Praha - Stranám minulé vládní koalice hrozí nejhorší výsledek v historii, podle posledních předvolebních průzkumů se jejich společný výsledek pohybuje kolem hranice dvaceti procent. Rekordní výsledek - přes čtvrtinu hlasů - předvídají naopak průzkumy stranám zaměřeným především na protest proti celé politické garnituře.
Dostatečným důvodem tohoto převratu je sociální propad, který v posledních pěti letech zažila přímo na sobě nebo nepřímo u svých známých značná část obyvatelstva.
Nezaměstnanost pomalu rostla během pěti let krize a dosáhla dvojnásobku předkrizového období. Půl roku je bez práce téměř půl milionu občanů a tento počet se zvyšuje i v posledních měsících.
Dvě stě tisíc domácností by letos bez státní podpory nedokázalo zaplatit náklady na byt, sto třicet tisíc rodin by nemělo ani na potraviny. Rovněž počet lidí odkázaných na dávky v hmotné nouzi roste setrvalým tempem už pět let.
Situaci na pracovním trhu ukazuje tabulka, pod ní článek pokračuje.
Chudí lidé a státní pomoc(v tisících osob) |
||||||
2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
Nezaměstnaní | 315 | 501 | 500 | 475 | 493 | 557 |
Nezaměstnaní déle než půl roku | 211 | 322 | 372 | 374 | 404 | 453 |
Nezaměstnaní déle než rok | 113 | 96 | 155 | 138 | 155 | 159 |
Příjemci příspěvků na bydlení | 86 | 111 | 133 | 162 | 182 | 200* |
Příjemci příspěvků na živobytí | 66 | 72 | 91 | 101 | 116 | 130* |
Příjemci doplatků na bydlení | 21 | 19 | 23 | 26 | 41 | 60* |
Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí
* Odhad podle růstu výdajů na sociální dávky, který očekává ministerstvo financí
Neviditelná chudoba
Dramatické rozšíření nejchudší třídy, kde nikdo nepracuje a kde jsou všichni odkázáni jen na dávky, překvapivě neevidují mezinárodní statistiky.
Pod hranici chudoby na úrovni 60 procent příjmů průměrné rodiny bylo v Česku podle Eurostatu 9,6 procenta domácností, stejně jako v roce 2007 před krizí a nejméně v celé Evropské unii. Pod úroveň poloviny příjmů průměrné domácnosti spadne v Česku jen pět procent rodin, ve Španělsku nebo Řecku patnáct procent, v sousedním Německu deset procent.
Zdejší rodiny se nemohou propadnout do úplné chudoby díky důkladné síti sociálních dávek, která je pevnější než v Evropě. České dávky nejsou vyšší než v cizině, jsou však jinak nastavené.
Rodičovský příspěvek se vyplácí v Německu maximálně čtrnáct měsíců, v Česku čtyři roky. Příspěvek na bydlení se v Německu vyplácí pouze rok, v Česku po neomezenou dobu. Na příspěvek na živobytí zde má nárok každý, i když na hledání práce úplně rezignoval.
Nespokojenost v ráji chudých
Zvláště pro občany s dětmi, kteří měli nižší plat, proto platí pravidlo, že stačí oběhnout několik úřadů a získat tak bez námahy zhruba stejný příjem jako v práci, o kterou přišli.
Čtyřčlenná rodina, kde živitel vydělává jedenapůlnásobek minimální mzdy, inkasuje každý měsíc včetně rodinných dávek jednadvacet tisíc korun. Po ztrátě zaměstnání se sociální dávky zvýší a rodina bude mít každý měsíc sedmnáct tisíc korun čistého. Když je živitel bez práce přes půl roku, rodinné příjmy poklesnou pouze o další dva tisíce.
Snadná dostupnost dávek i jejich výše srovnatelné s nízkými mzdami může být kromě ekonomické krize dalším důvodem, proč podíl jejich příjemců trvale roste.
Sociální dávky přesto Čechy nesmířily s jejich politiky. Patří k nejméně spokojeným evropským národům a podle jarního Eurobarometru nedůvěřují své vládě a parlamentu stejně jako Španělé nebo Řekové. Život na dávkách většina společnosti očividně nepovažuje za rovnocennou alternativu k práci.
Dávky nestačí
Sociální jistoty jsou podle sociologa Jana Herzmanna hlavním motivem nadcházejících voleb.
"I když krize u nás nebyla příliš hluboká, přece jen značná část populace na sobě pocítila nějaké negativní dopady vývoje ekonomiky," připomíná Herzmann.
TOP 09 a ODS zastoupené v Nečasově vládě zřejmě ve volbách zaplatí za to, že nedokázaly zabránit vysoké nezaměstnanosti a existenčním obavám značné části populace.
Levicové ČSSD a KSČM sice sociální jistoty slibují, nemohou však reálně nabídnout víc než to, že udrží dosavadní nákladný sociální stát. Ještě počátkem září předpovídaly průzkumy levici ve sněmovně ústavní většinu, těsně před volbami nemá zaručeno ani to, že sestaví vládu.
Podle průzkumů totiž nastupuje varianta, podle níž budou levici úspěšně konkurovat nové strany, které v hlavních částech svých programů slibují něco jiného. "Dáme lidem práci," zní hlavní heslo hnutí ANO Andreje Babiše. "Provedeme změny, které vrátí smysl férovému podnikání a poctivé práci," dodává Úsvit Tomia Okamury.