Za poslední dva roky získala třináctitisícová Vlašim z fondů EU přes 61 milionů. Úspěšnější byla jenom velká krajská města. V přepočtu na obyvatele je však Vlašim skutečnou českou špičkou.
Recept na úspěch: spojení s neziskovkou
"Před čtyřmi roky jsme na radnici založili oddělení pro rozvoj, které hlídá všechny granty vypisované EU. Spojili jsme se také s lidmi ze sdružení Podblanickem, kteří se v evropských fondech vyznají a zaměstnali jsme je. To je ve stručnosti náš recept na úspěch," vysvětluje na uvítanou vlašimský starosta Luděk Jeništa.
Do politiky vstoupil před čtyřmi roky jako kandidát Volby pro město. Nezávislé sdružení volby vyhrálo a ředitel základmí školy Jeništa se stal starostou. Přibližně ve stejné době se na Vlašimsko přistěhoval také Petr Zapletal, zakladatel Podblanickem.
Ten se po dětství v Ostravě a studiích v Praze rozhodl, že jeho život potřebuje změnu. Vydal se proto na venkov. Volba padla na Vlašimsko, kde sehnal dům. A náhoda se ukázala být šťastnou. Ve městě si založil čajovnu a pustil se do různých akcí, které do města přilákaly další nadšence.
S nimi pak v roce 2003 založil občanské sdružení Podblanickem, které se pustilo do propagace regionu a vzdělávacích seminářů pro studenty. "Právě na tom jsme si vyzkoušeli, jak žádat o grantové peníze," vzpomíná Zapletal.
To přišlo starostovi Jeništovi vhod. Byl pevně rozhodnutý s Vlašimí něco udělat, jenom mu chyběly peníze i know-how jak je získat. Lidé z Podblanickem mu ho nabídli.
Spolkový dům - od diabetiků po modeláře
Jedním z prvních společných projektů byla rekonstrukce domu, který městu v 60. letech odkázala malířka Anna Roškotová. Dům dlouho chátral a neměl využití. Starostu i lidi z Podblanickem napadlo, že by z něj šlo udělat přístřeší pro vlašimské spolky. Město pak zaplatilo členku sdružení Renatu Vondrákovou, aby projekt pro město uskutečnila.
"Projekt dopadl nad očekávání dobře. Byli jsme v roce 2004 mezi prvními ve Středních Čechách, kdo čerpal peníze ze SROPu. Tedy ze Společného regionálního operačního programu," vysvětluje současná předsedkyně Podblanickem Renata Vondráková.
SROP je jedním z kanálů, z něhož mohou české obce čerpat evropské peníze.
Dnes pracuje Vondráková v domě jako jeho ředitelka. Na starost má klubovny pro tři dětské spolky, modeláře a sdružení diabetiků. Čas od času v domě schůzují také včelaři, církev bratrská, adventisti a svaz tělesně postižených.
"Snažíme se, aby byl dům soběstačný a město na něj nemuselo přispívat," říká Vondráková. "Nabízíme ho proto i soukromým firmám nebo občanským sdružením na pořádání seminářů a konferencí," doplňuje Vondráková.
Konference ale organizuje také sama. "V říjnu tu budeme mít mezinárodní konferenci Studenti pro venkov. To je vlastně takové pokračování akce, s kterou jsme tady kdysi začínali," vysvětluje šéfka Podblanickem.
Infobox
EVROPSKÉ PROJEKTY
NA VLAŠIMSKU
Spolkový dům sourozenců Roškotových
12,8 mil. (EU 61%, stát 6%, Vlašim 33%)
Obnova vlašimského parku
24,8 mil. (EU 75%, Vlašim 25%)
Rekonstrukce nádraží
bude zahájena v prosinci 2006
44,7 mil. (EU 75%, Vlašim 25%)
Propagace Kraje blanických rytířů
projekt ČSOP Vlašim na přitáhnutí turistů do Podblanicka
3,1 mil. (EU 67,5%, stát 22,5%, ČSOP Vlašim 10%)
Sochařské sympozium
letní akce na trvalou výzdobu parku
250 tis. (EU 80%, stát 20%)
Nové staré cesty
rekonstrukce venkovských cest (sdružení Podblanickem)
390 tis. (EU 80%, stát 20%)
Po stopách blanických rytířů na kole i pěšky
rozvoj cykloturistiky v obci Kondrac u Vlašimi
9,11 mil (EU 75%, Kondrac 25%)
Osm od Evropy, čtyři ze svého
Na rekonstrukci domu dostala Vlašim z EU osm milionů. Další čtyři musela přidat ze svého.
Spoluúčast na investici je jednou z evropských podmínek a právě to mnoho starostů od evropských fondů odradí. Řada investic většinou přesahuje rozpočty obcí a splácet dluhy, pokud by se projekt nepovedl, se nikomu nechce.
Vlašimský starosta se rizika nebál. "Vzali jsme si na všechny spoluúčasti k projektům úvěr, celkem to dělá asi 20 miliónů. Splátky máme rozvrženy do deseti let, takže to pro budoucí radnici nebude žádná koule na noze," slibuje Jeništa. "Nevím, kdy by byla vhodnější doba si půjčku vzít. Zvlášť když díky tomu můžeme sáhnout po desítkách milionů z evropské kasy."
S úspěchem spolkového domu chuť Vlašimi na další evropské peníze rostla. Starosta se znovu spojil s lidmi z Podblanickem, zaplatil je za napsání projektů na obnovu zámeckého parku a do Vlašimi tak putovalo dalších 18 bruselských miliónů.
Za parkem přijdou turisti
"V parku jsme za zatím v první fázi rekonstrukce. Opravili jsme cesty, zrekonstruovali zámecké brány a romantické stavby a za zbytek zařídili infocentrum, které bude do Vlašimi lákat turisty," říká spokojený starosta.
Druhá fáze čeká zámeckou zahradu letos na podzim. Na řadu přijde Čínský pavilon, skvost místního parku. Starosta nás k němu bere od radnice autem, aby se mohl pochlubit. Před pavilonem narážíme na houf lidí s plány v ruce. Je tu právě kontrolní den, vysvětluje starosta.
Když zastavíme, mává na nás ze středu postav Petr Zapletal. Nejdříve starostovi vysvětluje, že ruské a francouzské verze propagačních materiálů už jsou v tisku a pak se obrací na nás. Celý projekt má na starosti, takže nadšeně vykládá, co všechno park ještě čeká.
"Až opravíme pavilon, vyklestíme v parku nálet mezi stromy, aby skrz něj bylo vidět. Architekti v 19. století naplánovali stavby tak, aby spolu byly ve vizuálním kontaktu. K tomu se chceme vrátit," vysvětluje Zapletal.
Neziskovky nebo šlapající firmy?
Do mýcení náletu se zapojí další místní neziskovka - Český svaz ochranců přírody. Kromě obnovy parku mají ekologové na starosti i veškerou městskou zeleň či psaní projektů na shánění dalších peněz. I díky tomu je ČSOP ve Vlašimi šlapající "firmou" s dvaceti zaměstnanci.
"Pro město jsme získali dotaci od Státního fondu životního prostředí. Do Vlašimi tedy nejdou peníze jenom z Evropy. Až se vyjasní situace po změně ministra, můžeme začít se sázením 1 236 stromů a 22 520 keřů," říká jednatel ČSOP Karel Kříž, kterého potkáváme před zámeckou branou.
Odtud už se vracíme se starostou na radnici. Tam vytahuje plány, aby nám ukázal poslední z vlašimských projektů přestavbu nádraží. Od EU na něj město dostane 33 milionů, dalších 25% z nákladů přispěje ze svého.
Na nádraží s internetem
"Chceme spojit autobusové nádraží s vlakovým a využít pro obě společnou čekárnu. Ta bude vybavená internetem, aby lidé mohli smysluplně využít dobu při čekání na spoj," rýsuje budoucnost nádraží starosta. "Vlašim si nové nádraží zaslouží, dnes je to pro město ostuda," zamyslí se.
Se starostou se na tom shodne i opozice. I když se jí nelíbí, že naplánoval nádraží moc velkolepě. "Není podle mne třeba, aby ta čekárna byla tak velká. Nelíbí se mi taky, že není jasně vyřešeno, že radnice bude investovat do majetku Českých drah a přitom s nimi nemá ujasněné pozemkové otázky," stěžuje si opoziční zastupitel Zdeněk Seidl z ČSSD.
Starosta se nad jeho kritikou dlouho nezdrží. "S dráhami domluveni jsme. Naše investice do jejich budovy se bude odečítat z nájmu za provoz nádraží."
Další opoziční zastupitel Jaroslav Růžička starostu za plány s nádražím naopak chválí. "Každá koruna, která jde na to, aby byla Vlašim hezčí, je dobrá," říká starší, ale stále sportovně vyhlížející lékař.
Opozice: nejsme žáčci ve škole
Na starostovi mu vadí něco jiného. "Pan starosta je bývalý učitel a podle toho se někdy na radnici chová. Těžko se s ním diskutuje a je k zastupitelům přezíravý," líčí starostu Růžička.
Starostovým handicapem podle něj také je, že nepatří k žádné partaji. "Co si budeme povídat, když je někdo ve straně, tak mu jeho poslanci přihrávají v parlamentu spoustu peněz," shrnuje praxi z českých obcí Růžička. "Takové zázemí náš starosta nemá, takže přicházíme o další zdroje," doplňuje.
Také proto by si dokázal představit na radnici někoho jiného. Jeho přání se možná vyplní. Ve městě se údajně formuje blok ODS, ČSSD a KSČM, který by chtěl radnici pro sebe.
Lidé z neziskových organizací by si naopak přáli, aby starosta vydržel. "Bez současného starosty by naše projekty ve Spolkovém domě pokračovaly asi jen stěží. Můžeme si jenom přát, aby ve funkci zůstal," říká jeho vedoucí Renata Vondráková.
Jeništu by na radnici rádi viděli i lidé, které jsme oslovili na ulici.
"Město za něj docela prokouklo. Umí sehnat peníze," myslí si mladá žena pracující ve zbrojovce za městem. Vadí jí ale, že v centru není kde zaparkovat a že město nestaví byty pro mladé lidi.
Jak na EU? Starostové jezdí do Vlašimi
Parkování by chtěl starosta řešit v příštím volebním období. Jeho snem je třípatrový parkovací dům nedaleko od centra. Přispět by na něj opět měla Evropská unie. Vlašim totiž plánuje sáhnout i po eurech z dotačního období 2007-2013, které bude ještě štědřejší než to uplynulé.
Zkušeností, jak se k nim dostat, má už Vlašim na rozdávání. Koncem září dokonce uspořádala pro starosty ostatních obcí celokrajskou konferenci o tom, jak peníze z Evropy čerpat. Sama už to ví a další evropskou šanci rozhodně prospat nehodlá.
