Na post ombudsmana Zeman navrhne Křečka a Zářeckého

Jakub Novák
Aktualizováno 12. 1. 2014 13:20
Prezident zamítl první návrh ministerstva spravedlnosti na udělení milosti.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Novým ombudsmanem by se mohl stát dosavadní zástupce ochránce lidských práv Stanislav Křeček. Jeho zástupcem by v takovém případě mohl být Pavel Zářecký.

Právě tato dvě jména navrhne prezident Miloš Zeman poslancům ke schválení.

"Vedle Stanislava Křečka bude druhým kandidátem Pavel Zářecký. Pokud by bůh a Poslanecká sněmovna dali, byl by to dobrý tandem - zatímco Křeček již zástupcem ombudsmana byl, Zářecký, by se jím stát mohl," řekl to v neděli v pořadu České televize sám prezident.

V souvislosti se vznikající koaliční vládou tentokrát Zeman s žádným překvapením nepřišel. Jak se nechal slyšet, s koaliční smlouvou a jejími cíli v zásadě souhlasí, zpochybnil však možnosti jejich naplnění.

Zeman: Kde na to vezmou?

"Líbí se mi cíle koaliční smlouvy, k tomu nemám výhrady. Pochybuji však o některých prostředcích k jejich naplnění - konkrétně, kde se na to vezme. Souhlasím například s progresivním zdaněním  příjmů, které je běžné v mnoha západoevropských zemích - to tam však není a všichni víme proč, stejně jako sektorová daň," řekl.

Z jeho vyjádření zároveň vyplynulo, že by další klacky pod nohy vznikající vládě házet neměl. "Kdybych chtěl vyhodit tuto vládu do povětří, jak mi radí ústavní právník Kysela, stačilo by mi nejmenovat pana Babiše ministrem financí. Podmínka projednání služebního zákona je přátelskou nabídkou," konstatoval pouze Zeman.

Jak řekl prezident již v pátek, ke jmenování Bohuslava Sobotky premiérem by mělo dojít příští pátek, do konce ledna by přitom mohl jmenovat také zbytek vlády. V případě pěti potenciálních ministrů Milana Chovance, Jana Mládka, Jiřího Dienstbiera, Lubomíra Zaorálka a Martina Stropnického však vyjádřil pochybnosti.

Ty by měl s jednotlivými kandidáty konzultovat během individuálních schůzek v příštích dnech. V neděli prezident mluvil zejména o dvou prvních zmíněných jménech. "Nevadí mi, že nemá vysokoškolské vzdělání. Vyslovil jsem ale pochybnost nad tím, jestli má být ministrem vnitra někdo, kdo vystudoval práva za devět měsíců," postěžoval si Zeman v souvislosti se jménem Milana Chovance.

V případě Mládka potom přišla na přetřes jeho někdejší žádost o bezpečnostní prověrku, kterou potenciální ministr průmyslu a obchodu nezískal. Důvodem měl být podle Mládka fakt, že řízení vedoucí k získání prověrky bylo přerušeno kvůli jeho odchodu ze státní správy, podle prezidenta však byla příčina jinde.

První žádost o milost. První odmítnutí

Prezident také odmítl možnost že by schválil milost, kterou mu na stůl poslalo ministerstvo spravedlnosti.

"Této milosti nevyhovím - díky právnímu odboru jsem zařídil návštěvu člověka, kterému měla být udělena nikoli milost, ale abolice, tedy zrušení trestního stíhání - ale ukázalo se, že nejenže netrpí nevyléčitelnou nemocí, ale navíc je proti němu a jeho rodině vedeno asi dvacet exekucí," konstatoval Zeman.

Česká televize si pro vysílání Otázek Václava Moravce, kde byl Miloš Zeman hostem, nechala od agentury Median vypracovat speciální průzkum. Z jeho výsledků vyplývá, že téměř tři čtvrtiny dotázaných (přesně 74 %) mají za to, že by prezident neměl dodržovat pouze text ústavy, ale také ústavní zvyklosti a její standardní výklady. Tento požadavek vznáší i většina Zemanových voličů z přímé volby. 

Miloš Zeman se již dříve k pojmu ústavní zvyklost poměrně nelibě vyjádřil a dal tak jasně najevo, že s jejich dodržováním nepůjde v šlépějích svých předchůdců.

"Pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě. Jsou to jenom zvyklosti. Prezident, byť přímo zvolený, nemůže měnit ústavu, ale má samozřejmě svaté právo měnit zvyklosti, které nejsou zakotveny v ústavě," uvedl Zeman. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy