Praha - Ministr školství se při svém odchodu stylizoval jako zachránce učitelských platů. Ale i v jeho éře zůstali učitelé chudými příbuznými. 

"Tak drastické úspory v resortu považuji za ohrožení perspektivy nejen školství, ale také tohoto národa," zdůvodnil Josef Dobeš své rozhodnutí rezignovat z postu ministra.

Reagoval tak na návrh, ať škrtne z letošního rozpočtu dvě a půl miliardy. Podle ministra by se to neobešlo bez snížení učitelských platů.

Učitelé přesto nebudou na Dobeše vzpomínat jako na ministra, který přerušil řadu hubených let, při kterých si museli zvyknout, že jejich platy nerostou.

V posledních pěti letech od nástupu Topolánkovy vlády rostly reálné platy ve školství tempem 0,4 procenta ročně. Dobeš nastoupil v roce 2010, kdy poklesly o 2,5 procenta.

S podporou sněmovní opozice pak prosadil, že se platy v roce 2011 zvýšily. Nárůst byl sotva znatelný a dosahoval 0,6 procenta.

V rozpočtu na příští rok Dobeš inzeruje, že zvýší výdaje na platy učitelů o 4,4 miliardy, tedy o pět procent. Po odečtení inflace by si tak mohli učitelé reálně polepšit o dvě procenta a vyrovnat propad z roku 2010.

Prakticky je vyloučeno, aby Dobešův nástupce slib splnil. Nejde jen o úsporu dvou a půl miliard, kterou žádá ministr financí Miroslav Kalousek. Dobeš chtěl vyšší mzdy uhradit z evropských dotací, které však Brusel přestal posílat.

Zachránce z nejhoršího

Jednadvacet ministerských měsíců Josefa Dobeše nic nezměnilo na primátu, který drží mezi státy OECD Česko spolu se Slovenskem a Maďarskem. Učitelé základních a středních škol v těchto zemích vydělávali v roce 2009 jen polovinu průměrného platu vysokoškoláka.

Průměrná země OECD dává svým učitelům osmdesát procent. V Německu berou učitelé v rámci vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nadprůměrný plat.

Za poslední dva roky poklesl celkový objem mezd vyplacených v Česku o 1,7 procenta, ve školství byl propad ještě o 0,2 procenta hlubší.

Dobešovy zásluhy se tak omezují na to, že zabránil, aby se učitelské platy loni snížily podobně jako objem mezd ve veřejné sféře celkem. Za úředníky, policisty a další státní zaměstnance zaplatil stát loni o deset procent méně než v roce 2010. Přes tyto škrty mají úředníci o dva a půl tisíce vyšší měsíční plat než učitelé.

Zaměstnanci škol začali naopak zaostávat za zdravotníky. Ti ještě v roce 2009 brali v průměru o 400 korun méně než učitelé a vychovatelé, už loni ale brali o 1200 korun víc.