Expremiér Nečas a jeho žena byli obžalováni kvůli poslaneckým trafikám

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 7. 2016 15:46
Olomoučtí žalobci z vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na bývalého premiéra Petra Nečase a jeho ženu Janu Nečasovou. Viní je z uplácení poslanců funkcemi. Kromě expremiéra a bývalé šéfky jeho kabinetu čelí obžalobě také někdejší vysoce postavený úředník Roman Boček. Kauza se týká takzvaných trafik pro bývalé zákonodárce ODS Tluchoře, Fuksu a Šnajdra. Dva z nich dostali lukrativní funkce ve státních firmách výměnou za složení poslaneckého mandátu, čímž umožnili schválení takzvaného stabilizačního balíčku daňových změn.
Petr Nečas
Petr Nečas | Foto: ČTK

Olomouc - Žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali podle informací České televize obžalobu na bývalého premiéra Petra Nečase a jeho ženu Janu Nečasovou, dříve Nagyovou. Viní je z uplácení poslanců funkcemi. Kromě expremiéra a bývalé šéfky jeho kabinetu čelí v případu takzvaných trafik pro poslance obžalobě také někdejší vysoce postavený úředník Roman Boček.

Nečasovou žalobci zároveň obžalovali kvůli případu krácení daní za luxusní dary, který spojili s kauzou trafik. Jde o další z trestních kauz, které odstartoval zásah na Úřadu vlády v roce 2013, který vedl až k pádu tehdejší vlády Petra Nečase.

Obžaloba byla podána v úterý u Obvodního soudu pro Prahu 1. Kauza se týká takzvaných trafik pro bývalé zákonodárce ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Začala v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně zvrátit senátní veto takzvaného stabilizačního balíčku daňových změn. Kromě opozice hlasovalo proti i šest poslanců ODS, mezi nimi právě i Šnajdr, Fuksa a Tluchoř, kteří ale později složili poslanecké mandáty, čímž umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách. Podle žalobců tehdejšího premiéra ke slíbení tzv. trafik navedla tehdejší šéfka jeho kabinetu spolu s Bočkem.

Petr Tluchoř i obžalovaný Roman Boček odmítli v souvislosti s kauzou tzv. poslaneckých trafik existenci dohody o výměně mandátů za místa ve státních podnicích. Uvedli to ve vyjádření, které do ČTK zaslal jejich mediální zástupce Richard Štrégl. Tluchoř v případu původně patřil mezi obviněné, podle Nejvyššího soudu ho ale nelze stíhat kvůli poslanecké indemnitě.

Veřejná omluva statisícové odškodné

Původně byli stíháni i poslanci, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Loni v dubnu se stát Šnajdrovi, Fuksovi i Tluchořovi za stíhání a vazbu veřejně omluvil, každému patří také statisícové odškodné. Nečasová v této kauze neuspěla loni v srpnu u Ústavního soudu se stížností na trestní stíhání a vazbu. Se stížností neuspěl ani Boček.

Bývalá šéfka kabinetu premiéra čelí obžalobě kvůli krácení daní, které podle žalobců neodvedla z luxusních darů. Policie bývalou vysoce postavenou úřednici obvinila loni v březnu. Cena tří desítek dárků je vyčíslena na deset milionů korun. Nagyová podle obžaloby nezaplatila darovací daň 736 025 korun. Policie předpokládala, že to byly úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k Nečasovi. Žalobci chtěli Nečasovou kvůli darům původně obvinit z korupce, neměli ale pro to dostatek důkazů.

Nečasová je podle vyšetřovatelů pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty, k Nagyové se vyšetřovatelé dostali na základě odposlechů. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.

Nečasovou stejně jako exšéfy rozvědky Ondreje Páleníka a Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka nedávno nepravomocně osvobodil Obvodní soud pro Prahu 1 v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy bývalé manželky Radky. Soudkyně je zprostila viny již jednou, Pražský městský soud však toto rozhodnutí zrušil a vrátil věc k doplnění dokazování. Případ znovu míří k odvolacímu soudu.

Někdejší vlivná žena se před pražským městským soudem zodpovídá také společně s lobbistou Ivem Rittigem a dvěma advokáty z vyzrazení utajované informace z Bezpečnostní informační služby (BIS).

Kdyby byly v kauze Jany Nečasové jasné důkazy, tak to soudy odsouděj a nikdo nepípne, ale tady asi scházely, říká novinář Jaroslav Kmenta. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 2 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy