Podpora drží nad vodou 200 000 domácností. To rozhodne

Petr Holub
22. 10. 2013 6:00
Sociální jistoty jsou podle sociologů hlavním motivem nadcházejících voleb.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Stranám minulé vládní koalice hrozí nejhorší výsledek v historii, podle posledních předvolebních průzkumů se jejich společný výsledek pohybuje kolem hranice dvaceti procent. Rekordní výsledek - přes čtvrtinu hlasů - předvídají naopak průzkumy stranám zaměřeným především na protest proti celé politické garnituře.

Dostatečným důvodem tohoto převratu je sociální propad, který v posledních pěti letech zažila přímo na sobě nebo nepřímo u svých známých značná část obyvatelstva.

Nezaměstnanost pomalu rostla během pěti let krize a dosáhla dvojnásobku předkrizového období. Půl roku je bez práce téměř půl milionu občanů a tento počet se zvyšuje i v posledních měsících.

Dvě stě tisíc domácností by letos bez státní podpory nedokázalo zaplatit náklady na byt, sto třicet tisíc rodin by nemělo ani na potraviny. Rovněž počet lidí odkázaných na dávky v hmotné nouzi roste setrvalým tempem už pět let.

Situaci na pracovním trhu ukazuje tabulka, pod ní článek pokračuje. 

Chudí lidé a státní pomoc

(v tisících osob)
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Nezaměstnaní 315 501 500 475 493 557
Nezaměstnaní déle než půl roku 211 322 372 374 404 453
Nezaměstnaní déle než rok 113 96 155 138 155 159
Příjemci příspěvků na bydlení 86 111 133 162 182 200*
Příjemci příspěvků na živobytí 66 72 91 101 116 130*
Příjemci doplatků na bydlení 21 19 23 26 41 60*

Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí
* Odhad podle růstu výdajů na sociální dávky, který očekává ministerstvo financí

Neviditelná chudoba

Dramatické rozšíření nejchudší třídy, kde nikdo nepracuje a kde jsou všichni odkázáni jen na dávky, překvapivě neevidují mezinárodní statistiky.

Pod hranici chudoby na úrovni 60 procent příjmů průměrné rodiny bylo v Česku podle Eurostatu 9,6 procenta domácností, stejně jako v roce 2007 před krizí a nejméně v celé Evropské unii. Pod úroveň poloviny příjmů průměrné domácnosti spadne v Česku jen pět procent rodin, ve Španělsku nebo Řecku patnáct procent, v sousedním Německu deset procent.

Zdejší rodiny se nemohou propadnout do úplné chudoby díky důkladné síti sociálních dávek, která je pevnější než v Evropě. České dávky nejsou vyšší než v cizině, jsou však jinak nastavené.

Rodičovský příspěvek se vyplácí v Německu maximálně čtrnáct měsíců, v Česku čtyři roky. Příspěvek na bydlení se v Německu vyplácí pouze rok, v Česku po neomezenou dobu. Na příspěvek na živobytí zde má nárok každý, i když na hledání práce úplně rezignoval.

Nespokojenost v ráji chudých

Zvláště pro občany s dětmi, kteří měli nižší plat, proto platí pravidlo, že stačí oběhnout několik úřadů a získat tak bez námahy zhruba stejný příjem jako v práci, o kterou přišli.

Čtyřčlenná rodina, kde živitel vydělává jedenapůlnásobek minimální mzdy, inkasuje každý měsíc včetně rodinných dávek jednadvacet tisíc korun. Po ztrátě zaměstnání se sociální dávky zvýší a rodina bude mít každý měsíc sedmnáct tisíc korun čistého. Když je živitel bez práce přes půl roku, rodinné příjmy poklesnou pouze o další dva tisíce.

Snadná dostupnost dávek i jejich výše srovnatelné s nízkými mzdami může být kromě ekonomické krize dalším důvodem, proč podíl jejich příjemců trvale roste.

Sociální dávky přesto Čechy nesmířily s jejich politiky. Patří k nejméně spokojeným evropským národům a podle jarního Eurobarometru nedůvěřují své vládě a parlamentu stejně jako Španělé nebo Řekové. Život na dávkách většina společnosti očividně nepovažuje za rovnocennou alternativu k práci.

Dávky nestačí

Sociální jistoty jsou podle sociologa Jana Herzmanna hlavním motivem nadcházejících voleb.

"I když krize u nás nebyla příliš hluboká, přece jen značná část populace na sobě pocítila nějaké negativní dopady vývoje ekonomiky," připomíná Herzmann.

TOP 09 a ODS zastoupené v Nečasově vládě zřejmě ve volbách zaplatí za to, že nedokázaly zabránit vysoké nezaměstnanosti a existenčním obavám značné části populace. 

Levicové ČSSD a KSČM sice sociální jistoty slibují, nemohou však reálně nabídnout víc než to, že udrží dosavadní nákladný sociální stát. Ještě počátkem září předpovídaly průzkumy levici ve sněmovně ústavní většinu, těsně před volbami nemá zaručeno ani to, že sestaví vládu.

Podle průzkumů totiž nastupuje varianta, podle níž budou levici úspěšně konkurovat nové strany, které v hlavních částech svých programů slibují něco jiného.  "Dáme lidem práci," zní hlavní heslo hnutí ANO Andreje Babiše. "Provedeme změny, které vrátí smysl férovému podnikání a poctivé práci," dodává Úsvit Tomia Okamury.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Koudelka byl v Rašnově osmnáctý, vyhrál lídr SP skokanů Kraft

Také ve druhém závodě Světového poháru skokanů na lyžích v rumunském Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 18. místo. Vyhrál Stefan Kraft z Rakouska a upevnil si vedení v průběžném pořadí seriálu.

Koudelka jako jediný z českých reprezentantů zvládl první kolo. Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek a Vojtěch Štursa se stejně jako v pátek, kdy transylvánské středisko hostilo Světový pohár skokanů úplně poprvé, do nejlepší třicítky nevešli. Koudelka předvedl dva vyrovnané skoky dlouhé 94,5 a 94 metrů a oproti pátečnímu závodu si polepšil o devět míst. V hodnocení Světového poháru mu patří se ziskem 219 bodů 24. příčka.

Kraft si díky skokům 103 a 97,5 metru připsal dvacáté vítězství ve Světovém poháru a počtvrté za sebou skončil na stupních vítězů. V pátek byl v Rašnově třetí a stejnou bilanci jako v Rumunsku zaznamenal i před tím na domácích závodech v Kulmu. V průběžném pořadí seriálu má Kraft náskok 118 bodů před dnes druhým Karlem Geigerem z Německa.

Další zprávy