Vsetín - Cyril Svoboda se vrátil po šesti letech do čela lidové strany. Byl jedním ze čtyř předsedů, kteří se pokusili převzít dědictví legendárního Josefa Luxe, dnes se jako první z nich pokouší složit reparát.

"Sjezd bude dnem D pro naši stranu. Buď z něho vyjdeme silnější a ukážeme společnosti směr ze současné ekonomické a morální krize, nebo končíme," popsal ve volebním projevu úkoly, které lidovce čekají.

Výměna bez milosti

Po vsetínském sjezdu zůstali ve vedení strany prakticky jen Svobodovi spojenci. Platí to pro pět místopředsedů i patnáct členů celostátního výboru.

Související

Obrazem: Lidovci startují kampaň do eurovoleb. ODS prozradila heslo

10 fotografií

V tomto směru má Svoboda lepší pozici než jeho předchůdce Jiří Čunek, který musel vycházet s celostátním výborem, kde převládali spojenci Čunkova rivala Miroslava Kalouska. Výbor přitom může rozhodovat o tom, co má předseda dělat.

"Po nás se bude vyžadovat výkon," vysvětluje Svoboda, proč nepřipustil, aby byli ve vedení lidé z někdejšího Kalouskova tábora.

Většina čeká na oběť

Tvrdší Svobodův přístup vychází ze zkušenosti minulých deseti let. Od svátku Sestoupení Ducha svatého na den přesně před deseti lety žádný předseda ve funkci nevydržel přes tři roky. Zpravidla býval svržen s poukazem na to, že rozhoduje o důležitých věcech, aniž by se zeptal na většinový názor ve straně.

Tato podmínka se dá těžko splnit, protože strana má ještě dnes přes 37 tisíc členů. Ovšem když se předseda nezeptá, zpravidla přichází o funkci, protože hlas lidu využijí jeho straničtí oponenti.

Sám Svoboda to zažil v roce 2003, kdy ho z místa předsedy svrhl Kalousek.

"Chci, aby vedení tlumočilo většinový názor strany. Nechci, aby předseda třeba svoji vlastní stranu překvapil," požadoval Kalousek na sjezdu v Ostravě před šesti lety. Svobodovi tehdy vyčítal, že se straníky neprojednal vyslání armády do Iráku.

Později došlo na Kalouska a ještě na letošním sjezdu si delegáti stěžovali, že se nezajímal o většinový názor strany, i když funkci předsedy opustil už před třemi lety.

Odstupující předseda Jiří Čunek mu opět vyčetl, že v srpnu 2006 domluvil menšinovou vládu s ČSSD, aniž záměr projednal se straníky.

"Josef Lux by tak nikdy nepostupoval," prohlásil Čunek.

S loajálním předsednictvem se Svoboda operativních rozhodnutí tolik bát nemusí.

Dveře pro ČSSD

Staronový předseda musí předem počítat i s další kritikou. Na ostravském sjezdu v roce 2003 přišel o funkci také z toho důvodu, že údajně příliš ustupoval sociálním demokratům, se kterými založil vládní koalici.

"Nejsme čitelní a srozumitelní. A je to možná tím, že jsme začali příliš splývat se sociální demokracií," odsoudil tehdy Svobodovu politiku Kalousek. Dnes má Svoboda naopak změnit Kalouskův program, který se podle straníků příliš podobá záměrům ODS.

"Naše stranická politika směřovala od ostravského sjezdu primárně k programovému sbližování s ODS a trvalé vazbě na tuto stranu. Tato cesta není v souladu s vizí samostatné a svébytné křesťanskodemokratické strany," postěžoval si například Čunek a sjezd ho odměnil hlasitým potleskem.

Související

Bratrovražednou bitvu v KDU-ČSL vyhrál Cyril Svoboda

39 fotografií

Svoboda chce obdobným výčitkám předejít, a proto slíbil, že strana vytvoří za jeho předsednictví autentický křesťanskodemokratický program. Zároveň má umožnit libovolnou koalici, s ODS i s ČSSD.

Proto označil za jeden z hlavních programových cílů zrušení rovné daně, kterou zaváděl právě Kalousek. Takový plán může mezi lidovci uspět, protože k jejich prioritám tradičně patří společné zdanění manželů. Společné zdanění přitom není možné, pokud existuje jediná sazba daně z příjmu.

Most přes volby

Na svatodušním sjezdu ve Vsetíně panovala uvolněná nálada. Příčinou bylo právě to, že strana má nepochybného lídra, který nemusí průběžně čelit útokům vnitrostranické opozice, jako naposled Jiří Čunek.

Špatnou náladu neskrývali pouze někdejší příznivci Miroslava Kalouska. Například poslanec a předseda okresní organizace Brno-venkov Ladislav Šustr se netajil s tím, že se bude se svými spolupracovníky uvažovat o odchodu ze strany.

"Možná to bude jasné zítra, pozítří, nebo popozítří. Nebo ještě později," řekl Šustr novinářům.

Suverénní Svobodovo vítězství přesto lidovce neděsí. "Hledali jsme člověka, který stranu převede přes volby. Potom můžeme hledat dál," míní jeden z nově zvolených členů vedení.

Mezi delegáty byl populární také názor, že volba nového předsednictva a celostátního výboru má být jen prvním krokem k obnově strany. Stejně důležité jsou nominace na kandidátky pro říjnové volby do sněmovny. Současní poslanci totiž kandidovali ještě v dobách předsedy Kalouska a kraje hledají nová jména.

"Předpokládám, že se vymění většina poslaneckého klubu," řekl předseda nejsilnější krajské organizace z jižní Moravy Stanislav Juránek.