Okamura podal kandidaturu. Za měsíc má 61 tisíc podpisů

Podmínky prezidentské kandidatury nyní splňuje 10 lidí, další ještě mohou přibýt

Praha - Zlínský senátor a podnikatel Tomio Okamura  v úterý upřesnil počet podpisů pod svou prezidentskou kandidaturou. Jejich konečný počet má být 61 500.  A jak zdůrazňuje Okamura, "za rekordní dobu necelého jednoho měsíce a bez jediného billboardu či tištěné reklamy".

Oznámil to těsně před podáním kandidatury na ministerstvu vnitra. Úterý je totiž posledním dnem podání prezidentské kandidatury.

Během pondělka podali svou kandidaturu výtvarník a hudební skladatel Vladimír Franz a předsedkyně strany Suverenita  Jana Bobošíková.

V úterý byla podána i kandidatura herečky Táni Fischerové. Její tým dobrovolníků stahoval petiční archy z jednotlivých měst a obcí až na poslední chvíli, takže ještě den před koncem termínu nevěděli, zda hranice 50 000 podpisů dosáhnou. Nakonec jich v úterý po obědě napočítali 72 600.

Kandidatruru tak dosud podalo 11 lidí.

V minulých týdnech už byli oficiálně nominováni místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier, bývalý ekonomický ministr Vladimír Dlouhý, poslední úřednický premiér Jan Fischer, europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a bývalý předseda ČSSD a někdejší premiér Miloš Zeman.

Ministerstvo vnitra dostalo také přihlášku od inženýra Jiřího Kesnera, ale bez patřičné podpory.

Boj o Hrad vrcholí, projděte si kampaně kandidátů:

Historicky první přímá volba prezidenta v Česku se bude konat 11. a 12. ledna. Prezidentem se stane kandidát, který získá nadpoloviční většinu všech platných hlasů.

Pokud nebude zvolen nikdo, za čtrnáct dní se bude pořádat druhé kolo, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z prvního volebního víkendu.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy