Tři čeští ministři zahraničí se zastali Palestiny. Prezident Zeman ostře nesouhlasí

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
23. 5. 2020 18:20
Současný ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se rozhodl společně s předcházejícími šéfy diplomacie Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem ke společnému psaní, v němž kritizují Izrael a USA za politiků vůči Palestincům. Proti jejich psaní se takřka vzápětí ozval prezident Miloš Zeman. Podle něj narušují vztahy s těmito zeměmi. Ke kritice se přidal následně i premiér Andrej Babiš.
Prezidentu Miloši Zemanovi se pranic nelíbí dopis, ve kterém tři čeští ministři zahraničí kritizují Izrael a USA za politiku vůči Palestincům.
Prezidentu Miloši Zemanovi se pranic nelíbí dopis, ve kterém tři čeští ministři zahraničí kritizují Izrael a USA za politiku vůči Palestincům. | Foto: ČTK

Že by současný ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a další dva, už bývalí ministři zahraničí, Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09) sepsali společné prohlášení, je výjimečná a značně důležitá událost. A ještě když se týká Izraele, tedy země, která považuje Českou republiku za svého možná vůbec největšího spojence v Evropě. 

Zmiňovaná trojice publikovala své psaní v sobotním vydání deníku Právo pod titulkem "Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?". V úvodu kritizují lednovou iniciativu prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která podle nich vylučuje vznik životaschopného palestinského státu.

"Co bude s Palestinci bez palestinského státu? A co bude s izraelskou demokracií, půjde-li o stát s obyvateli první a druhé kategorie?" ptají se šéfové české diplomacie a nepřímo říkají, že zástupci USA a Izraele zvažují jednostranný krok hrubě porušující mezinárodní právo. Podle nich by byli Palestinci obraní o úrodná území, klíčová pro vytvoření palestinského státu.

Petříček, Zaorálek a Schwarzenberg připomínají hluboké a velmi blízké vztahy mezi Českou republikou a Izraelem a tvrdí, že i oni sami mnoho udělali ve prospěch tohoto strategického partnerství. "Naše politická a občanská zodpovědnost nám říká, že se k plánované izraelské anexi části palestinských území nemůžeme postavit jinak než výslovně kriticky," končí psaní a dodávají, že součástí přátelství je ochota být také k sobě upřímní.

Vzhledem k dřívějším výrokům všech těchto tří politiků není jejich psaní nijak překvapivé, všichni dali v minulých měsících najevo, že k poslední iniciativě Trumpa a Netanjahua mají velmi výrazné připomínky (jak politici plán nazvali anexí, jsme psali zde).

Jen několik hodin poté, co článek vyšel, přišla do redakcí médií reakce mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka. 

"Prezident republiky Miloš Zeman vyjádřil ostrý nesouhlas s článkem "Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?" který narušuje naše vztahy jak se Státem Izrael, tak s USA. Tento článek je popřením dosavadní zahraniční politiky České republiky vůči Státu Izrael," napsal Ovčáček v sobotu odpoledne.

O několik hodin později zareagoval také premiér Andrej Babiš, podle kterého za českou zahraniční politiku odpovídá vláda jako celek. "Proto je neakceptovatelné, aby v tak zásadní věci, jako jsou vztahy s Izraelem, vydávali jednotliví členové vlády, v tomto případě dva ministři, své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale které je v zahraničí vnímáno jako stanovisko České republiky," řekl iDNES.cz Babiš, podle kterého ministr Petříček své stanovisko na schůzkách nejvyšších ústavních činitelů nikdy nezmínil. "Jakýkoli obrat v tak zásadním tématu pochopitelně odmítám," dodal Babiš.

Několik slov pronesla na téma článku také mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. "Jde o úvahu ministrů, kteří mají zájem na rozvoji spolupráce s Izraelem a opakovaně izraelské přátele podpořili," uvedla. 

Miluji Izrael, říká Schwarzenberg

Miloš Zeman se už mnohokrát v minulosti vyjádřil na podporu Izraele a naopak velmi ostře kritizoval politiku arabských zemí. Zeman dokonce jako jeden z mála zahraničních politiků vystoupil v izraelském parlamentu, v listopadu 2018  slíbil, že udělá vše pro to, aby byla otevřena česká ambasáda v Jeruzalémě.

"Byl jste jedním z prvních vůdců této generace, který uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele," pochválil ho hned v parlamentu izraelský premiér Netanjahu. Ministr zahraničí Petříček i celá vláda se naopak k takovému přesunu staví velmi rezervovaně.   

Karel Schwarzenberg, který vedl diplomacii v letech 2007 až 2009 a poté 2010 až 2013, už několikrát v minulých měsících kritizoval dohodu mezi Izraelem a USA ohledně Palestinců.  "Vlastně by to byl takový izraelský protektorát," řekl letos v lednu v České televizi. "Když nepřeji tomu druhému ucelené státní území, jen roz­drobené drobečky, je to stejný postoj. Je mi líto. Já miluji Iz­rael. Znám tuto zemi od roku 1964. Často ji navštěvuji, mám tam přátele. Ale bohužel toho času dělají politiku, kterou považuji - mírně řečeno - za nesprávnou," vysvětloval.

Lubomír Zaorálek několikrát vystoupil na obranu Palestinců například v Poslanecké sněmovně, podrobně na toto téma mluvil loni v září. "Pokládal jsem vždycky za správné, aby česká zahraniční politika v této oblasti dělala vyváženou politiku, jakou tam začal dělat už Václav Havel, který když navštívil tuto oblast, tak jednal s Jásirem Arafatem i s izraelskou politickou reprezentací. Byli jsme partnery na obou stranách, což dávalo České republice šanci sehrávat poměrně významnou roli. Vždy to bylo založeno právě na férovém přístupu k oběma stranám," řekl mimo jiné.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy