Praha - Česká republika by mohla otevřít honorární konzulát v Lichtenštejnsku, s nímž navázala diplomatické styky teprve před čtyřmi a půl lety.
To samé by v Česku mohlo učinit Lichtenštejnské knížectví. Hovořil o tom v pondělí v Praze odstupující šéf české diplomacie Jan Kohout se svojí lichtenštejnskou kolegyní Aurelií Frickovou.
Ministři si pochvalovali zlepšující se vztahy obou zemí a vyslechli si závěry společné komise historiků, která funguje od roku 2009 a debatuje o společných dějinách. Podle Kohouta by činnost komise měla dál pokračovat.
Vzájemné vztahy komplikuje interpretace historie a nároky rodu Lichtenštejnů na majetek, který byl zabaven v Československu po druhé světové válce. České vlády trvaly a trvají na oprávněnosti konfiskačních aktů a majetkovou otázku mají za uzavřenou, Lichtenštejnsko trvá na neoprávněnosti, konstatovali i historici ve své zprávě.
Obě země ale mají zájem na dialogu a otevření honorárních konzulátů by bylo dalším krokem k hlubším vztahům. Honorární konzulové v cizině působí bez nároku na odměnu. Česká republika má nyní diplomatické zastoupení pro knížectví ve švýcarském Bernu, Lichtenštejnsko využívá pro své zájmy v ČR svoji misi ve Vídni.
Kníže Hans Adam II. v roce 2009 v Česku řekl, že Lichtenštejnové se nechystají žádat v Česku o rodový majetek, který jim byl po druhé světové válce zabaven na základě takzvaných Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
ČR a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Lichtenštejnsko je malý evropský stát o rozloze 160,5 kilometru čtverečních a má pouhých 36 149 obyvatel.
