Praha - Odboroví experti v čele s Martinem Fassmannem tvrdí, že v návrhu daňových změn, které navrhuje pro své reformy ministr financí Miroslav Kalousek, odhalili díru ve výši mnoha miliard korun.
Celkový dopad navrhovaných změn přesáhne minimálně částku 20 miliard korun ročně, odhadují odboráři, jak dopadne snižování daní v období, kdy veřejné finance dosahují historicky nejvyšších deficitů přes 100 miliard korun za rok.
Podle Fassmanna odhad platí i v tom případě, když stát vydělá 21 miliard na zvýšení daně z přidané hodnoty, která se má od ledna roku 2013 sjednotit na 17,5 procenta.
Odbory to dokládají analýzou, kterou jejich experti dopracovali před dnešním jednáním tripartity a do níž mělo Aktuálně.cz možnost nahlédnout.
Vadné předpoklady, řekl expert
Odbory tvrdí, že částka 21 miliard získaná zvýšením DPH pokryje náklady na penzijní reformu. Právě tato částka bude převedena z České správy sociálního zabezpečení soukromým penzijním fondům.
Vedle toho podle nich stát přijde nejméně o 20 miliard při reformě daní pro občany a podniky.
Kalouskův návrh počítá s tím, že výpadek bude o dvanáct miliard nižší, podle odborů však ministr vychází z nerealistických předpokladů.
Očekává totiž, že podniky zvýší mzdy, aby nahradily zaměstnancům dopady reforem. Právě na tom zvýšení nakonec vydělá i stát, který mzdy zdaňuje. „Tento předpoklad je vadný," upozorňuje Fassmann na Kalouskovo slabé místo.
Zaměstnancům 600 korun dolů
Odbory vypočítaly, že na snížení daní budou profitovat firmy a živnostníci, prodělají na nich ale všichni zaměstnanci s příjmy do sto tisíc korun měsíčně.
Ztrátu zaměstnanců způsobí v první řadě opatření snižující firemní odvody na zdravotní pojištění o dvě procenta z hrubé mzdy, kterou firmy vyplácejí svým zaměstnancům. O stejné dvě procenta se ale zvýší odvody na zdravotní pojistné, které zaplatí přímo zaměstnanec.
Odbory přitom předpokládají, že podniky nechají platy zaměstnanců na dosavadní úrovni. V takovém případě by se skutečně čisté mzdy snížily o dvě procenta a zaměstnanci by odvedli státu cca o 15 miliard ročně navíc.
Další náklady přinese zaměstnancům vyšší daň z přidané hodnoty.
Celkové ztráty rodinných rozpočtů ukazují odbory na příkladu zaměstnance s hrubou mzdou 10 tisíc korun měsíčně, který na reformě ztratí nejvíc.
„Pokud k celkovému zvýšení daňového zatížení ve výši 331 korun ještě přičteme cca 300 korun, kterými jeho výdaje zatíží dvojí zvýšení DPH, potom bude činit celkový nárůst daňového zatížení měsíčně 631 korun, ročně 7573 korun," vypočítává Fassmann.
Zaměstnanci se mzdou do dvojnásobku průměrného platu přijdou o 600 až 800 korun měsíčně.
Nechceme švarcsystém
Odbory varují, že daňová reforma skrývá další ztráty pro státní rozpočet.
Kalousek doporučuje snížit pojistné OSVČ, respektive živnostníkům. Ti dnes platí oproti zaměstnancům sociální i zdravotní pojistné v poloviční výši. Kdyby platili stejně jako zaměstnanci, vydělaly by zdravotní pojišťovny 15 miliard ročně a důchodový systém by na pojistném utržil o 30 miliard navíc.
Reformou se živnostníkům sníží sociální pojistné oproti zaměstnancům na čtvrtinu. OSVČ s příjmem do 25 tisíc tak měsíčně ušetří na daních a odvodech 400 korun. Pokud živnostník vydělá 50 tisíc, ušetří tisícovku měsíčně, při stotisícovém výdělku odvede státu každý měsíc o dva tisíce korun méně.
Takovým opatřením přijde stát o další dvě miliardy, avšak horší prý bude nepřímý dopad. Zvyšováním daní pro zaměstnance a snižováním pro živnostníky nutí ministr Kalousek podle odborů zaměstnance, aby přecházeli do „švarcsystému". Pokud by se k přechodu rozhodlo sto tisíc zaměstnanců, přijdou veřejné finance o 12-13 miliard korun ročně.
I bez těchto výhod přešlo v posledních dvou letech do švarcsystému právě sto tisíc zaměstnanců.
