Kovářová ve sněmovně hájila náramky pro domácí vězně

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
17. 2. 2010 12:47
Ušetří se půl miliardy, tvrdí ministryně
Foto: Jan Langer

Praha - Ministerstvo spravedlnosti chce do konce roku spustit testovací provoz elektronických náramků pro domácí vězně.

Od příštího ledna by pak systém měl fungovat v ostrém režimu, vysvětlila dnes poslancům ministryně Daniela Kovářová.

Ta na jednání sněmovního Výboru pro bezpečnost přišla kvůli návrhu poslance Pavla Severy, který chtěl, aby výběrové řízení odložila. Neuspěl.

"V řádu několika dnů dokončíme přípravu výběrového řízení," řekla Aktuálně.cz Kovářová. Dodala, že předběžně má zájem dodat celý systém elektronického monitoringu vězňů sedm až osm firem. Rozhodovat bude cena a technické řešení.

Nyní budou trest domácí vězení vykonávat dva Češi (druhý přibude dnes), ale vytipovaných je dalších pět.

Soud může domácí vězení uložit za méně závažné trestné činy, ovšem kvůli takovýmto vězňům se zvýšil počet pracovníků Probační a mediační služby o 90.

Za vším hledej peníze

Právě zavedení náramků je podle ministerstva důležité pro to, aby soudy vůbec trest domácího vězení ukládaly. Kovářová tím odrážela námitku, že nemá smysl zavádět systém za miliony korun pro pár lidí.

"I kdyby jich byla jen tisícovka, ušetříme ročně přes půl miliardy korun," tvrdí. Náklady na domácí vězení jsou mnohem nižší než na pobyt odsouzených za mřížemi.

Kdyby tisícovka odsouzených skončila ve vězení, přišlo by to stát na 750 milionů korun, kdežto náklady na domácí vězení se odhadují jen na 200 milionů. V zahraničí stojí jeden elektronický náramek zhruba 1000 až 1500 eur, náklady na jeden den hlídání domácího vězně se točí kolem částky 300 korun.

Nehledě na přetíženost věznic. "Jsou přeplněné, peníze na nové nejsou a nebudou, musíme jít touto cestou," souhlasil s rychlým zavedením monitoringu domácích vězňů poslanec Zdeněk Boháč (ODS).

Zatím si Kovářová představuje, že vězeň by měl elektronický náramek a doma instalovaný přístroj, u kterého by se v určitých intervalech (nebo na vyzvání přístroje) musel identifikovat - např. přiložením palce.

"Uuvidíme ale, jaké řešení nám firmy nabídnou," dodala ministryně plná optimismu, že elektronický vývoj jde velmi rychle dopředu.

 

Právě se děje

Další zprávy