Británie, Nizozemsko nebo Švédsko) nabídka pružných pracovních úvazků. Také české ženy musí volit: buď kariéra, anebo mateřství.

Navržené reformy dosavadní dilema vyostřují. S dvojnásobným rodičovským příspěvkem a dalšími dávkami budou matky hledat ještě obtížněji motivaci, aby během mateřství udržely kontakt s profesí.

Pracovní trh se může matkám víc otevřít podle plánu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. I jejich programy však dávají přednost distribuci dávek před podporou zkrácených pracovních úvazků.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy