Praha - Vláda musí během srpna rozhodnout, kdy Česká republika přijme společnou evropskou měnu.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) však opět nebude mít snadný úkol. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) doporučuje stanovit termín na leden 2012, uvnitř samotné ODS sílí hlasy, aby se přesné datum ještě neřeklo.
"Nejdříve je třeba schválit reformu veřejných financí, pak rozpočet na příští rok se schodkem do tří procent HDP. Teprve až uvidíme, že reforma funguje, se můžeme bavit o termínu přijetí eura," doporučuje europoslanec a člen výkonné rady ODS Hynek Fajmon.
To bude podle Fajmona nejdříve na podzim roku 2008. "Čím později, tím lépe," shrnuje svou představu o termínu.
Podle Kalouskova poradce Oldřicha Dědka, který má strategii přijetí eura na starost, však není důvod mlčet: "Za předpokladu, že vláda nastartuje reformu podle návrhu ministerstva financí, je termín v roce 2012 možný."
Švédskou cestou
Fajmon jde ještě dál a doporučuje, aby o vstupu do eurozóny hlasovali lidé v referendu.
Vychází ze zkušenosti Švédska, které se při vstupu do EU v roce 1995 rovněž zavázalo k co nejrychlejšímu přijetí eura. Švédi však uspořádali před čtyřmi lety referendum, které euro odmítlo. Také Češi by měli dostat možnost, aby se vyjádřili, čím chtějí platit.
Hlavní důvod pro rychlé přijetí eura zní: Česko je malá a otevřená ekonomika a kurs její koruny je vystaven riziku, že podlehne spekulantům, jako se to stalo v roce 1997. Tehdy koruna klesla téměř o pět procent. To byl signál k začátku dosud největší polistopadové recese.
Fajmon ale argument odmítá s tím, že není důvod měnit současné nastavení ekonomiky, které přináší nečekaně vysoký růst. Každá změna může být jen k horšímu.
"Díky nezávislé měnové politice máme pořád levné peníze, díky tomu se česká ekonomika rozjíždí ve velkém tempu. Proč se zbavovat současné výhody a přejít na dražší euro?" ptá se europoslanec.
Ministerstvo financí považuje "švédskou cestu" za příliš odvážnou: "Česká republika už přijala závazek, že do eurozóny vstoupí. Bylo by z právního hlediska nekorektní vyhlašovat referendum," říká poradce Dědek.
Referendum musí schválit opozice, ČSSD si však klade pro ODS nesplnitelnou podmínku: "Bude-li referendum o radaru, není problém s referendem o euru," říká bývalý vicepremiér Jiří Havel. Referendum by však nesmělo být o přijetí společné měny, ale jen o termínu.
ČSSD si totiž přeje rychlý předchod na společnou měnu unie.
Klausova námitka
Hynek Fajmon tvrdí, že reprezentuje většinový názor své strany. Za pravdu mu dal i poslední Topolánkův výrok ke vstupu do eurozóny: "Nejsem přítelem stanovení přesného data, nejdříve musí být splněny ty základní maastrichtské parametry," řekl počátkem měsíce Radiožurnálu.
Fajmonův názor podporují pravicoví ekonomové, například Petr Mach ze společnosti CEP. Opírá se o známé stanovisko Václava Klause, který doporučil dodržet pro přijetí eura tři podmínky.
Nejdříve by se mělo prokázat, jestli evropská měna členským zemím pomáhá. Potom se ujistit, zda je česká ekonomika podobně výkonná jako evropská a zda jsou zdejší ceny a mzdy podobné evropským. Stát přijímající euro by také měl mít jistotu, že se tím nepřipravuje o další část své suverenity.
Petr Mach ukazuje, že hospodářství eurozóny roste od svého založení pomaleji než konkurenční státy, a také pomaleji než členové EU, kteří do eurozóny nevstoupili, tedy Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Rozdíl se projevil zvláště v letech 2002-2005, kdy byli odpůrci společné měny až o dvě procenta úspěšnější. Češi by se neměli účastnit kulhajícího projektu.
Mach rozvádí i druhou Klausovu podmínku. Výkon české ekonomiky dosahuje po přepočtení na obyvatele tří čtvrtin průměru eurozóny. Zdejší ceny pouze dvou třetin těch evropských. Při takových rozdílech není možné zajistit, aby se ekonomiky pohybovaly ve stejném cyklu: například v recesi Němci a ostatní Evropané obvykle nakupují výrazně levnější české zboží, a tím zajistí tuzemskou konjunkturu.
Při všeobecné recesi by se Evropská centrální banka snažila úpravou úrokových sazeb ekonomikám pomoci, kdyby ji museli poslouchat i Češi, zdejší ekonomika by se přehřála a posléze se sama propadla do recese. Z takového pohledu by přijetí eura přineslo Čechům jen zbytečné náklady.
ČNB a Octavia
Fajmon poprvé svůj názor zveřejnil ve sborníku "Euro versus koruna", který vydalo během prázdnin Centrum pro studium demokracie a kultury.
Ve sborníku všechny překvapil viceguvernér ČNB Martin Singer, který se také přihlásil k výhradám vůči euru. Upozornil, že koruna posiluje a úspěšně se brání inflaci. Je lepší než měny ostatních kandidátů eura a Češi ji mají raději.
Eurosouvislosti
Prospěje euro domácí ekonomice?
(odpovědi v procentech)
Země Ano Ne- Slovensko
- 54
- 36
- Polsko
- 52
- 36
- Maďarsko
- 50
- 37
- Česko
- 47
- 41
- Estonsko
- 43
- 41
- Litva
- 33
- 52
- Lotyšsko
- 33
- 52
Zdroj: Eurobarometr, duben 2007
Hladina spotřebitelských cen
(v procentech z průměru EU-25)
Země 2000 2006- Německo
- 105,6
- 102,2
- Slovinsko
- 73,1
- 75,0
- Česko
- 47,2
- 60,1
- Slovensko
- 44,1
- 57,6
Zdroj: Eurostat
HDP na hlavu
(v procentech z průměru EU-25)
Země 2000 2006- Německo
- 111,6
- 109,0
- Slovinsko
- 72,6
- 83,6
- Česko
- 65,8
- 75,9
- Slovensko
- 47,3
- 60,5
Zdroj: Eurostat
"Česká koruna se má k měnám většiny posttransformačních ekonomik asi jako Škoda Octavia k Ladě. Rozhodování o tom, zda přesedlat z Lady na VW Golf je jednoznačné, rozhodování, zda volit Octavii nebo Golf je mnohem těžší," napsal Singer, upozornil však, že nejde o oficiální názor ČNB.
Ekonomové ODS přesto mohou úspěšně čerpat z jejích studií, které potvrzují, že druhá Klausova námitka proti přijetí eura stále platí: "Nedostatečná sladěnost s ekonomikou eurozóny, která by mohla zvyšovat náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky České republiky, je tak spatřována zejména ve výrazném rozdílu cyklického vývoje českého HDP od vývoje HDP eurozóny a v přetrvávajícím rozdílu v cenové hladině," stojí v jarní zprávě ČNB o přibližování Čechů k eurozóně.
Ekonomové: reformujte a vstupte
Stejnou skepsi ovšem nesdílejí úplně všichni ekonomové. Dotázaní bankovní analytici obavy z eura mírní.
David Marek z banky Patria upozorňuje, že cenové hladiny Česka a Evropy se rychle přibližují. Připouští ovšem, že se rozcházejí hospodářské cykly: "V posledních letech se naše ekonomika skutečně vzdaluje od ostatních vyspělých zemí. Je to ale dočasný jev, který způsobily vládní investiční pobídky, které šly výhradně do průmyslu."
Podle Marka jsou zásadní podmínkou přijetí eura reformy veřejných financí i trhu práce a k tomu je výhodné stanovit konkrétní termín vstupu: "Je to dobrý bič na politiky, aby neoddalovali reformy," míní ekonom, podle kterého by Češi ani neměli napodobovat Švédy.
"Švédsko nepotřebuje podporovat renomé vstupem do eurozóny. U nás euro eliminuje ekonomická rizika, které mají všechny polovyspělé země," dodává Marek. Dostatečným důvodem pro vstup do eurozóny je podle něho vzpomínka na pád koruny před deseti lety.
"Koruna může být na černé listině a prudce oslabit třeba hned zítra," dodává. Podobně to vidí Jiří Škop z Komerční banky. "Po roce 2003 se hospodářský cyklus vzdálil od evropského, teď ale v podobné fázi cyklu jsme," připomíná, že dnes roste evropská i česká ekonomika.
Rizikem může být, že český stát přijde o možnost ovlivnit ekonomiku. Po přijetí eura už nebude ČNB určovat úrokové míry. Zasáhnout by teoreticky mohla vláda a podpořit růst zvýšením investic. Při dnešním stavu státního rozpočtu, který se rozpouští v sociálních platbách, to není možné. "Proto je před vstupem do eurozóny nezbytné dát do pořádku veřejné finance," zdůrazňuje Škop.
