Praha - Víc než měsíční volno si připravili čeští poslanci. Poté, co v úterý 21. prosince odmítli vyslovit nedůvěru vládě, se znovu sejdou až 1. února. Do té doby budou zasedat pouze některé výbory.
Již v lednu sice zasednou některé výbory, sněmovna jako celek se ale sejde na schůzi až 1. února. Poslancům už také nehrozí, že by ještě letos museli do práce v týdnu mezi Štědrým dnem a Silvestrem. Takováto schůze, první po 16 letech, jim hrozila v případě, že by Senát vrátil sněmovně novelu snižující platy ústavních činitelů.
Sněmovní organizační výbor už kvůli této možnosti rozhodl, že změní poslední kalendářní týden letošního roku ve sněmovním harmonogramu na variabilní. To by umožnilo na tento termín svolat řádnou schůzi. Senát však novelu zákona o platech ústavních činitelů schválil, a sněmovna už se tedy v závěru roku scházet nemusí.
Naposledy jednala sněmovna v období "mezi svátky" v roce 1994. Poslanci zasedli do lavic 27. prosince, aby přehlasovali dvě novely, které vetoval tehdejší prezident Václav Havel. V poslední den roku, tedy na Silvestra, museli do práce poslanci českého sněmu naposledy v roce 1906. Na Nový rok se sešli v den vzniku samostatné České republiky v roce 1993, nikoli však ve sněmovně, ale na Pražském hradě.
Když se volil Havel
V roce 1994 jednali poslanci o novelách zákonů o výkonu povolání autorizovaných architektů a o správních poplatcích. Na druhé novele se prezidentovi nelíbilo, že ruší osvobození neziskových organizací od placení těchto poplatků. Poslanci ho ale přehlasovali.
V roce 1992, kdy ještě fungovala Česká národní rada, museli poslanci do práce dokonce dvakrát, a to 29. a 30. prosince. V revolučním roce 1989 jednali ještě 28. prosince. Jejich kolegové z Federálního shromáždění museli pak jít do práce o den později. Volili totiž prvního prezidenta po pádu totality. Stal se jím Václav Havel.
Jednání a hlasování v posledním týdnu roku se nevyhnuli ani poslanci Sněmu království Českého za Rakouska - Uherska. V roce 1901 se sešli 28. i 30. prosince. Naproti tomu v roce 1998 skončili poslanci již 2. prosince, dopřáli si 40 dní volna a sešli se až 12. ledna.
V minulosti se několikrát stalo, že sněmovna jednala kolem nejkratšího dne v roce. Například v roce 1999, kdy v jejím čele seděl nynější prezident republiky Václav Klaus, hlasovali poslanci ještě 22. prosince.
"Dovolte mi, než skončím schválený pořad 20. schůze, abych vám všem popřál před koncem roku hezké vánoční svátky, klid a mír, oddechnutí si od parlamentních a politických půtek, a velmi se těším, že tyto půtky budou s neztenčenou silou pokračovat i v jubilejním roce 2000," řekl tehdy Klaus poslancům a jeho slova doprovázel potlesk.
Soudruzi, dejme si pauzu na cukroví
Vánoční svátky v minulosti ovlivňovaly jednání i jiných orgánů než jen parlamentu. Například koncem roku 1967 jednal tehdejší Ústřední výbor Komunistické strany Československa o osudu prvního tajemníka a současně prezidenta republiky Antonína Novotného. Někteří nespokojenci ho chtěli z funkce prvního tajemníka odvolat.
Podle různých zdrojů však výbor zasedání přerušil, a to na popud jeho členky Ladislavy Kleňhové Besserové, která potřebovala péct vánoční cukroví.
"Diskutujeme tady tak dlouho a nemůžeme dojít k žádnému konci. Navrhuji, aby se zasedání přerušilo, abychom si mohli všechno v klidu promyslet. Kromě toho, soudruzi, máme za několik dnů Vánoce a my jsme také jenom ženy, máme své rodiny a musíme jít péct vánočky," citoval její výrok dnes již zesnulý československý ekonom Ota Šik. Podle deníku Haló noviny zemřela Kleňhová-Besserová v červenci 1997 ve věku 85 let.
