Penze a zdravotnictví: Jak ošálit voliče

Petr Holub
26. 5. 2006 0:00
ANALÝZA - Jak se politici chtějí vypořádat s problémy zdravotnictví a s důchody? Jednotlivé strany se v těchto otázkách výrazně liší.

"Dnešní důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný," upozorňuje závěr všeobecně uznávané Bezděkovy komise, která pracovala na zakázku vlády.

OBSAH

Za dvacet let se důchodový systém začne zadlužovat tempem až 5 procent HDP ročně. Úplně stejně ohrožuje stárnutí i zdravotní systém, kde narůstá počet starých, a tedy drahých pacientů. Podle obdobné prognózy může jeho dluh růst ročně až o 4 procenta HDP.

Všechny strany tedy musejí odpovědět na stejnou otázku: jak omezit nabídku, a přitom zvýšit cenu. V důchodech to znamená snížit státní penzi, zvýšit důchodový věk a přesvědčit občany, aby na penze víc spořili. Ve zdravotnictví je nutné omezit nabídku služeb i volbu pacientů, zároveň zavést spoluúčast.

Infobox

Zkuste volební test

DALŠÍ VOLEBNÍ TÉMATA

INTERAKTIVNÍ VOLBY

Občané reformy chtějí - ale bezbolestné

Strana, která by ale něco takového navrhla na rovinu, nemá velkou šanci ve volbách uspět.

Reformy jsou nutné, říkají občané v březnovém průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd. V případě penzí si to myslí 70 procent, u zdravotnictví 86 procent dotázaných.

Ovšem zvyšovat důchodový věk je pochybné (souhlasí s tím 33 %) a stejné to je se snížením státních penzí. Přijatelné je pouze penzijní spoření u soukromých fondů (65 %).

Ve zdravotnictví je nepřípustné snížení nabídky (souhlasí jen 12 %) i spoluúčast pacientů (23 %). Občané místo toho preferují dlouhodobě neudržitelné stanovisko, aby se zvýšilo sociální pojistné (59 %), případně státní dotace zdravotníkům (53 %).

Strany řeší rébus zpravidla tím způsobem, že voličům zakrývají nejtvrdší stránky reforem, případně se dostávají do podezření, že slibují nesplnitelné.

Kolik dá stát na důchody?

U penzí si cenu za odvahu odnáší Strana zelených. Ta převzala návrh penzijní reformy od zanikající Unie svobody a otevřeně říká, že státní důchod se do třiceti let sníží z 42 na 30 procent průměrné mzdy. Stejný pokles očekávají ve své variantě lidovci, i když o tom v programu nepíší. "Nemůžeme připustit, aby se zvyšovaly sociální odvody," potvrzuje tuto linii poslanec Josef Janeček.

Ostatní strany to vidí jinak: podle komunistů důchody nesmějí klesnout pod 40 procent průměrné mzdy, ODS slibuje ještě dnešním padesátníkům, že státní penze bude mít 42 procent dosavadního příjmu. Každý důchod se navíc od roku 2007 zvýší o tisíc korun.

ČSSD je ve slibech opatrnější. "Penze se budou pohybovat na současné úrovni okolo 40 procent," říká vicepremiér Jiří Havel. Jeho strana totiž bude důchodcům kompenzovat nárůst cen nájmů a energií. Použije na to dividendy státní firmy ČEZ.

Už stávající systém zvyšuje důchodový věk na 65 let v roce 2030 a strany na tom nebudou nic měnit. Pouze komunisté chtějí nárůst zastavit a lidovci udržet dřívější odchod do penze pro ženy podle vychovaných dětí.

Lidovci trvají na druhém pilíři

Rozhodujícím reformním krokem má být založení "druhého pilíře" penzijního systému: povinného spoření u soukromých penzijních fondů. Měl by fungovat vedle prvního státního pilíře a pilíře třetího - dobrovolného připojištění.

Druhý pilíř rezolutně odmítají komunisté. "Ostatní strany nám vyčítají, že chceme zvyšovat státní příspěvek. Náklady se ale zaplatit musí a nezáleží na tom, jestli z veřejných nebo soukromých zdrojů," vysvětluje sociální mluvčí KSČM Miroslav Opálka. Komunisté proto zvýší odvody pojistného zaměstnancům o pět procent a živnostníkům ještě víc.

Regulérní druhý pilíř dlouhodobě prosazují lidovci. Podle jejich modelu, známého pod jménem "opt-out", se každý bude moci rozhodnout, jestli 8 procent z osmadvacetiprocentní sazby pojistného nebude posílat soukromým fondům. Pokud se však jednou rozhodne, nebude se moci nikdy vrátit.

KDU-ČSL přiznává, že přechod na nový systém bude zpočátku nutné financovat částkou 10 až 15 miliard korun. Zelení převzali od unionistů mírnější, tříprocentní opt-out. Překvapivě však chtějí snížit všem sociální odvody. Chybějící peníze nahradí z ekologické daně.

Foto: Aktuálně.cz

Vyšší připojištění = nižší odvody. A naopak

Velké strany zvolily metodu chytré horákyně a nevyjadřují se zcela jednoznačně. ČSSD překvapila, když do volebního programu nečekaně zařadila zaměstnanecké fondy. Pokud by do nich podniky za své lidi přispívaly až osmi procenty z 28 procent sociálních odvodů, mohly by si o stejnou částku snížit daně.

"Peníze zůstanou stejné, ale měl by možnost spořit v dobrovolném pilíři. Teoreticky by si mohl pojištěnec vybrat, že část odvodu předá soukromému fondu. O to se sníží částka, kterou bude platit do systému NDC. O definitivním mechanismu ale bude třeba ještě diskutovat," uvedl vicepremiér Havel pro Český rozhlas 6.

ODS druhý pilíř nahradí pouhým rozšířením třetího pilíře. Odpustí občanům osm procent z pojistného a očekává, že je budou ukládat u soukromých fondů.

Foto: Aktuálně.cz

Podle sociálních demokratů ODS snížením odvodů připraví systém ročně o 80 miliard korun, předseda ODS Mirek Topolánek však upozorňuje, že výpadek bude nižší (systém bude nabíhat postupně). Potřebných 25 miliard transformačních nákladů ročně bude možné zaplatit například ze současných přebytků. "Další peníze získáme z privatizace a později ze státního rozpočtu," vysvětluje Topolánek.

Občanští i sociální demokraté tak chtějí přesvědčit občany, aby dobrovolně víc spořili. ODS apeluje na veřejnost s tím, že dnešním třicátníkům zaručí státní penze nejvýš 25 procent průměrné mzdy.

KDU-ČSL
KDU-ČSL | Foto: KDU-ČSL

Cenu za originalitu si odnášejí lidovci, protože jejich návrh má nejvíc šanci změnit postoje občanů. Vedle nejčistší verze "druhého pilíře" jako první navrhovali možnost, aby rodiče mohli platit za každé dítě o procento nižší sociální pojistné (později jejich nápad využila i ODS).

Nabízejí také nejúčinnější způsob, jak udržet staré lidi co nejdéle na pracovním trhu: mohli by platit jen polovinu sociálních odvodů. "Chceme odměnit ty, kteří se systému vyplácejí," vysvětlil Janeček.

Foto: Aktuálně.cz

Zdravotnictví: Tabu trvá

Jedním z hlavních tabu zdejší politiky zůstane i po letošních volbách spoluúčast ve zdravotnictví. Poplatky za recepty, návštěvu u lékaře i pobyt v nemocnici připouštějí jen lidovci a v menší míře zelení. ODS chce zakázat pojišťovnám, aby proplácely laciné léky, spolu s ČSSD však slibuje sociální klauzuli pro ty, kdo by za léky platili příliš.

Všechny strany včetně komunistů ovšem chtějí problém obejít a doporučují komerční připojištění. Z něho by se mohly platit "nadstandardní" nebo "luxusní" služby. Nejdále jdou v úvahách sociální a občanští demokraté, jejichž experti neoficiálně připouštějí, že z připojištění bude možné platit i některé lacinější lékařské výkony.

Strany jsou stejně jako u spoluúčasti opatrné při zvyšování státních výdajů. "Příjmy zdravotníků rostou automaticky podle toho, jak se zvyšují mzdy. S tím se hýbat nebude," říká za lidovce Janeček.

Podobně to vidí ODS. Zvyšovat státní dotace v příštím volebním období nebude nutné ani podle komunistů. ČSSD a zelení zvýší státní dotace, sociální demokraté navíc odvody živnostníků.

Foto: Aktuálně.cz

Silné pojišťovny, nebo silný stát

Pokud se dá věřit stranickým programům, chtějí politici odvrátit blížící se propad financí pouze organizačními změnami. ČSSD, KSČM a zelení chtějí silnější ruku státu, který by nabídku péče tvrdě reguloval.

Nejtvrdší jsou podle očekávání komunisté, podle kterých by vláda schvalovala zdravotní plány krajů a občanům stanovila spádové obvody. "Nejde nám o to vrátit starý systém. Chceme vybudovat síť zdravotnických zařízení, aby měli lidé vždy kam přijít," vysvětluje za KSČM poslanec Opálka.

Jeho strana nebude zasahovat do soukromých praxí, stanoví však síť neziskových nemocnic. V tom s ním souhlasí zelení a sociální demokraté. Se silnější rolí státu chce ČSSD a KSČM snížit počet pojišťoven.

Zachovat roli pojišťoven by naopak chtěli lidovci, podle kterých by měly za své klienty daleko přísněji vybírat v nabídce zdravotnických služeb. "Ušetřit jde na tom, že necháme léčit jen kvalitní lékaře," vysvětluje Janeček. Další úspory podle KDU-ČSL přinese prevence, například přísnější zákazy kouření.

Ještě posílit roli pojišťoven by si přála ODS. Dokonce tvrdí, že namísto státu vyřeší finanční potíže zdravotnictví jejich konkurence. Návrh ODS vyhrává cenu za umělecký dojem, protože svěřuje reformu do rukou samotných občanů.

"Nabízíme tři možnosti," vysvětluje autor návrhu senátor Tomáš Julínek. Pojišťovny budou podle něho lidem nabízet tři druhy pojistných plánů. Někdo může zvolit "garantovaný plán", který bude nabízet stejné služby jako dnes. V rozšířeném plánu bude možné si připlácet za lepší služby. Někdo může zvolit menší rozsah placených služeb a ušetřené peníze investovat do alternativní léčby, například prevence.

ODS chce zdravotnictví změnit zásadním způsobem. Potvrzuje to i předseda Topolánek: "Dnešní systém neumí ocenit kvalitu, nevede ani k rovnosti v přístupu k péči."

 

Právě se děje

před 56 minutami

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy