Praha – Přestože se jich přímo týká, přední představitele parlamentu nechalo rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) k rozsahu takzvané indemnity zcela v klidu. Dokonce ho spíše vítají, dosavadní vymezení totiž podle nich bylo až příliš široké.
"Rozhodnutí Ústavního soudu v tomto směru není překvapením a nezpochybňuje základní princip indemnity, tedy nestíhatelnosti za výroky ve Sněmovně," vzkázal z pracovní návštěvy v Bruselu šéf dolní komory Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že on rozhodně kritikem nálezu nebude.
Poslanci tak konečně mají nastaveny jasné mantinely. "Víme odkud pokud, nikdo se na to nemůže vymlouvat, soudit, tak jak se tomu v minulosti dělo," vítá rozhodnutí i místopředseda dolní komory Petr Gazdík (TOP 09 / STAN). "Nejvíc by mě netěšilo, kdyby se z nás poslanců dělali nadlidé," dodává.
Ochrana by měla platit i na setkáních s lidmi
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nicméně podotýká, že bude záležet i na tom, jak budou soudy posuzovat případné žaloby. Podle jeho názoru by se totiž indemnita měla týkat i projevů na různých shromážděních, která jsou nedílnou součástí práce politiků. Příliš striktní výklad by podle něj mohl ve výsledku poškodit politickou soutěž.
"Ne že toho budou někteří politici zneužívat a vykřikovat, že všichni kradou. Na druhou stranu by to ale nemělo vést k tomu, že se bude člověk bát pojmenovat věci tak, jak je cítí, jak je o nich přesvědčen. To bychom se pouze vzdalovali lidem," je přesvědčený druhý nejvýše postavený ústavní činitel v zemi.
Přesto se s nálezem, který by měl být závazný pro všechny soudy v Česku, které by do budoucna mohly podobný problém řešit, ztotožňuje. V horní komoře si prý indemnitu vykládají stejným způsobem jako Ústavní soud už poměrně dlouho.
Humbuku, který se okolo verdiktu strhl, vůbec nerozumí ani Marek Benda (ODS). "V podstatě se nestalo nic zvláštního a Ústavní soud mimochodem potvrdil rozhodování soudů nižších stupňů. Že jsou indemnitou kryty výroky na půdě orgánů Sněmovny je notorieta, která se nezpochybňuje," řekl deníku Aktuálně.cz. Připomněl například stíhání Miroslava Sládka v půlce devadesátých let za výroky proti Česko-německé deklaraci
KSČM: Soud měl navrhnout i změnu jednacích řádů
Stranou, která výklad nepovažuje za "šťastný", jsou naopak komunisté. Přílišnými zastánci imunity nejsou, svoboda projevu by ale podle nich měla zůstat zachována. "Výrok velice striktně vykládá ústavu a máme obavu, zda to nezakládá precedent pro posuzování politických rozhodnutí," přemýšlí Stanislav Grospič, který zasedá v mandátovém a ústavně právním výboru.
Sám by se přikláněl k tomu, aby bylo doporučení ÚS svázáno s požadavkem na změnu jednacích řádů komor Parlamentu, kde by bylo jasně řečeno, jaké jednání je zákonem ještě chráněno.
Nejvyšší soud, který byl doposud jedinou autoritou, která se odpovědností za výroky zabývala, nastavil pravidla velmi volně. Za projev tak bylo považováno i vzdání se mandátu.
To nyní ústavní soudci korigovali. Indemnitou bude krytý pouze takový výrok, který zákonodárce udělá na jednání komory Parlamentu nebo jejího výboru a který směřuje vůči účastníkům debaty.
"Nemůže to být uzavření smlouvy, nebo jsme výslovně řekli vzdání se poslaneckého mandátu," vysvětlila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková s odkazem na kauzu takzvaných trafik pro tři bývalé poslance za ODS. Právě v tomto případě totiž Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch stíhaných exposlanců.
