O volby nestojí, s ministry jsou nespokojení. Ptali jsme se mladých, komu dají hlas

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
16. 8. 2021 7:39
Bydlení, vyšší tresty za znásilnění a LGBT práva jsou podle mladých Čechů hlavní témata, která by politické strany měly prosazovat, aby získaly jejich hlas. Ačkoliv pandemie zvýšila u mladých zájem o politiku, jejich ochota jít volit je stále nízká. Podle sociologů je strany neumějí efektivně oslovit. Deník Aktuálně.cz se dotázal osmi prvovoličů, podle čeho se budou u voleb rozhodovat.

Zatímco pro mnohé budou podzimní volby jedněmi z mnoha, mladí lidé od 18 do 22 let budou mít možnost volit si své poslance vůbec poprvé. Aktuální data však ukazují, že tuto šanci využívají v menší míře než starší voliči.

Podle výzkumu organizace Youth, Speak Up! se o politiku zajímá jen něco přes polovinu mladých lidí, což je v porovnání se sousedními zeměmi nejméně. Zatímco na Slovensku nebo v Polsku se deklarovaný zájem o politické dění pohybuje na úrovni až 68 procent, v Česku je to pouhých 53 procent. 

Menší míru zájmu o politiku mezi mladými potvrzuje i červnový a červencový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z něj vyplývá že ve věkové skupině od 18 do 25 let se o politiku zajímá pouze 29 procent lidí, což je výrazně méně než v populaci od 26 let a výše, kde je to zhruba 47 procent. 

Navzdory tomu je však podle Youth, Speak Up! většina mladých lidí ve věkové kategorii 16 až 29 let se současnou politickou situací v Česku nespokojená. Dvě třetiny z nich jsou pak částečně nebo úplně nespokojeni s tím, kdo sedí ve vládě. Pouze část mladých s tím je ale ochotna něco dělat. 

To se projevuje i ve volební účasti. "Ve věkové skupině 18 až 25 let chce jít k volbám asi 44 procent mladých. V populaci od 26 let a výše je to více, a to 63 procent," vysvětluje analytik CVVM Jan Červenka. 

Že míra ochoty jít volit roste s věkem, pozoruje i výzkumná agentura Median. Ve svém průzkumu pro Český rozhlas z června navíc zjistila, že stoprocentně rozhodnutých o své účasti u voleb je zatím pouze 36 procent mladých. Spousta z nich si tak stále není jistá, jestli se k volebním urnám vůbec dostaví, a to například proto, že neví, koho by měli volit. 

"Můj hlas nic nezmění"

Podle Youth, Speak Up! až 65 procent mladých v Česku o možnosti volit neuvažuje, protože si myslí, že jejich hlas nic nezmění. Politolog a sociolog Daniel Kunštát ale upozorňuje na to, že se mýlí.

"Nejen, že svou volbou zcela bezprostředně ovlivňují život vlastní i životy svých blízkých, ale mnohokrát už jsme byli svědky toho, že v demokracii skutečně platí heslo, že každý hlas může rozhodnout. A v posledních letech to platí nejen u nás dvojnásob," vysvětluje Kunštát.

Dodává pak ale, že se to netýká pouze mladé generace, které je tento přístup často vytýkán, ale podobné názory jsou ve stejné míře běžné i mezi staršími voliči.

Dalším problémem podle Kunštáta je, že se politickým stranám nedaří mladou generaci efektivně oslovit, a to jak z hlediska komunikace, tak i agendy, na kterou mladí slyší.

"Všechny strany dobře vědí, že právě nejmladší generace představují nevyužitý voličský rezervoár. Problém po mém soudu je, že politika je disciplínou čtyřicátníků až šedesátníků a málokterý z nich se dokáže mladým přiblížit nebo alespoň vytvořit dojem, že je jim autenticky blízko, že takříkajíc mluví za ně a že také mluví jejich jazykem," uvádí Kunštát. 

I podle Karla Komínka z Institutu politického marketingu jsou mladí do 30 let ve volbách opomíjenou skupinou. Ten ale říká, že to je zcela logické. "Vést kampaň pro nejmladší voliče je neefektivní vynakládání financí, energie a času. Strany by na ně dokázaly speciálně cílit, ale je to komplikované. Nestačí jen, aby svou běžnou kampaň ukázaly více mladým, ale aby jim nabídly zcela jiná témata, která jsou mladým blízká a osloví je," vysvětluje. 

Chybí výrazní politici, kteří by mluvili za mladé

Podotýká pak také, že mladí mají v politice málo vzorů. "Výraznou výjimkou byl poslanec TOP 09 Dominik Feri, jehož skandální konec ovšem mohl způsobit to, že mnoho mladých lidí na sledování politiky rezignuje," říká Komínek. To potvrzuje i jednadvacetiletá studentka Markéta Bojanská z Brna, která sama hovoří o tom, jak ji nařčení Feriho ze sexuálního zneužívání přimělo se znovu zamyslet nad tím, koho bude volit.

"Když se objevila kauza s Ferim, koalice Spolu se pro mě stala nevolitelnou, a to i kvůli reakcím Feriho kolegů. Co se týče cílení na mladé lidi, tak mi přijde, že se koalici dařilo hlavně díky němu, ale když jsem se od té doby bavila s lidmi, co znám, tak sympatie mladých lidí pro koalici z velké části kauza úplně ukončila," říká. 

Podle analytika Červenky z CVVM se u mladých do 25 let daří především Pirátům. Naopak voličů ANO je v této věkové skupině výrazně menší podíl, než odpovídá momentální síle hnutí. 

"Přemýšlím mezi ANO a Přísahou Roberta Šlachty," přiznává dvacetiletý podnikatel z Ostravy Vojtěch Novotný. "U ANO mě láká rozhodně progresivní politika. Přísaha je zase zajímavá tím, že ji tvoří noví lidé a taky jejich přístup ke covidu se mi jeví jako více benevolentní," vysvětluje své uvažování, které u lidí jeho generace nepřevládá. 

Nejsou levice ani pravice

Pro mladé přestává být podle dat CVVM důležité rozdělení na levici a pravici. Více lidí ve věku od 15 do 29 let se sice cítí být pravicového smýšlení, ale existuje velký podíl těch, kteří se zařadit neumějí. Takto nerozhodnutých je u mladých do devětadvaceti let přes 22 procent, s přehledem nejvíce napříč všemi věkovými kategoriemi. Přes 11 procent by se pak zařadila k levici nebo levému středu, více než 44 procent pak k pravici nebo pravému středu. 

I z výpovědí některých oslovených prvovoličů je patrné, že jim ideologická vyhraněnost není vlastní. Dokládá to i osmnáctiletá studentka gymnázia Tereza Krop z Třince. "Mám v plánu volit stranu, která mi slíbí dobrou budoucnost a na nic si nehraje. Neřekla bych o sobě, že jsem pravičák, nebo levičák, spíše něco uprostřed," popisuje. Záleží jí hlavně na tom, aby byli ve vládě lidé, kteří rozumí její generaci, ale zároveň mají už nějaké zkušenosti. 

Z výzkumu organizace Youth, Speak Up! také vyplývá, že nejdůležitějším tématem pro mladé je možnost vlastního bydlení. Zajímají se však také o daňovou problematiku či odpovídající tresty za znásilnění, výuku kritického myšlení nebo flexibilní úvazky pro rodiče s dětmi.

Kateřina Nejedlá z Chebu, 18 let
Kateřina Nejedlá z Chebu, 18 let | Foto: Kateřina Nejedlá

Kateřina Nejedlá z Chebu, 18 let

"Myslím, že pokud máme v dnešním světě alespoň nějakou možnost rozhodnout, jak to v našem státě bude fungovat, měli bychom ji využít," vysvětluje osmnáctiletá studentka chebského gymnázia Kateřina Nejedlá, proč se na podzim poprvé dostaví k volbám. Studentka se domnívá, že epidemie pohled mladých na politiku částečně změnila. "Dříve třeba pomyslně vzdálená rozhodnutí poslanců a senátorů se najednou týkala všech. Například debaty o návratu dětí do škol se z tradičních médií přesunuly i na sociální sítě, tím pádem se do nich mohli zapojit všichni," uvažuje.

Komu dá gymnazistka v říjnu svůj hlas, zatím neví. Jasno má ale v tématech, jež by politici měli prosazovat. "Politické zájmy by neměly být věnované pouze starším občanům, ale měly by být zaměřeny na budoucnost našeho státu, tedy na mladé lidi," upozorňuje.

Prioritou by podle ní mělo být školství, zajištění budoucnosti i dětem pocházející ze špatného rodinného zázemí a problematika zvyšování cen nájmů. "To, jakým způsobem se diskutuje o tématu globálního oteplování, bude mou další osobní prioritou, která ovlivní mé rozhodnutí v letošních volbách," dodává dívka.

 

Právě se děje

Další zprávy