"Moc děkuji za zvolení, přijímám ho s velkou pokorou. Je to pro mě opět velká výzva, ale já se výzev nebojím," reagoval Ivan Bartoš na opětovné zvolení předsedou strany v druhém kole voleb. Piráti tak budou pokračovat ve svém dosavadním směřování, kdy jsou členy vlády premiéra Petra Fialy a ve sněmovně úzce spolupracují se Starosty a nezávislými.
"Musíme dělat politiku nejen pro 850 tisíc voličů koalice Pirátů a STAN, ale pro deset milionů občanů naší země, pro které chceme, aby byl život lepší, aby se náš stát rozvíjel, aby se podporovalo vzdělání, aby bylo více svobody a méně buzerace. O toto všechno se porveme," sliboval Bartoš po zvolení.
Bartoš pokračoval do druhého kola voleb s nejvyšším počtem hlasů, při online hlasování jich získal 728. Společně s ním postoupil senátor Wagenknecht s 484 hlasy. V následném druhém kole nakonec Bartoš funkci předsedy strany s převahou obhájil. Získal 662 hlasů z celkem 948. Wagenknechtovi dalo hlas 265 Pirátů.
Hned v prvním kole naopak neuspěli ostravský radní David Witosz s 355 hlasy a někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu s podporou 285 Pirátů.
Kvůli epidemii covidu-19 se jednání všech členů Pirátů koná online, fyzicky se sešli pouze někteří řečníci a organizační tým. Celostátní fórum tvoří více než 1200 členů.
Z vystoupení řady členů bylo zřejmé, že jsou pro vládní angažmá, ale zároveň mají k činnosti strany nemálo připomínek. Obávají se především toho, aby Piráti - jako nejmenší vládní strana - byli dostatečně vidět a slyšet a aby neztratili svou identitu. Pokud jde o samotný život uvnitř strany, členové si stěžovali hlavně na to, že vázne komunikace mezi členy a vedením. Regionální politici volali také po tom, aby byli mnohem více vidět a vedení straně je bralo více v potaz.
Neúspěšné volby
Bartoš v úvodním kandidátském projevu na předsedu Pirátů znovu promluvil o loňských říjnových volbách, jejichž výsledek označil za neúspěch. Místo dřívějších 22 poslanců má strana ve sněmovně pouhé dva poslance a dvě poslankyně.
"Přiznal jsem to veřejně a víme to všichni: Byl to z pohledu našich cílů a ideálů neúspěch. Nedosáhli jsme ani celkového výsledku a oslabili jsme ve sněmovní rovině. A já jako lídr a předseda na tom nesu svůj podíl viny," prohlásil Bartoš, který tvrdil, že se Pirátům podařilo dostat do programového prohlášení vlády jejich tématu. Ať už jde o střet zájmů, životní prostředí či digitalizaci.
Jeho hlavní soupeř Lukáš Wagenknecht se domníval, že i tak jsou Piráti málo vidět a on jako předseda by ještě výrazněji prosazoval liberální témata strany jako svobodu slova či transparentnost. "Hlavní důvod proč chci kandidovat je budoucnost Pirátů. Nechci se koukat zpátky, chci jít dál. Chci, aby přišla nějaká změna. Nemůžeme se tvářit, že se nic nestalo. Myslím si, že máme velice těžkou pozici, ve vládě jsme pouze přívěskem. A co je největší výzva, je prosadit naše liberální témata," avizoval.
Značně kriticky vystoupil kandidát na předsedu David Witosz, podle kterého ovládla stranu pýcha, členové ztratili kritické myšlení a nebyli předsedovi Bartošovi oporou. "Toto se už nesmí opakovat. Už nemáme vůbec čas, před námi jsou komunální volby, nemá smysl házet flintu do žita. Musíme udělat maximum," vyzýval členy.
Slova předsedy Ivana Bartoše po opětovném zvolení předsedou Piratů. Získal 662 hlasů, jeho protikandidát Lukáš Wagenknecht, který mu hned blahopřál, získal 265 hlasů. Více na @Aktualnecz pic.twitter.com/d8Ce7dsjv9
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) January 8, 2022
Kandidátka na předsedkyni Pirátů Michailidu naopak slibovala, že chce zlepšit vnitrostranickou kulturu, kulturu vnitřní komunikace i prostředí pro dobrovolníky. Michailidu v posledních dnech upoutala pozornost prohlášením, že její vnitřní přesvědčení "je komunistické ve smyslu původním, demokratickém". "Moje přesvědčení o ideálním chodu světa pro všechny okolo se pak dá nazvat liberálněsocialistickým," doplnila.
V sobotu se k tomuto vyjádření vrátila. "Na závěr bych chtěla říct, že mě velice mrzí, že moje sdělení utopického snu o demokratické kooperativní a vzájemné společnosti způsobilo mnoha lidem velkou negativitu v jejich životech," řekla.
Piráti vládu obohacují, řekl Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu pirátského fóra označil účast Pirátů ve vládě za obohacující. Ocenil také přístup představitelů strany při vytváření vládní koalice. Uvedl také, že ačkoli mají obě strany na některá témata rozdílné názory, v těch zásadních se shodnou. "Občané do nás, bývalých opozičních stran, vložili svoji naději a my je nesmíme zklamat," dodal.
Předseda STAN Vít Rakušan ve zdravici řekl, že Piráti do vlády poslali kvalitní zástupce. Připomněl, jak se vládní koalice postavila za pirátského kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, kterého prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat.
Předsedkyně TOP 09 a sněmovny Markéta Pekarová Adamová poukázala na to, že zemi čekají letos další volby, komunální a senátní. Uvedla, že je připravena v některých obvodech si vzájemně podpořit kandidáty.
Tady se můžete pro zajímavost podívat na ukázky z dnešních projevů všech 4 kandidátů na předsedu Piratů - mluví Ivan Bartoš, David Witosz, Lukáš Wagenknecht, Janka Michailidu… Volba předsedy nyní běží, více najdete na @Aktualnecz pic.twitter.com/zwvEHPVYIS
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) January 8, 2022
Předseda koaliční KDU-ČSL Marian Jurečka mimo jiné řekl, že Piráti mají mnoho odborníků i rozpracovaných kvalitních programových částí, které jsou důležité pro vládní koaliční spolupráci. Vyzval Piráty, aby nad svojí aktuální situací nelámali hůl, ale dívali se na ni optikou, že Česko potřebuje stabilní koaliční vládu. Chtějí-li být v politice úspěšní, nesmí se nechat odradit jednou neúspěšnou situací, míní Jurečka.
Na programu je i volba místopředsedů
Vedle volebních bodů je na programu i představení ministrů a jejich plánů a představení pirátských kandidátů na primátory. Členové budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.
O posty místopředsedů měla zájem téměř dvacítka uchazečů. Prvním místopředsedou bude příští dva roky místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Druhou místopředsedkyní se stala první náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová, třetí zastupitelka Prahy 21 Blanka Charvátová. Čtvrtým místopředsedou se stal bývalý poslanec Martin Jiránek.
Koalice Pirátů se Starostů a nezávislých (STAN) skončila v loňských sněmovních volbách na třetím místě za Spolu a ANO a získala 37 mandátů. Piráti však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři z těchto křesel. V předchozím volebním období měli Piráti 22 poslanců. Koalice Pirátů a STAN je součástí vlády Petra Fialy (ODS). Piráti v ní obsadili místa ministra pro místní rozvoj, ministra zahraničí a ministra pro legislativu.
