Konec Kaplického v Praze. Radní ho stvrdí ve čtvrtek

Kateřina Eliášová
9. 12. 2008 17:48
Knihovna nestihla získat stavební povolení, zastupitelé jí neprodlouží termín
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Definitivní konec Kaplického knihovny na Letné nastane ve čtvrtek. To zasedají pražští zastupitelé, kteří mají osud této stavby v rukou.

Knihovna měla podle dohod, na kterých se zastupitelé usnesli, dodat do konce roku stavební povolení. Ale nestihla to, a částečně i kvůli nechuti pražských politiků blob na Letné postavit.

Zastupitelé mají ve čtvrtek poslední šanci revokovat usnesení z března roku 2006, které podmínku dodat povolení do konce roku 2008 zmiňuje.

Jak zjistil deník Aktuálně.cz, na pražském magistrátu se o tom jednat nebude. "Na programu jednání skutečně žádný bod ke Kaplického knihovně nemáme a je téměř jisté, že změnu usnesení nikdo nenavrhne," potvrdil Aktuálně.cz pražský zastupitel a novopečený 1. místopředseda ODS David Vodrážka.

"Nezabývala se tím ani rada města," doplnil ho pražský radní a poslanec Jiří Janeček.

Příliš vysoký chrchel

Vodrážka nazval už dříve Kaplického návrh "chrchlem". "Nemám nic proti stavbě knihovny, na můj vkus je budova navržená Kaplickým ale příliš vysoká," řekl dnes Aktuálně.cz.

Před časem navrhoval umístit novou budovu Národní knihovny do Stodůlek, jimž starostuje.

Knihovna zatím nechce skutečnost, že se blob na Letné ve čtvrtek stane oficiálně minulostí, komentovat. Chce počkat až na definitivní rozhodnutí zastupitelů.

Bývalého šéfa knihovny Vlastimila Ježka, který stál u zrodu vyjednávání o Kaplického návrhu a stavbě nové budovy, to nepřekvapuje. "Postoj hlavního města Prahy je jasný už rok. Překvapilo by mě, kdyby někdo zvedl ruku a řekl, že by tu lhůtu bylo třeba prodloužit," řekl dnes.

Ježek: Magistrát porušil dohody

Už v březnu před dvěma lety se zastupitelé usnesli, že s knihovnou uzavřou smlouvu o smlouvě budoucí; to se mělo stát do měsíce od tohoto usnesení. Krokem číslo dvě mělo být knihovnou předložené stavební povolení a poté doložení financování stavby.

Obé měl magistrát obdržet do konce roku. Protože ale pražská radnice dosud nesplnila slib a nepodepsala smlouvu o smlouvě budoucí, nemohla knihovna zadat projektové práce a poté zajistit stavební povolení.

"De facto není na co navazovat. Magistrát nenaplnil toto usnesení. Není tedy jasné, odkdy by se měly ty lhůty počítat," upřesnil Ježek.

"Stavební povolení můžu dělat na konkrétní pozemky, které mi říkají 'pane', nebo musím mít souhlas majitele pozemku, že na tom můžu projektovat," vysvětlil ředitel provozu a správy knihovny Martin Vácha.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy