Novela má zpřístupnit informace, poplatky ale dál zůstanou

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
7. 1. 2015 11:19
Nový zákon o svobodném přístupu k informacím by měl zjednodušit práci s daty. Podle odborníka je to sice krok dobrým směrem, návrh má ovšem řadu nedostatků.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Pokud vláda na svém středečním jednání schválí novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, budou muset úřady od července poskytovat informace jako takzvaná otevřená data. Tedy v takovém formátu, aby je bylo možné hromadně zpracovávat.

Jak vysvětluje Pavel Franc z organizace Frank Bold, který je zároveň jedním z garantů Rekonstrukce státu, otevřená data ve státní správě mohou být v určité fázi prostředkem, jak díky porovnávání velkých objemů dat například odhalovat korupci.

"K tomu by ovšem bylo třeba, aby byl rozsah zveřejňovaných informací daleko větší. Typicky - registr smluv je věc, kdy by to udělalo skokovou změnu," podotýká Franc. Česko je přitom v žebříčku Global Open Data Index na slušném 12. místě na světě.

Otevírání dat je veskrze pozitivní i podle jednoho z autorů zákona Oldřicha Kužílka. Upozorňuje však, že v novele jsou ukryty možné "kameny úrazu".

Jeden se týká například zveřejnění informace, o kterou někdo požádá, na internetu. "Zatímco nyní je to povinnost, nově by to byla jakási podmíněná povinnost až možnost," říká Kužílek s tím, že formulace, která by se měla nově objevit v zákoně, je velmi mlhavá.

Poplatky zůstávají

Další, a závažnější, nedostatek spatřuje Kužílek v tom, že v zákoně stále zůstala možnost, kdy úřady mohou za poskytnutí informace, na kterou se vztahuje licence, požadovat v zásadě jakoukoliv částku, pokud to je ve smlouvě stanoveno.

"Úřad si může pořídit licenci. A osoba, která mu ji prodá, do smlouvy uvede, že požaduje nějakou obrovskou úplatu za to, kdyby to úřad poskytoval někomu jinému," popsal Aktuálně.cz Kužílek situaci na praktickém příkladu.

To je však podle něj v přímém rozporu s evropskou směrnicí, kterou by měla být česká úprava vázána. Úřady by si totiž měly účtovat pouze takové náklady, které jsou pro zveřejnění nezbytně nutné – tedy například za nosiče, na nichž je informace poskytnuta.

Právě poplatkům se věnovala část z téměř 180 připomínek, které ministerstvu vnitra poslaly ostatní instituce. Proti zrušení byl například Energetický regulační úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo ministerstvo financí.

Argumentem bylo, že někteří žadatelé úmyslně zahlcují úřady dotazy a právě zpoplatnění takto rozsáhlého vyhledávání nebo vytváření informací je jedinou obranou. "Je třeba také podotknout, že řada takovýchto žádostí nesměřuje k splnění účelu zákona ve smyslu dohledu nad veřejnou správou, nýbrž k realizaci komerčních aktivit žadatelů,“ napsalo ERÚ.

A vnitro nakonec připomínkám vyhovělo, přestože původně navrhovalo zrušení poplatků. "Ustanovení § 17 v platném znění by mělo z pohledu transponované směrnice obstát," napsalo do materiálu.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Tenisový turnaj žen na Spartě se bude hrát v červenci po Wimbledonu

Tenisový turnaj žen Prague Open okruhu WTA se letos uskuteční od 12. do 18. července. Nový termín v upraveném kalendáři WTA Tour, v němž naváže na Wimbledon, dnes potvrdili pořadatelé turnaje. Dosud se v areálu pražské Sparty ve Stromovce hrálo na přelomu dubna a května, loňský ročník se kvůli pandemii koronaviru neuskutečnil.

"Věřím, že díky pozdějšímu termínu se můžeme těšit na stabilnější počasí, když speciálně v tomto roce dává navíc naději na přítomnost diváků na tribunách, které bychom si po všech omezeních zaviněných pandemií všichni moc přáli," uvedl na facebookovém profilu turnaje jeho ředitel David Trunda.

Prague Open je součástí okruhu WTA od roku 2015, kdy povýšilo ze seriálu ITF hraného od roku 2010. První vítězkou byla Karolína Plíšková, o rok později uspěla Lucie Šafářová a v roce 2018 kralovala Petra Kvitová. O sezonu byla ve finále Kristýna Plíšková a v roce 2019 Karolína Muchová.

Letos se nově bude hrát místo antuky na betonovém povrchu. Kvalifikace začne 10. července.

před 54 minutami

Seriál ze světa Pán prstenů stál 10 miliard korun, čtvrtinu Nový Zéland vrátí Amazonu

Kvůli seriálu ze světa Pána prstenů navýší Nový Zéland jednorázově pobídky pro zahraniční filmaře. Cílem je povzbudit ekonomiku a turismus. Firma Amazon, která seriál natáčí, místo dříve slíbených 20 procent dostane zpět až 25 procent prokazatelně utracených peněz, informovala agentura Reuters.

Amazon za první řadu utratí okolo 650 milionů novozélandských dolarů, v přepočtu 10 miliard korun. Pokud je správně vyúčtuje, Nový Zéland firmě vrátí čtvrtinu, tedy 2,5 miliardy korun. "Dohoda s Amazonem vytváří nová pracovní místa a zvyšuje poptávku u místních dodavatelů. Přispěje také k rozvoji turismu a propagaci Nového Zélandu v zahraničí," vysvětluje novozélandský ministr pro ekonomický a regionální rozvoj Stuart Nash.

Díky natáčení první řady seriálu v největším novozélandském městě Auckland vzniklo přes 1200 pracovních míst. Prvních osm epizod bude mít ve videotéce Amazon Prime premiéru letos, na druhé řadě už se pracuje.

Zdroj: Reuters
Další zprávy