Praha - Hlasování o nedůvěře vládě, které se odehraje v úterý odpoledne, vláda Petra Nečase (ODS) s největší pravděpodobností přežije.
Klíčový je teď postoj Věcí veřejných, které s podporou při hlasování váhají. Kvůli kauze manipulací se zakázkami na Státním fondu životního prostředí zástupci strany vyvolali koaliční jednání, na němž se snaží protlačit své požadavky. Pokud na ně koalice kývne, poslanci VV vládu nepotopí.
"Bylo by velkým zklamáním, kdybychom tu stoosmnáctku položili po půl roce existence bez realizace jakýchkoliv reforem, které jsme si vytyčili," říká předsedkyně ústavně-prváního výboru sněmovny za VV Karolína Peake. "Bylo by mi to strašně líto."
Plán B? Je, ale chabý
Hlasování vyvolali sociální demokraté kvůli korupční aféře na Státním fondu životního prostředí, která už stála křeslo ministra Pavla Drobila (ODS). ČSSD s tím, že by se jí podařilo vládu skutečně svrhnout, příliš nepočítá.
"My na to samozřejmě hlasy nemáme. Ale nutíme tím koalici, aby si její poslanci a ministři vážně položili otázku, zda lze takto dál pokračovat," vysvětlil místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Pro případ, že by se přece jen podařilo vládu svrhnout, má ČSSD přeci jen záložní plán. Jenže je slabý a socialisté sami přiznávají, že jej nedokáží naplnit.
"Předpokládám, že by pak pan prezident pověřil sestavením vlády nejsilnější stranu ve sněmovně," doufá místopředseda poslanců za ČSSD Jeroným Tejc.
"Pokud by ta vláda padla, tak se hlásíme k tomu účastnit se rozhovorů o sestavení vlády a tam je celá řada variant," je o něco opatrnější Lubomír Zaorálek.
ČSSD chce menšinovou vládu
V zákulisí se mlhavě mluví třeba o variantě menšinové vlády, nicméně v tuto chvíli to nikdo nevidí jako reálné. Sociální demokraté by totiž kromě podpory komunistů museli zlákat právě Věci veřejné. Zatím je ovšem spíše pošťuchuje.
Během celé prosincové schůze sněmovny poukazovala ČSSD na momenty, kdy Věci veřejné hlasovaly proti sociálně demokratickým návrhům, které se ale přitom shodují s volebním programem VV. Platí to třeba o pokusu zavést celostátní referendum, který sněmovna i hlasy poslanců VV zamítla.
"Přímá volba prezidenta i celostátní referendum můžeme určitě označit za body, které mají dráždit vládní koalici a Věci veřejné speciálně," komentovala to před poslanci Karolína Peake.
"My jsme tyto normy předkládali v době, kdy strana Věci veřejné ještě nebyla v Poslanecké sněmovně," řekl jim vzápětí úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "A pokud se nám ho nepodaří prosadit, tak ho budeme předkládat i v době, kdy už v Poslanecké sněmovně nebudete."
Koalici chybí pojistka
Vláda se zatím nestihla proti hlasování o nedůvěře pojistit, ačkoliv si to vytyčila i v koaliční smlouvě a programovém prohlášení.
Teď stačí žádost 50 poslanců a hlasování být musí. K tomu, aby sněmovna ale vládu odvolala, je potřeba dát dohromady hlasy 101 poslance.
Koalice ale chce - po zkušenostech s pádem Topolánkovy vlády - vyslovení nedůvěry ztížit a zavést tzv. konstruktivní votum. Jinými slovy: kdo by chtěl svrhnout vládu, musel by mít v kapse hlasy pro podporu vlády nové. Podobný mechanismus zná např. německá ústava.
Připomeňte si hlasování o nedůvěře vládě, kdy opozice uspěla
"Teď se dá dát nedůvěra zcela destruktivním způsobem a byla bych pro to, abychom takovýto princip do Ústavy dali," říká předsedkyně ústavně-právního výboru Peake (VV).
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jiřího Pospíšila (ODS) počítá s tím, že by tuto změnu Ústavy připravilo.
"Je to relativně kontroverzní záležitost, protože to bude výraznější změna Ústavy, než se na první pohled může zdát," řekl k tomu nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr Pospíšil. "To je vázáno v Německu na kancléřský model vlády, tam je kancléř jmenován do funkce jinak. Toto je spíš věc, kterou budeme schopni předložit ve druhé polovině příštího roku."
Opozice je proti. "To je možná laická představa, že bychom to tady jednoduše zavedli," řekl k tomu Lubomír Zaorálek. "To nás v tuto chvíli určitě nezachrání."
