reklama
 
 

Kubera: Nejmenování profesorů za vyvolání sporu nestojí, v tom se se Zemanem neshodnu

16. 1. 2019 16:44
Prezident Miloš Zeman ve středu poobědval s předsedy Senátu a Sněmovny Jaroslavem Kuberou a Radkem Vondráčkem. Bavili se o brexitu i sňatcích gayů. | Video: Tomáš Cetkovský, František Grossmann |  02:01
Důvody, proč prezident Miloš Zeman znovu odmítl dva docenty Karlovy univerzity jmenovat profesory, jsou podle předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) relevantní. Nestojí ale za vyvolávání sporu s vysokými školami, řekl Kubera novinářům po novoročním obědě se Zemanem, kterého se zúčastnil také předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). Ani on se Zemanovým přístupem nesouhlasil, označil ho ale za konzistentní.

"Ty jeho (Zemanovy) důvody byly relevantní, ale na druhou stranu pořád zastávám stanovisko, že nejsou hodné toho, aby se zbytečně vyvolával spor mezi prezidentem a vysokými školami," uvedl Kubera.

Spíše než mluvit o tom, že společnost by se měla sjednocovat, je podle Kubery vhodnější pro to něco učinit. "A některé věci nejsou tak důležité, aby stály za vyvolání sporu, ale v tom se asi s panem prezidentem neshodnu," dodal Kubera.

"Prezident je konzistentní, stojí si za svým, nemůžeme spolu souhlasit ve všem," uvedl Vondráček, který před novináře předstoupil se zhruba půlhodinovým zpožděním.

Zeman oznámil své rozhodnutí nejmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy profesory v pondělí. Učinil tak poté, co mu soud věc vrátil k dalšímu řízení. Rektor univerzity Tomáš Zima řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud. Záměr podat správní žalobu už avizoval i historik umění a ředitel Národní galerie Fajt.

Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Fajta a fyzika Ošťádala už na jaře 2015. Tehdy své rozhodnutí zdůvodnil údajnými prohřešky kandidátů z minulosti. U Ošťádala mu vadily kontakty s komunistickou Státní bezpečností, u Fajta kritizoval údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k ředitelskému platu.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl nejmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy profesory.

Řeč byla i o brexitu

Kubera po obědě s prezidentem komentoval také aktuální téma brexitu. "Já si pořád myslím, že nakonec dojde k nějakému slušnému rozchodu. Nedojde k tomu divokému rozchodu, je to taktika z obou stran (Británie i EU)," uvedl šéf Senátu.

Nedomnívá se, že Británie uspořádá nové referendum o odchodu z EU. Podle Kubery vláda Theresy Mayové přečká středeční hlasování o nedůvěře a bude pověřena vyjednat pro Británii lepší podmínky. "Myslím, jsme byli v tomto ve shodě," uvedl Kubera na dotaz, zda má stejné stanovisko i prezident.

Podle Vondráčka je opravdu už "nejvyšší čas na nějaký zdravý rozum". "Snad ty strany dojdou k nějakému řešení. Ani jeden z nás si nepřejeme tvrdý brexit. Na tom jsme se shodli," řekl předseda dolní komory. Až po 29. březnu, kdy má Británie opustit EU, hodlá prozradit, zda vyšel jeho odhad. "Jaký je odhad můj, nebudu to říkat veřejně. Ne že bychom se vsadili, ale řekl jsem (Zemanovi) nějaké možnosti," uvedl Vondráček.

O Jeruzalémě, ústavních soudcích i sňatcích homosexuálů

S prezidentem se předsedové parlamentních komor dotkli také koordinace zahraničních cest, která bude také předmětem schůzky všech nejvyšších ústavních činitelů včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), která bude na konci ledna. Podle Vondráčka klade Zeman větší důraz na ekonomickou diplomacii. Kubera uvedl, že se podobně jako Zeman chystá na Slovensko.

K tématům podle Kubery patřila Zemanův tlak na přesídlení české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma. Podle Kubery bude snaha získat pro podobný krok i další státy. "Není dobré to uspěchat, abychom nebyli jedinými. Vypadá to, že některé země visegrádské čtyřky by se k tomu taky připojily," uvedl Kubera.

Předseda Senátu opětovně pozval Zemana do horní komory, aby přišel senátorům představit prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha jako kandidáta na ústavního soudce. "Jak si poznamenal pan (hradní) kancléř (Vratislav) Mynář, snad se zadaří. Byl bych velmi rád k narovnání vztahů mezi prezidentem a Senátem, kdyby pan prezident přišel," řekl Kubera.

Vztahy Zemana s horní komorou ochladly poté, co hlava státu opakovaně vybízela k vyhladovění, tedy omezení výdajů Senátu. Členové horní komory patří k hlasitým kritikům Zemanových kontroverzních kroků.

Zeman podle Kubery zopakoval, že nepodepíše uzákonění sňatků gayů a leseb. Problém to bude prosadit podle Kubery jak ve sněmovně, tak v Senátu. Horní komora naopak patrně jednotně nekývne na ústavní zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu ani výměnou za to, že by současně dostal 60 dnů místo nynějších 30, které na projednávání zákonů má. "Chtějí nám hodit kousek svíčkové za to, když jim schválíme zákon o NKÚ," poznamenal Kubera.

autor: ČTK | 16. 1. 2019 16:44

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama