Krutý verdikt pro řidiče: Klíčové dálnice se odkládají

Petr Holub
15. 8. 2011 18:48
Čtěte, jaké silnice a železnice budou v příštích letech dokončeny a na které se bude čekat
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Do Ústí nad Labem se Pražáci dostanou po dálnici za tři roky, do Hradce Králové za pět let. Východní část Pražského okruhu spojující dálnice na Brno, Hradec a Liberec se bude stavět ještě o rok déle.

Z pohledu motoristů krutý verdikt vyneslo ministerstvo dopravy v harmonogramu dopravních staveb, který odeslalo počátkem srpna do vlády.

Dopravní investice se v příštím roce sníží na 55 miliard a budou oproti letošku o šest miliard nižší. Důvodem odkladu nejdůležitějších staveb přesto není nedostatek peněz, ale v první řadě špatné plánování v uplynulých pěti letech.

Peníze utraceny předem

Dopravní investice se mezi 50 a 100 miliardami pohybují už od roku 2005. I když míří především do dálnic, jejich páteřní síť se nepodaří dokončit ani do roku 2020.

Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) totiž zahájil v letech 2007 a 2008 desítky méně významných staveb, na které si vyžádal evropské dotace. Dnes není možné tyto stavby odložit, protože by Česká republika o dotace přišla. Tím jsou blokovány investice do užitečnějších silnic.

Napřesrok se podle plánu dokončí rychlostní silnice R6 spojující Karlovy Vary a Cheb nebo silnice R35 z Liberce do Hrádku nad Nisou. Obě budou končit na německých hranicích, přitom sousední Německo nepočítá s tím, že stejnou čtyřpruhovou vozovku napojí také ze své strany.

O rok později spojí čtyřpruhová silnice Chomutov se Žatcem. Přitom tudy projíždí deset tisíc automobilů denně, dvakrát méně než připouští státní norma.

Dalších 20 kilometrů dálnice spojí Tábor s Veselím nad Lužnicí, ovšem její pokračování do Českých Budějovic, anebo na druhou stranu směrem ku Praze se odkládá na neurčito.

Do Polska už za 12 měsíců

Páteřní síti dosud chybí spojení Prahy a Drážďan, dálnice do Rakouska nebo do Polska, dokončení Pražského okruhu a výstavba silnice R35, která by odlehčila jediné rychlostní spojení Čech a Moravy po dálnici D1.

Harmonogram ministerstva dopravy počítá v dohledné době pouze s tím, že se v srpnu 2012 dokončí dálnice D1 na polskou hranici. Poláci plánují, že ze své strany dálnici dostaví o tři měsíce dříve.

Prosinec 2014 je podle harmonogramu ministerstva dopravy konečným termínem pro dálnici D8 z Prahy do Ústí nad Labem. Za orientační ho však bere i ministerský mluvčí.

Brusel nesouhlasí se silnicemi

Další potíže s financováním silnic jsou přitom na obzoru. Česku se nedaří čerpat evropské dotace na tzv. velké dálniční stavby.

Projekty v ceně přes 50 milionů eur musí jednotlivě schvalovat Evropská komise, bruselští úředníci však z velkých projektů schvalují pouze investice do železnic. Souhlas pro byť jedinou významnou silniční stavbu Češi nezískali ani po třech letech intenzivních rozhovorů.

I když se nakonec podaří Brusel přesvědčit, byrokratické zdržení může znemožnit výplatu dotací, které jsou určeny na rozpočtové období 2007-2013.

Právě potíže v Bruselu jsou jedním z důvodů, proč ministerstvo dopravy připouští, že na dálnici D8 nepůjde devět evropských miliard, jak předpokládal původní plán.

Výhoda pro železnici

Potíže s financováním silničních staveb ilustruje i nový dopravní harmonogram. V roce 2012 totiž rozjíždí řadu nových železničních investic, které Brusel proplácí s větší ochotou.

Pouze na III. a IV. železničním koridoru, který má spojit Prahu s Plzní, resp. s Českými Budějovicemi, se mají do roku 2015 dokončit stavby v hodnotě 20 miliard korun, přitom většina z nich ještě nebyla zahájena.

Z nového harmonogramu dopravních staveb dokonce vyplývá, že Česká republika dříve dokončí síť koridorů než páteřní síť dálnic. Vlaky o rychlosti přes 100 kilometrů v hodině budou jezdit z Prahy nejen do Drážďan nebo přes Ostravu do Varšavy a přes Brno do Vídně.

Do čtyř let bude Česká republika spojena rychlostní železnicí se Slovenskem přes Břeclav i přes Český Těšín. Do pěti let se bude nejméně stokilometrovou rychlostí jezdit po všech úsecích z Prahy přes Plzeň a Cheb na německou hranici, případně přes České Budějovice do rakouského Lince.

Plánovači ovšem udělali chybu i v případě železnice. Německé dráhy nechtějí svou síť rychlostních vlaků propojit s českou sítí u Chebu a dávají přednost trase přes Domažlice. Expresní trať z Plzně do Chebu tak ztrácí na významu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Těžká nehoda nákladního vlaku u německého Freiburgu uzavřela trať do Basileje

Poblíž Freiburgu na jihozápadě Německa dnes havaroval nákladní vlak. Při nehodě zahynul strojvůdce a několik lidí bylo lehce zraněno. Trať mezi Freiburgem a švýcarskou Basilejí byla uzavřena, informovala dnes večer společnost Deutsche Bahn. Lokomotiva a několik vagonů vykolejilo v obci Auggen. Trať má zůstat uzavřena několik hodin a v úseku byla zřízena náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčí policie ve Freiburgu vlak převážel několik nákladních vozů. Jejich řidiči jeli v osobním vagonu za lokomotivou. Šlo o deset osob a jejich zranění jsou lehká, uvedla mluvčí.

Příčina nehody je zatím nejasná. Podle serveru deníku Badische Zeitung došlo ke střetu vlaku s několikatunovým betonovým dílem. Vlak částečně vykolejil a byl vážně poničen.

Havárie by mohla souviset s nedalekými stavebními pracemi. Betonový blok, s nímž se lokomotiva srazila, pochází podle serveru z mostu, který je nyní rozebírán.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy