Zeman odmítl jmenovat šéfa BIS generálem. Novičok za tím není, prezident se tak rozhodl, řekl Mynář

Lukáš Prchal Jakub Zelenka Lukáš Prchal, Jakub Zelenka
Aktualizováno 7. 5. 2018 16:26
Prezident Miloš Zeman odmítl povýšit šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do hodnosti generála. Vše proběhlo v době, kdy na Hrad dorazila zpráva BIS o jedu novičok.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Před pár týdny vláda schválila povýšení několika plukovníků do generálských hodností. Byl mezi nimi i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, který je jediným šéfem tajné služby bez generálské hodnosti.

Šéf BIS Michal Koudelka.
Šéf BIS Michal Koudelka. | Foto: ČTK

Koudelka měl být jmenován generálem v úterý při oslavách konce 2. světové války. Prezident Miloš Zeman se jej ale rozhodl nepovýšit.

"Pan ředitel zatím pozvánku na Hrad neobdržel," potvrdil Aktuálně.cz v pondělí mluvčí BIS Ladislav Šticha bez dalších podrobností. "Podpis povyšovacích dekretů je plně v rukou prezidenta republiky a věc nebudeme nijak komentovat," dodal mluvčí.

"Je to svéprávné rozhodnutí pana prezidenta, k tomu vám nemohu nic říct. Minimálně si myslím, že to určitě není spojené s tím novičokem. To říká asi někdo, jak se mu to hodí. Ale toto rozhodnutí je jen na panu prezidentovi a pan prezident se takto rozhodl," řekl Aktuálně.cz hradní kancléř Vratislav Mynář. Mluvčí Jiří Ovčáček odmítl výběr jmenovaných generálů komentovat.

Podle zdroje z prezidentovy blízkosti se však Zeman rozhodl kvůli hned několika nedávným událostem. Jednou z nich je zpráva o údajné výrobě jedu novičok v Česku, kterou si prezident u tajných služeb objednal. Nakonec ve vysílání televize Barrandov řekl, že v tomto případě více důvěřuje Vojenskému zpravodajství, které látku A-230 označilo jako novičok.

Dalším důvodem je podle zdrojů z Hradu a Úřadu vlády role BIS při nedávném vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali pod diplomatickým krytím.

Koudelka pracuje pro tajnou službu od začátku devadesátých let a před nástupem do čela BIS vedl deset let odbor kontrašpionáže, kde lovil agenty cizích mocností, převážně Ruska.

Hrad údajně není s prací BIS po Koudelkově nástupu spokojen. Zemanovi a jeho nejbližším spolupracovníkům nevadí jen výsledky kontrarozvědky, ale i další aspekty jejich práce.

V minulosti na své jmenování generálem čekal už šéf vojenských zpravodajců Jan Beroun a jeho zástupce Libor Jílek. Ty však opakovaně odmítala povýšit do generálské hodnosti předchozí Sobotkova vláda, a to kvůli špatnému postupu v případu únosu pětice Čechů v Libanonu.

Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v Berounově případě argumentoval, že všichni šéfové českých tajných služeb mají mít nejvyšší hodnost. Hlavně proto, aby se jim lépe jednalo se zahraničními partnery, kde jsou takové hodnosti běžné.

Prezident už před dvěma lety při státním svátku 28. října odmítl povýšit šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka Simona Michailidise. Zemanovu rozhodnutí předcházela kritika prohlášení ústavních špiček k návštěvě dalajlamy ze strany ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).

 

Právě se děje

před 9 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy