Praha - Návrh ministerstva vnitra na zřízení nového úřadu kontrolujícího financování politických stran tvrdě naráží na odpor jak u opozice, tak uvnitř koalice.
Tvrdí to vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM), podle níž by případné odmítnutí tohoto návrhu mohlo ovlivnit čerpání peněz z takzvaných "norských fondů".
Pro ilustraci uvádí, že třeba Finančně analytický útvar by tak mohl přijít asi o 40 milionů korun, na které nyní čeká.
"Dohled nad stranami se nelíbí zejména ODS a ČSSD. Jeho odpůrci se skrývají zejména za argumentem, že bude muset vzniknout nový úřad," upozorňuje na nejčastější výtku Peake.
A pohled na připomínky, které jednotlivá ministerstva a další instituce měly k tomuto návrhu, jí dává minimálně částečně za pravdu.
Například ministerstvo spravedlnosti rozporuje, že "samotné zřízení Úřadu pro veřejný dohled nad hospodařením politických stran a hnutí se jeví jako nadbytečné, a to zejména v době, kdy státní rozpočet i občané musí výrazně šetřit."
"Norské" fondy
- zmíněné fondy jsou financovány ze strany Norska, Lichtenštejnska a Islandu
- doplňují strukturální fondy EU
- povinnost přispívat na snižování regionálních a sociálních nerovností v EU vyplývá těmto zemím z účasti ve vnitřním trhu EU
Zdroj: Stálé zastoupení ČR při EU
V podobném duchu se potom nesou připomínky dalších institucí, výrazně odmítavě se k tomuto návrhu postavily například některé kraje (Zlínský a Moravskoslezský).
Podle Peake je vznik nového úřadu, jenž by dohlížel na hospodaření politických stran, podmínkou pro naplnění našich závazků plynoucích z členství v Radě Evropy. Právě na splnění těchto závazků je přitom podle vicepremiérky vázáno čerpání peněz z výše zmíněných norských fondů.
"K těmto závazkům patří i zavedení nezávislého dohledu nad financováním politických stran," říká Peake.
S novým úřadem, jehož vznik a první rok fungování by měl státní rozpočet přijít asi na 25,5 milionu korun (v dalších letech se počítá s ročními náklady o pět milionů nižšími) přitom počítají další legislativní návrhy, které mají být součástí deklarovaného vládního boje proti korupci.
Mezi ně patří například chystaný zákon proti lobbingu.
Nový úřad, nebo rozšíření NKÚ?
Jednou z navrhovaných možností je namísto nového úřadu vytvořit samostatný útvar fungující v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Toto řešení by sice bylo levnější, ale podle Peake by nesplnilo svůj účel.
"Podle požadavku má být zaveden dohled se správní a sankční pravomocí. NKÚ nevede správní řízení ani neukládá sankce. Navíc v působnosti NKÚ je kontrola státního majetku a politické strany hospodaří se svým, tedy soukromým majetkem," dodává Peake.
Udělování sankcí by tedy bylo na spolupracujících finančních úřadech, nebo by muselo dojít ke změně kompetencí NKÚ.
"O tom, jak je to složité, jsme se mohli přesvědčit během projednávání návrhu rozšíření kontrol NKÚ na firmy s majetkovou účastí státu, krajů, nebo obcí," naráží vicepremiérka na diskuse nad návrhem, který navzdory podpoře ze strany opozice doposud nebyl definitivně schválen.
Bude, nebo nebude?
Za vznik samostatného úřadu, který by na hospodaření stran dohlížel, se naopak přimlouvají některé nevládní organizace věnující se boji proti korupci, například Transparency International.
Vláda projednávání zákona, jehož součástí je právě vznik tohoto úřadu, na svém zasedání ve středu 19. září na měsíc odložila.
Podle Peake by se měli první říjnový čtvrtek sejít zástupci jednotlivých parlamentních stran a prodiskutovat jeho případné úpravy; na program sněmovny by se potom tento návrh mohl dostat na jednání, které proběhne ke konci října.
