Novela má zpřístupnit informace, poplatky ale dál zůstanou

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
7. 1. 2015 11:19
Nový zákon o svobodném přístupu k informacím by měl zjednodušit práci s daty. Podle odborníka je to sice krok dobrým směrem, návrh má ovšem řadu nedostatků.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Pokud vláda na svém středečním jednání schválí novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, budou muset úřady od července poskytovat informace jako takzvaná otevřená data. Tedy v takovém formátu, aby je bylo možné hromadně zpracovávat.

Jak vysvětluje Pavel Franc z organizace Frank Bold, který je zároveň jedním z garantů Rekonstrukce státu, otevřená data ve státní správě mohou být v určité fázi prostředkem, jak díky porovnávání velkých objemů dat například odhalovat korupci.

"K tomu by ovšem bylo třeba, aby byl rozsah zveřejňovaných informací daleko větší. Typicky - registr smluv je věc, kdy by to udělalo skokovou změnu," podotýká Franc. Česko je přitom v žebříčku Global Open Data Index na slušném 12. místě na světě.

Otevírání dat je veskrze pozitivní i podle jednoho z autorů zákona Oldřicha Kužílka. Upozorňuje však, že v novele jsou ukryty možné "kameny úrazu".

Jeden se týká například zveřejnění informace, o kterou někdo požádá, na internetu. "Zatímco nyní je to povinnost, nově by to byla jakási podmíněná povinnost až možnost," říká Kužílek s tím, že formulace, která by se měla nově objevit v zákoně, je velmi mlhavá.

Poplatky zůstávají

Další, a závažnější, nedostatek spatřuje Kužílek v tom, že v zákoně stále zůstala možnost, kdy úřady mohou za poskytnutí informace, na kterou se vztahuje licence, požadovat v zásadě jakoukoliv částku, pokud to je ve smlouvě stanoveno.

"Úřad si může pořídit licenci. A osoba, která mu ji prodá, do smlouvy uvede, že požaduje nějakou obrovskou úplatu za to, kdyby to úřad poskytoval někomu jinému," popsal Aktuálně.cz Kužílek situaci na praktickém příkladu.

To je však podle něj v přímém rozporu s evropskou směrnicí, kterou by měla být česká úprava vázána. Úřady by si totiž měly účtovat pouze takové náklady, které jsou pro zveřejnění nezbytně nutné – tedy například za nosiče, na nichž je informace poskytnuta.

Právě poplatkům se věnovala část z téměř 180 připomínek, které ministerstvu vnitra poslaly ostatní instituce. Proti zrušení byl například Energetický regulační úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo ministerstvo financí.

Argumentem bylo, že někteří žadatelé úmyslně zahlcují úřady dotazy a právě zpoplatnění takto rozsáhlého vyhledávání nebo vytváření informací je jedinou obranou. "Je třeba také podotknout, že řada takovýchto žádostí nesměřuje k splnění účelu zákona ve smyslu dohledu nad veřejnou správou, nýbrž k realizaci komerčních aktivit žadatelů,“ napsalo ERÚ.

A vnitro nakonec připomínkám vyhovělo, přestože původně navrhovalo zrušení poplatků. "Ustanovení § 17 v platném znění by mělo z pohledu transponované směrnice obstát," napsalo do materiálu.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Státy EU by mohly čerpat první peníze ze záchranného balíčku v září

Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik. První členské státy by během dvou měsíců mohly získat půjčky v rámci unijní podpory krátkodobých pracovních míst stejně jako záruky pro podniky v problémech. Po pátečním jednání ministrů financí unijních zemí to prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Evropské společenství na jaře schválilo první sérii záchranných stimulů, mezi něž patří vedle využití fondu ESM určeného pro eurozónu také až 100 miliard eur (2,65 bilionu Kć) půjček od EK na podporu kurzarbeitu a 200 miliard eur záruk od Evropské investiční banky pro podniky zasažené výpadkem. Ministři tento pátek debatovali o postupu zavádění této pomoci.

Pokud státy rychle dokončí administrativní proces, "první půjčky by do členských zemí mohly doputovat po prázdninách," řekl Dombrovskis. Které země budou z fondu čerpat jako první, člen EK nespecifikoval. 

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Lucemburský premiér kritizuje výroky polského prezidenta o LGBT komunitě

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který žije v homosexuálním manželském svazku, ostře kritizoval předvolební kampaň polského prezidenta Andrzeje Dudy namířenou proti komunitě lesbiček, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT), o níž hovořil jako o nebezpečné ideologii. Bettel podle německého magazínu Der Spiegel řekl, že na tato vyjádření nezapomene.

Konzervativec Duda se v neděli utká v druhém kole prezidentských voleb s liberálním varšavským starostou Rafalem Trzaskowským. Očekává se těsný souboj. Kampaň stávajícího prezidenta Dudy vyvolává vášně kvůli kontroverzním vyjádřením na adresu LGBT. Jejich práva nedávno označil za ideologii horší než komunismus a v pondělí formálně navrhl ústavní dodatek, jenž by zakázal adopci dětí dvojicemi stejného pohlaví.

"Člověk zřejmě v předvolebních kampaních někdy říká věci, které by říkat neměl," cituje Bettela Der Spiegel. "Já je nezapomenu," ujistil šéf lucemburské vlády.

Bettel vstoupil do manželského svazku se svým partnerem v roce 2015, rok poté, co v převážně římskokatolickém Lucembursku byly tyto sňatky povoleny.
"Byl jsem docela překvapen tím, co pan Duda řekl," pokračoval Bettel v kritice hlavy polského státu. "Několikrát jsem se s ním setkal a on mě dokonce pozval do Polska spolu s mým manželem," tvrdí Bettel.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
Další zprávy