Maďarsko ovládla levice. Co na to Češi?

Veronika Dospělová, Petr Holub
25. 4. 2006 0:00
ANALÝZA - S nadšením vítají středoevropští socialisté výsledky maďarských voleb. Dokážek český premiér zopakovat vítězství svých maďarských kolegů?
Premiérův projev, v němž mimo jiné řekl, že nemíní pozvat KSČM do vlády, ale je rád, že skončila doba "neproduktivního antikomunismu", ocenili delegáti potleskem.
Premiérův projev, v němž mimo jiné řekl, že nemíní pozvat KSČM do vlády, ale je rád, že skončila doba "neproduktivního antikomunismu", ocenili delegáti potleskem. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Vítězství Ference Gyurcsányho dokazuje, že lidé schvalují sociálnědemokratickou odpověď na problémy globalizace, neoliberální politiku konzervativců naopak odmítají," reagoval předseda rakouských sociálních demokratů Alfred Gusenbauer, který se v opozici chystá na volby v září.

Stejně to vidí čeští socialisté, kteří mají volby za šest týdnů: "Maďarský premiér přesvědčil o výhodách levicového modelu i ve chvíli, kdy zemi provázejí ekonomické problémy. Výsledek je o to cennější, že levice byla potvrzena na druhé funkční období, což se v Maďarsku stalo poprvé," říká vicepremiér Jiří Havel (ČSSD).

"Vítězství Tvé strany přesahuje svým významem hranice Maďarska," napsal do telegramu pro Gyurcsányho premiér Jiří Paroubek. Příklad pro něho může být povzbuzením, protože vývoj na zdejší politické scéně se Maďarsku do detailů podobá.

Foto: Tomáš Daněk

Zachránci levice

Maďarská MSZP překonala těžkou vládní krizi předloni na podzim jen díky výměně premiéra, ČSSD ji následovala loni na jaře. Noví premiéři Gyurcsány a Paroubek se pak mimořádně rychle prosadili v médiích a shodnou strategii zvolili i pro volební kampaň.

Oba připouštějí nutnost reforem, které by snížily dluhy veřejných rozpočtů, přesto podle nich mohou proběhnout tak, aby občany nebolely. Oba dokázali kampaň postavit na kritice pravicových konkurentů. Vyčítali jim populismus, především údajně nereálné plány na snížení daní. V obou případech patřily k trumfům návštěva britského premiéra Blaira i oranžová volební barva.

Maďarští experti se shodují, že ve volbách poprvé nezvítězila strana, která občanům víc slibovala.

"Vyhrál program modernizace před programem blahobytu," uvedl pro rakouský deník Der Standard budapešťský politolog Krizsztian Szabados. Jeho kolega László Kéri považuje za nejdůležitější, že pravicoví voliči zůstali věrní konzervativní straně FIDESZ, i když její kampaň provázely neuvěřitelné chyby.

Předseda ODS Mirek Topolánek rozdával 11. března při setkání s občany v pražském obchodním centru Chodov daňové kolečko ODS, s jehož pomocí si mohou lidé přibližně vypočítat výši svých daní, pokud by ODS prosadila zavedení rovné daně.
Předseda ODS Mirek Topolánek rozdával 11. března při setkání s občany v pražském obchodním centru Chodov daňové kolečko ODS, s jehož pomocí si mohou lidé přibližně vypočítat výši svých daní, pokud by ODS prosadila zavedení rovné daně. | Foto: čtk

Topolánek: Jsme jiní

Přesto existují mezi Čechy a Maďary rozdíly. Šéf strany FIDESZ Viktor Orbán slíbil, že zabrání privatizaci nemocnic, Gyurcsányi těsně před volbami hovořil o nutnosti radikální reformy. V Česku je to opačně. Paroubek s podporou komunistů brání převodu nemocnic na akciové společnosti, pravice hovoří o reformách.

Na rozdíly upozorňuje předseda ODS Mirek Topolánek: "Z našeho pohledu byl program Fideszu spíše středolevý. Sliby byly celkově dosti nevěrohodné, naproti tomu my neslibujeme nic, co nemůžeme splnit." Distancuje se tak od jednoho z politiků, se kterými chtěl ještě před rokem vytvořit ve střední Evropě liberální ekonomický prostor.

ODS má jiný styl kampaně, než FIDESZ. Topolánek podobně jako Gyurcsány sází na vstřícnost a chce problémy řešit v debatě všech stran. Paroubek je blíže Orbánovi, který si nevybíravými útoky vysloužil od konkurence přezdívku "strašidlo maďarské demokracie".

Ani Češi slibům nevěří

Experti připouštějí, že poměry v Maďarsku a Česku se dlouhodobě vyvíjejí podobným směrem. "Jejich politické systémy začínají být v mnoha směrech bližší některým západoevropským modelům, než stranickému systému Polska, nebo Slovenska," napsali politologové Vít Hloušek a Lubomír Kopeček v odborné publikaci "Politické strany moderní Evropy".

Přesto znalci trvají na stanovisku, že národní hranice jsou dost velkou překážkou, aby volby u sousedů měly přímý vliv. "Češi sice ví, že je tu jakási společná středoevropská souvislost, ale v zásadě je nám Maďarsko dost vzdálené," míní Milan Znoj z Karlovy univerzity. Připouští však, že sázet na velké sliby se nevyplatí ani v Česku, protože jim už nikdo nevěří.

V tom s ním souhlasí Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity: "Sliby politiků mohou ovlivnit sociálně slabé skupiny nebo voliče, kteří politické dění nesledují. Celkově u nás ale vůči předvolebním slibům panuje velká skepse." Podle Mareše je dobrým příkladem Gyurcsányho nabídka reformy vládních výdajů: "Určitě by něco takového mohlo mít vliv také na naše volby."

 

Právě se děje

Další zprávy