Noví poslanci prvně obsadí sněmovnu, hned chtějí zákony

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
15. 6. 2010 20:17
Strany se na první schůzi po volbách rovnou chystají předkládat návrhy zákonů
Bude v čele sněmovny?
Bude v čele sněmovny? | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Nově zvolené sněmovně se hromadí práce dřív, než se poprvé sešla. Politické strany se přetlačují v trumfování, kolik zákonů hned předloží ke schválení. Všechny to chtějí stihnout co nejdříve, takže poslaneckým nováčkům, kterých je několik desítek, moc času na aklimatizaci nezbyde.

Nejnověji v úterý to byla sociální demokracie, která zatím podle všeho míří do opozice. Oznámila, že hned "v průběhu příštího týdne" předloží rovnou dva návrhy zákonů: odložení projektu elektronických dálničních vinět i pro osobní auta a novelu loterijního zákona.

"Jestliže papírové dálniční známky stojí ročně 200 milionů korun a roční náklady na provoz elektronických vinět se mají pohybovat ve výši 1,6 miliardy korun, tak si to v době krize nemůže stát dovolit," prohlásil úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Odložit zavedení elektronických vinět se sociálním demokratům nepodařilo prosadit letos v březnu. "Poslanci ODS, TOP 09 a KSČM zabránili zastavení tohoto projektu," připomněl Sobotka. Teď se o to pokusí ČSSD znovu.

Hazard znovu na scéně

Stejně tak předloží znovu svůj návrh změn loterijního zákona, který by umožnil obcím částečně regulovat hazard na jejich území. Předlohu už schválila jak sněmovna, tak Senát, prezident republiky ji ale sněmovně vrátil 9. června. Tím spadla pod stůl, protože nová sněmovna prezidentovo veto zvrátit nemůže.

"Je to zvláštní, protože jsem v minulých letech zaznamenal výrok pana prezidenta Klause, že pokud některý zákon schválí jak Poslanecká sněmovna, tak Senát, tak on pokládá za velmi výjimečné, že by využíval nástroje veta. V tomto případě ho použil, podle mého názoru ke škodě obcí a měst," rýpl si do prezidenta Sobotka.

Sociální demokraté teď v nové sněmovně jen opráší svůj starý návrh, příprava jim tedy nezabere žádný čas.

Je po volbách... A před volbami!

Se stejnou rychlostí začnou strany předkládat i ústavní zákony. Formující se koalice ODS, TOP 09 a Věci veřejné se minulý týden zavázaly, že urychleně "ještě do podzimu" předloží návrh ústavního zákona na přímou volbu prezidenta.

Vzápětí s tímtéž nápadem přišla i ČSSD. Ani tady nepotřebuje na přípravu zákona čas: má ho napsaný, ve sněmovně ležel přes dva roky, poslanci ho neschválili pouhý den před volbami.

A budoucí koalice navrhne i zúžení imunity poslanců - napříště by je neměla chránit před přestupky mimo sněmovnu. Tady zapracovaly Věci veřejné, které chtěly omezení imunity "jen na řeč ve sněmovně", jak řekl Aktuálně.cz ještě před volbami předseda VV Radek John. A chtěly to rychle.

Vysvětlení, proč jsou politické strany aktivní ještě před startem nové sněmovny, je nasnadě: blíží se další volby, tentokrát senátní a komunální. A např. Radek John se důvodem pro rychlost ani netají: "Je to důležitý vzkaz i pro komunální volby," prohlásil už minulý týden.

Němcová vs. Zaorálek?

Miroslava Němcová (ODS) už oficiálně svolala poslance na ustavující schůzi sněmovny na úterý 22. června. Na ní poslanci zvolí předsedu, místopředsedu nebo místopředsedy sněmovny a schválí počet výborů.

Právě počet výborů by "trojkoalice" chtěla omezit, definitivně se na počtu dohodne tento čtvrtek.

Souboj se povede i o osobu předsedy celé sněmovny. Přestože "trojkoalice" už dala najevo, že si ho chce nechat pro sebe (mluví se o Miroslavě Němcové), sociální demokraté z titulu nejsilnějšího poslaneckého klubu hodlají navrhnout Lubomíra Zaorálka.

Nevadí jim ani to, že "trojkoalice" už jasně řekla, že pro Zaorálkovi jejich poslanci hlasy nedají.

"My máme svého kandidáta, nemáme důvod, abychom svůj názor měnili," odpověděl Bohuslav Sobotka na dotaz Aktuálně.cz, zda mají sociální demokraté k Zaorálkovi nějakou alternativu.

ČSSD chce nicméně ještě tento týden začít jednat o budoucím uspořádání sněmovny s ostatními poslaneckými kluby.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy