Novela má zpřístupnit informace, poplatky ale dál zůstanou

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
7. 1. 2015 11:19
Nový zákon o svobodném přístupu k informacím by měl zjednodušit práci s daty. Podle odborníka je to sice krok dobrým směrem, návrh má ovšem řadu nedostatků.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Pokud vláda na svém středečním jednání schválí novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, budou muset úřady od července poskytovat informace jako takzvaná otevřená data. Tedy v takovém formátu, aby je bylo možné hromadně zpracovávat.

Jak vysvětluje Pavel Franc z organizace Frank Bold, který je zároveň jedním z garantů Rekonstrukce státu, otevřená data ve státní správě mohou být v určité fázi prostředkem, jak díky porovnávání velkých objemů dat například odhalovat korupci.

"K tomu by ovšem bylo třeba, aby byl rozsah zveřejňovaných informací daleko větší. Typicky - registr smluv je věc, kdy by to udělalo skokovou změnu," podotýká Franc. Česko je přitom v žebříčku Global Open Data Index na slušném 12. místě na světě.

Otevírání dat je veskrze pozitivní i podle jednoho z autorů zákona Oldřicha Kužílka. Upozorňuje však, že v novele jsou ukryty možné "kameny úrazu".

Jeden se týká například zveřejnění informace, o kterou někdo požádá, na internetu. "Zatímco nyní je to povinnost, nově by to byla jakási podmíněná povinnost až možnost," říká Kužílek s tím, že formulace, která by se měla nově objevit v zákoně, je velmi mlhavá.

Poplatky zůstávají

Další, a závažnější, nedostatek spatřuje Kužílek v tom, že v zákoně stále zůstala možnost, kdy úřady mohou za poskytnutí informace, na kterou se vztahuje licence, požadovat v zásadě jakoukoliv částku, pokud to je ve smlouvě stanoveno.

"Úřad si může pořídit licenci. A osoba, která mu ji prodá, do smlouvy uvede, že požaduje nějakou obrovskou úplatu za to, kdyby to úřad poskytoval někomu jinému," popsal Aktuálně.cz Kužílek situaci na praktickém příkladu.

To je však podle něj v přímém rozporu s evropskou směrnicí, kterou by měla být česká úprava vázána. Úřady by si totiž měly účtovat pouze takové náklady, které jsou pro zveřejnění nezbytně nutné – tedy například za nosiče, na nichž je informace poskytnuta.

Právě poplatkům se věnovala část z téměř 180 připomínek, které ministerstvu vnitra poslaly ostatní instituce. Proti zrušení byl například Energetický regulační úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo ministerstvo financí.

Argumentem bylo, že někteří žadatelé úmyslně zahlcují úřady dotazy a právě zpoplatnění takto rozsáhlého vyhledávání nebo vytváření informací je jedinou obranou. "Je třeba také podotknout, že řada takovýchto žádostí nesměřuje k splnění účelu zákona ve smyslu dohledu nad veřejnou správou, nýbrž k realizaci komerčních aktivit žadatelů,“ napsalo ERÚ.

A vnitro nakonec připomínkám vyhovělo, přestože původně navrhovalo zrušení poplatků. "Ustanovení § 17 v platném znění by mělo z pohledu transponované směrnice obstát," napsalo do materiálu.

 

Právě se děje

Další zprávy