reklama
 
 

Lidé příliš věří předvolebním slibům

7. 4. 2006
Praha - Jací jsou Češi? Buď tak nevzdělaní, nebo přemýšlejí tak chaoticky, že podle jejich představ není možné řídit stát. Uvnitř: GRAFIKA a ANKETA.
Doporučujeme

To vše lze vyčíst ze zevrubného březnového šetření sociologů z Akademie věd, kteří se dotazovali více než tisícovky občanů na jejich názory na nutné reformy.

Strach z odpovědnosti

S výjimkou školství by Češi chtěli změnit všechno - zdravotnictví, bydlení, daně i sociální dávky.

Ve zdravotnictví jim nejvíc vadí, jak pojišťovny zacházejí s financemi a kolik peněz se utratí za léky. Situace se podle většiny občanů vyřeší, když stát zvýší dotace, posílí kontrolu a spojí všechny zdravotní pojišťovny do jedné.

Ivo Bayer, který zdravotnickou studii připravil, přesto Čechům nepřipisuje velkou lásku ke státu. "Není v tom nic levicového, spíše strach z odpovědnosti za vlastní zdraví," vysvětlil.

Pokud jde o penze, z pohledu občanů byla úplně zbytečná Bezděkova komise, která v letech 2004 a 2005 hledala cestu, jak zaplatit raketově rostoucí výdaje na penze a přitom nezvyšovat sociální pojistné, které už dnes neúnosně podražuje práci. Experti navrhli varianty, jak mírně zvýšit věk odchodu do důchodu a rovněž mírně omezit státní penzi.

Něco takového je z pohledu veřejnosti nepřípustné. Důchodový věk ani výše penzí by se měnit neměly (odmítá to dokonce 60 procent voličů ODS). A pokud by nestačily peníze, měl by stát zvýšit zaměstnancům pojistné - přejí si to například tři čtvrtiny voličů KSČM i lidovců.

Sociální dávky považují dvě třetiny občanů za nedostatečné a doporučují je zvýšit. Také v tomto směru se názory lidovců shodují s komunisty - přály by si to čtyři pětiny jejich voličů. Připouštějí to však i dvě třetiny příznivců ODS.

Nižší daně, vyšší odvody

Mimořádně chaotický je převládající směr veřejného mínění v daňové oblasti. Lidé chtějí nižší daně pro rodiny (55%), zároveň však doporučují vyšší odvody pojistného, aby bylo z čeho platit chudé a staré lidi.

Nepořádek v představách o veřejných financích vysvětlují sociologové tím, že komunismus občany naučil žít ze dne na den. "Lidé například nejsou zvyklí dlouhodobě budovat majetek, anebo myslet na příští generace. Západní populace je v tom zkušenější,"  řekl sociolog Jiří Večerník, který dodal, že ani demokratický systém se zavedenou praxí přehnaných volebních slibů orientaci v ekonomických záležitostech nepomáhá.

Stejné rozpory jako u daní a dávek objevili výzkumníci v názorech na reformu bydlení. Praxi, kdy část občanů využívá regulované nájmy dob komunismu a další platí tržní ceny, označila za nespravedlivé víc než polovina populace. Za rozumné považuje dvojí ceny jen čtvrtina dotázaných.

Ovšem zrušit regulace doporučuje pouze pětina občanů a více než polovina by státní dozor nad cenami zachovala.

Nejdřív se musí změnit Češi

Tvrzení, že levicové myšlení nepřevládá, dokazoval Petr Matějů na příkladu školství. Zde se Češi drží tradičního elitářství. I když má Česko v rámci OECD nejméně vysokoškolsky vzdělaných občanů, přesto si dvě třetiny dotázaných myslí, že možnosti studovat univerzitu jsou dostatečné.

Reformy nejsou potřeba ani v základním a středním školství. Naprostá většina chce udržet elitní víceletá gymnázia a na druhé straně lidé nejčastěji doporučují zvětšit kapacitu učilišť, která připravují méně privilegované vrstvy k dělnickým profesím.

Veřejné mínění prostě jen podporuje jednou zavedené poměry. "Je to i tím, že jsme méně vzdělaní," podotkl Matějů.

Politici to podle něho mohou změnit rozumnou osvětou. V posledních letech především pravice propagovala školné, dnes ho připouští 49 procent dotázaných a jen 42 je proti. Nejvíce poplatky za studium doporučuje ODS, středové voliče Zelených a lidovců přesvědčila varianta, podle které by za studium platili až absolventi.

autor: Petr Holub

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama