Praha - Václav Klaus ve čtvrtek podepsal zákon, který ruší povinný souhlas obou rodičů s léčbou dítěte.

Informoval o tom jeho mluvčí Radim Ochvat.

Povinný souhlas zavedla od loňského dubna zdravotnická reforma, ale opatření přineslo potíže a vysloužilo si kritiku rodičů i lékařů. Zákon také například zpřesňuje vymezení péče, kterou mohou lékaři poskytnout bez souhlasu.

Prezidentem podepsanou novelu schválila sněmovna 19. února. Podle zákona by mohl stačit souhlas dítěte s léčbou, lékař ale bude muset rozhodnout, že je takový postup přiměřený s ohledem na rozumovou vyspělost pacienta.

Pokud tomu tak nebude, bude nutný souhlas rodiče, který k němu ale bude moci zmocnit například prarodiče nebo chůvu. Novela rovněž ruší povinnost lékaře požadovat od pacienta po uplynutí 30 dnů nový informovaný souhlas s léčbou.

"Zákon reaguje zejména na problémy s nezletilými pacienty a podávání informací o zdravotním stavu pacientů," doplnil mluvčí.

Paušální zálohy u krátkodobých pronájmů

Společně s výše uvedeným zákonem o zdravotních službách prezident připojil podpis i pod dva další předpisy, zákon upravující podmínky poskytování služeb spojených s bydlením a zákon o integrované prevenci a omezování znečištění.

Norma týkající se bydlení sjednocuje pravidla pro úhradu služeb spojených s bydlením a obsahuje i výčet služeb, jejichž poskytování je nezbytné pro řádné užívání bytu. Týká se nájemního, družstevního i vlastnického bydlení.

Novela umožňuje například účtování takzvané paušální zálohy v případě krátkodobých pronájmů. Po vzájemné dohodě tak bude možné sloučit do jedné platby nájemné a úhradu za služby. Všechny smlouvy uzavřené podle tohoto zákona budou muset mít písemnou podobu.

Vyúčtování služeb bude muset jejich poskytovatel předkládat nejpozději do čtyř měsíců od konce zúčtovacího období. Pokud se obě strany nedohodnou na jiné lhůtě, bude nutné zaplatit nebo vrátit přeplatek do dalších čtyř měsíců.

Poslanci na návrh Senátu v předloze snížili sankce za pozdní platby. Původní předloha počítala s tím, že poskytovatel nebo příjemce služeb bude za porušení povinností platit pokutu ve výši 100 korun denně. Navíc stanovila poplatek z prodlení 2,5 promile dlužné částky denně. Poplatek ve schváleném znění činí jedno promile denně.

Novela posiluje ochranu životního prostředí

Poslední novela zákona, kterou ve čtvrtek hlava státu podepsala, se dotýká ochrany životního prostředí před znečištěním. Novela například zesiluje důraz na využívání nejlepších dostupných technik a zpřesňuje podmínky pro udělení výjimek. Zákon nově zahrnuje i některé další průmyslové činnosti.

Podniky na základě normy žádají o povolení k provozu krajské úřady, které posuzují míru emisí, a to do všech částí životního prostředí. Nemělo by se tak stát, že firma sice například splní limity pro znečišťování ovzduší, ale o to více škodlivin pak vypustí do řek či odveze na skládky v podobě nebezpečných odpadů.

Novela klade důraz na větší ochranu půd a podzemních vod před znečištěním průmyslovou činností. Nově má třeba platit, že úřady zajistí, aby skutečné emise vypouštěné ze zařízení nepřekračovaly úroveň emisí spojenou s nejlepšími dostupnými technikami. A zákon nyní také nově zahrnuje některé další činnosti, například výrobu dřevotřískových desek.

Kritéria pro udělování výjimek pro vypouštění vyššího množství emisí budou tři: zeměpisná poloha zařízení, technická charakteristika zařízení a argument, že by náklady na pořízení nejlepší technologie byly nepřiměřené přínosům pro životní prostředí. O výjimku budou moct firmy žádat pouze tehdy, pokud její oprávněnost podloží odbornými posudky.

Novela schválená sněmovnou 19. února obsahuje i úpravu údajné terminologické nepřesnosti. Změnu si vyžádal Senát. Původní předloha podle senátorky Aleny Gajdůškové (ČSSD) zaměňovala výrobu polymerů s výrobou dílů z polymerů. Důsledkem by prý bylo to, že třeba výroba podešví nebo pneumatik z polyuretanu by integrované povolení potřebovala, kdežto z pryže - která je méně ekologická - nikoli.