Praha - Šrotovné zatím Češi odmítají, jiný protikrizový nástroj původem z Německa však chtějí použít. Co Němci nazývají "kurzarbeit" se bude v Česku jmenovat "zvyšování kvalifikace v částečné nezaměstnanosti".
Nárok na státní podporu bude mít pracovník, jehož firma nemá dost zakázek, a který si zároveň bude rozšiřovat kvalifikaci. Od svého podniku bude během školení dostávat 60 procent mzdy, dalších 20 procent firmě refunduje stát.
Podle informací Aktuálně.cz zveřejní ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas detaily svého plánu tento týden.
Ministrův mluvčí Jiří Sezemský nechtěl zprávu potvrdit, nevyloučil však, že ve čtvrtek proběhne na téma zvyšování kvalifikací tisková konference.
Grafika na Aktuálně.cz
- Krize v Česku: Všechna důležitá data v grafickém přehledu na jednom místě - zde
- Grafika: Kde nejvíc přibylo nezaměstnaných?
- Grafika: Kde je nejméně volných pracovních míst?
- Grafika: Kde se nejvíc staví nové byty?
- Grafika: Odkud se vystěhovalo nejvíc lidí a kam se jich nejvíce přistěhovalo?¨
- Grafika: Kde nejvíc klesají průmyslové tržby
Firmy budou moci žádat o podporu pro své zaměstnance ihned poté na pracovních úřadech.
Se schválením Bruselu
Obrysy Nečasova plánu schvaluje lídr opozice Jiří Paroubek i odboráři. "Záleží však na detailech, které určí, kdo přesně bude smět peníze čerpat a kolik jich vlastně bude k dispozici," upozorňuje předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.
Český plán se zatím neliší od německé praxe, která předpokládá, že o podporu režimu "kurzarbeit" může požádat každá firma postižená pádem zakázek. Spolková pracovní agentura přitom kontroluje, jestli zaměstnanci, na které doplácí, skutečně doplňují kvalifikaci.
Rozdíl je však v samotné kontrole. Nečas chce "zvyšování kvalifikace" platit z dotací Evropské unie a příslušný dohled tedy bude na Evropské komisi. Bruselští úředníci navíc budou chtít prokázat, jestli stát podporou určitých firem neporušuje pravidla volné soutěže.
Úřady práce dostanou k dispozici částku v celkové výši několika miliard a nabídka podpory zatím nebude časově omezena.
| Čtěte reportáž: Němci staví hladové zdi. Kde není práce, je Kurzarbeit |
Okamžitá pomoc pro desetitisíce
Německá "kurzarbeit" zabránila rychlejšímu růstu nezaměstnanosti v krizových měsících. Od listopadu do února přibylo u našich sousedů 564 tisíc nezaměstnaných a podíl lidí bez práce se tak zvýšil o 1,5 procenta.
V Česku, které je krizí dosud méně zasaženo, přišlo za poslední tři měsíce o práci 109 tisíc lidí a nezaměstnanost se zvedla o dvě procenta.
| Čtěte také: Podívejte se, jak roste nezaměstnanost v regionech |
Bez podpory "kurzarbeit" by byly potíže naopak na německém trhu práce. Na školení totiž v únoru nastoupilo podle předběžných odhadů 600 tisíc Němců.
Také tuzemské firmy platí podle odhadu Nečasova ministerstva 40 tisíc zaměstnanců šedesáti procenty jejich běžného výdělku, i když pro ně nemají po výpadku zakázek práci. Účast na školení by mohla jejich příjmy významně zlepšit.
| Čtěte také: Česko ovládá nový jev. Čtyřdenní pracovní týden |
