Praha - K důvodům pro zánik mandátu poslance a senátora možná přibude jejich pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu.

Ústavní novelu předložila do sněmovny její předsedkyně Miroslava Němcová (ODS).

Případy, kdy je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, podle ní nejsou slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu.

Němcová poukazuje v důvodové zprávě také na praktickou stránku. "Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat," uvedla.

Předsedkyně sněmovny navrhuje, aby novela platila dnem vyhlášení.

O možném zániku mandátu pro odsouzení zákonodárce se začalo hovořit v souvislosti s úplatkářskou aférou ve Věcech veřejných.

Zatím nepravomocně v ní byli odsouzeni někdejší šéf poslanců VV Vít Bárta a jeho někdejší spolustraník Jaroslav Škárka. Bártovi soud uložil za uplácení podmínku, Škárkovi za podvod tříleté vězení a zákaz výkonu poslanecké činnosti.

Soud nyní hrozí bývalému středočeskému hejtmanovi, poslanci Davidu Rathovi (dříve ČSSD). Policie ho stíhá pro podezření z přijetí úplatku, je ve vazbě.

Změna potřebuje třípětinovou většinu v obou komorách

Obdobnou novelu jako Němcová předložili už v březnu opoziční komunisté. Podle ní by o mandát přišel zákonodárce odsouzený k nepodmíněnému trestu pro úmyslný trestný čin.

Kabinet předloze vytkl, že se nezabývá tím, že by do sněmovny nebo Senátu mohl být i nadále zvolen odsouzený člověk. Záležitost neřeší ani novela Němcové.

Zásadně kabinet nesouhlasil s další částí předlohy KSČM, která směřuje proti takzvanému přeběhlictví.

Novelu podanou Němcovou nyní posoudí kabinet. Rozhodne o ní s konečnou platností parlament. Komunistická předloha je se záporným stanoviskem vlády před úvodním kolem projednávání ve sněmovně.

Pro schválení ústavních změn je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách.