Maláčová představila novou důchodovou komisi. Je třeba měnit nespravedlnosti, řekla

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 1. 2019 12:43
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila novou důchodovou komisi. Má 43 členů a zastoupeny jsou v ní politické strany, univerzity, odbory, zaměstnavatelé i neziskové organizace. Zaměřit se chce na řešení problému nižších penzí žen a dřívější důchody pro pracovníky ve fyzicky náročných profesích. Řešit by měla i otázku příjmů důchodového systému. Tým se poprvé sejde 22. února.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) | Foto: Ludvík Hradilek

"Bude velmi důležité, aby komise pracovala konsenzuálním způsobem. Všech 43 subjektů, které jsme oslovili, jmenovalo svého zástupce," uvedla Maláčová. Své zástupce v "komisi pro spravedlivé důchody" mají sněmovní a senátní stranické kluby, odbory, zaměstnavatelé, akademici i neziskové organizace.

K vytvoření odborného týmu pro reformu se v programovém prohlášení zavázaly obě vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Nová komise měla podle vládního programu připravit řešení se "standardem plošného zabezpečení na principu solidarity" a posílením zásluhovosti i s motivací ke spoření na stáří.

Na tématech o nižších penzích žen a dřívějších důchodech pro náročné profese se shodly koaliční strany ANO a ČSSD. Podle odborníků a některých politiků tyto dvě záležitosti ale reformu nepředstavují a kabinet by se měl zaměřit hlavně na příjmy systému a poměr důchodu ke mzdě. Podle Maláčové je spíš nutné "postupnými kroky měnit nespravedlnosti v důchodovém systému".

Komise by se měla scházet každý měsíc. Deset dní před zasedáním by měla dostat podklady k vybranému tématu. Ministerstvo práce týmu předloží vždy několik scénářů. O nich budou členové diskutovat a z nich budou vybírat. Výsledek by pak mělo projednat vedení vládní koalice, popsala ministryně. Podle ní by o nižších penzích žen komise měla diskutovat v březnu na svém druhém jednání, dostane k nim pět scénářů řešení. Podle legislativního plánu vlády má ministerstvo práce důchodovou novelu mít hotovou v červnu.

Důchodová komise fungovala už za minulého volebního období za Sobotkovy vlády ČSSD, ANO a lidovců. Jejím hlavním úkolem bylo navrhnout zrušení takzvaného druhého pilíře, který prosadil pravicový kabinet. Reformu tehdejší tým nenavrhl. Vytvořil ale seznam otázek, na které by politici měli dát odpověď a o nichž by měli rozhodnout. Jedna z nich se týkala zajištění příjmů do důchodového systému.

Podle závěrečné zprávy bývalé důchodové komise, kterou také tvořili zástupci stran, experti, odboráři i lidé z různých organizací, není model týmu s tolika členy při hledání podoby důchodové reformy příliš úspěšný. Tehdejší komise doporučovala, že by se měl najít účinnější způsob práce na reformních krocích, který by rychleji vedl k dohodě a k promítnutí změn do systému penzí.

Systém nevede k rovnosti

Minulý tým vedl profesor Martin Potůček, který v minulosti stál v čele sociální komise ČSSD. Je i v nynější komisi pro spravedlivé důchody za jedno z akademických pracovišť. Dalším z členů je znovu také profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní. Z jeho návrhu důchodové reformy vycházelo hnutí ANO. Do nového týmu nastoupil rovněž místopředseda odborové konfederace Vít Samek či demograf Tomáš Kučera. I oni zasedali v Potůčkově komisi.

V čele nové komise teď stojí rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Podle ní musí důchodová soustava reagovat na stárnutí. "Systém nevede k rovnosti, ta je základním předpokladem trvalé udržitelnosti," řekla novinářům Nerudová.

Podle informací ČTK má svůj poradní důchodový tým i premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. V jeho "komisi" by měl být třeba jeho poradce, ekonom Jaroslav Ungerman či někdejší šéf České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun. Toho nyní úřad vlády vyslal i do komise pro spravedlivé důchody.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy